Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Přijďte na Astronomický den v Nečtinech
Josef Jíra Vytisknout článek

Přijďte na Astronomický den v Nečtinech

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Nečtiny a Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Nečtinech, který se koná v pátek 2. 6. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Regionální muzeum v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Regionální muzeum v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS
Nečtiny jsou jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec se rozprostírá v severním cípu okresu Plzeň-sever uprostřed malebné krajiny plné lesnatých kopců cca 40 km od Plzně. V současné době má obec Nečtiny okolo 650 stálých obyvatel a v době největšího rozkvětu zde žilo okolo 2 000 obyvatel. Dnešní stav trvalého obyvatelstva s hustotou cca 11 obyvatel/km2 činí z Nečtinska především rekreační území, což podtrhuje stav noční oblohy.

Pohřební kaple sv. Terezie rodu Mendsdorf-Pouilly v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Pohřební kaple sv. Terezie rodu Mendsdorf-Pouilly v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS
Nejstarší písemná zmínka o samotných Nečtinech pochází z r. 1169, když Vladislav II. daroval Johanitům Manětín "až k hranici nečtinské". Ves vlastnili pánové z Nečtin, kteří ji později na konci 13. století, prodávají českému králi Václavovi IV. Tato původně česká obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného r. 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejdochovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce. Za dlouhé období vlády šlechtických rodů se zachovala řada památek, z nichž mezi nejvýznamnější patří novogotický zámek, rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorf-Poilly, filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu. Dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami. Za zmínku stojí i nečtinská renesanční radnice - památka na bývalou měšťanskou slávu či některé stavby s cennými prvky venkovské architektury v Nečtinech či Březíně. Zde se dochoval i kostel sv. Bartoloměje.


Více fotografií nejenom z Nečtin, ale célého regionu hledejte na webových stránkách Václava Sidorjaka "Pohledy z nebe". Soubor leteckých fotografií vám přiblížil krásu stolových hor a barokních soch. Kraj mlýnů, panenské přírody a historických pamětihodností. Kraj, kde byla v roce 2014 vyhlášena Manětínská oblast tmavé oblohy.
Proto neváhejte a přijeďte se podívat do Nečtin, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v pátek 2. 6. 2017 od 17 hodin.

Přednášky v muzeu:
18:00 - Mars očima astronoma - Ota Kéhar
Člen České astronomické společnosti a odborný asistent Fakulty pedagogické ZČU v Plzni nás seznámí s aktuálním výzkumem Marsu. 

19:15 - Můžeme zachránit noc? - Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.

20:00 - Trpasličí planeta Pluto - Lumír Honzík
Odborný pracovník Hvězdárny v Rokycanech a Plzeňi přiblíží současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude na zahradě muzea probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. 

Doprovodný program: 
- prezentace astronomických aktivit formou několika výstav
- astronomické hry pro ty nejmenší
- fyzikální pokusy předvedou odborní pracovníci oddělení fyziky FPE ZČU v Plzni

Astronomický den v Nečtinech Autor: Západočeská pobočka ČAS
Astronomický den v Nečtinech
Autor: Západočeská pobočka ČAS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Světelné znečištění, Nečtiny, Astronomický den


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »