Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Přijďte na Astronomický den v Nečtinech
Josef Jíra Vytisknout článek

Přijďte na Astronomický den v Nečtinech

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Nečtiny a Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Nečtinech, který se koná v pátek 2. 6. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Regionální muzeum v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Regionální muzeum v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS
Nečtiny jsou jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec se rozprostírá v severním cípu okresu Plzeň-sever uprostřed malebné krajiny plné lesnatých kopců cca 40 km od Plzně. V současné době má obec Nečtiny okolo 650 stálých obyvatel a v době největšího rozkvětu zde žilo okolo 2 000 obyvatel. Dnešní stav trvalého obyvatelstva s hustotou cca 11 obyvatel/km2 činí z Nečtinska především rekreační území, což podtrhuje stav noční oblohy.

Pohřební kaple sv. Terezie rodu Mendsdorf-Pouilly v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Pohřební kaple sv. Terezie rodu Mendsdorf-Pouilly v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS
Nejstarší písemná zmínka o samotných Nečtinech pochází z r. 1169, když Vladislav II. daroval Johanitům Manětín "až k hranici nečtinské". Ves vlastnili pánové z Nečtin, kteří ji později na konci 13. století, prodávají českému králi Václavovi IV. Tato původně česká obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného r. 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejdochovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce. Za dlouhé období vlády šlechtických rodů se zachovala řada památek, z nichž mezi nejvýznamnější patří novogotický zámek, rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorf-Poilly, filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu. Dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami. Za zmínku stojí i nečtinská renesanční radnice - památka na bývalou měšťanskou slávu či některé stavby s cennými prvky venkovské architektury v Nečtinech či Březíně. Zde se dochoval i kostel sv. Bartoloměje.


Více fotografií nejenom z Nečtin, ale célého regionu hledejte na webových stránkách Václava Sidorjaka "Pohledy z nebe". Soubor leteckých fotografií vám přiblížil krásu stolových hor a barokních soch. Kraj mlýnů, panenské přírody a historických pamětihodností. Kraj, kde byla v roce 2014 vyhlášena Manětínská oblast tmavé oblohy.
Proto neváhejte a přijeďte se podívat do Nečtin, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v pátek 2. 6. 2017 od 17 hodin.

Přednášky v muzeu:
18:00 - Mars očima astronoma - Ota Kéhar
Člen České astronomické společnosti a odborný asistent Fakulty pedagogické ZČU v Plzni nás seznámí s aktuálním výzkumem Marsu. 

19:15 - Můžeme zachránit noc? - Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.

20:00 - Trpasličí planeta Pluto - Lumír Honzík
Odborný pracovník Hvězdárny v Rokycanech a Plzeňi přiblíží současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude na zahradě muzea probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. 

Doprovodný program: 
- prezentace astronomických aktivit formou několika výstav
- astronomické hry pro ty nejmenší
- fyzikální pokusy předvedou odborní pracovníci oddělení fyziky FPE ZČU v Plzni

Astronomický den v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Astronomický den v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Světelné znečištění, Nečtiny, Astronomický den


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »