25. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 16. června. Nachází se hluboko pod rovinou dráhy Země (ekliptikou), takže na ranní obloze jej už nenajdeme a večer se zřejmě jeho tenký srpek objeví až v pátek 19. června. O den později nám to ale vynahradí jeho fotogenické setkání s planetami Jupiterem a Venuší, které se k sobě na večerní obloze přibližují v podobě dvou jasných hvězd.

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) jsou dvěma výraznými večerními hvězdami, které jsou k sobě každým dnem blíž a blíž. Setkání nastane na přelomu června a července. Příležitost k jednomu z posledních spatření Velké červené skvrny (GRS) budeme mít 17. 6. kdy prochází středem kotoučku kolem 21:30. Zkusit lze případně i večer 19. června, kdy bude směřovat k meridiánu (průchod 23:10).
Saturn (0,2 mag) je vidět nejlépe před půlnocí. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, aby i astrofotografové ve střední Evropě pořídili nádherné snímky této planety s doširoka rozevřenými prstenci. Mezi všemi v poslední době vynikl snímek Pavla Prokopa, kde je planeta i s nejjasnějšími měsíci.

Aktivita Slunce je nízká. O krátkodobé zvýšení se postarala skvrna, která o víkendu právě zapadá. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka viditelná z Moravy 12. a 13. června. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

• V neděli byla oznámena skvělá zpráva, že modul Philae na kometě 67P se probudil. Tato zpráva přišla jen pár dní poté, co se zřejmě podařilo objevit, kde modul přistál. Jak informuje server Kosmonautix.cz, snímky, které poskytla ESA pravděpodobně ukazují modul Philae na kometě 67P. Od přistání loni v listopadu nemáme jistotu, kde přesně dosedl. Teď už to vypadá, že byl nalezen.
• Také minulý týden přinesl další várku snímků Pluta a Charona. Sonda New Horizons je už méně než 50 milionů kilometrů od Pluta a snímky ukazují tmavé a světlé oblasti stále zřetelněji.
• Solární plachetnice LightSail minulý týden úspěšně rozvinula plachtu a v neděli měla zaniknout v zemské atmosféře.

Výročí

• 15. června 2000 (15 let) se od vesmírné stanice Mir odpojila kosmická loď Sojuz TM-30 s posádkou Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri. Jednalo se o poslední posádku na palubě stárnoucí, tehdy čtrnáctileté, ruské vesmírné stanice. Měla za úkol provést základní opravy a připravit stanici k návštěvám turistů, ke kterým pak ale nikdy nedošlo a stancie zanikla v roce 2001 v atmosféře.
• 17. června 1800 (215 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.

Výhled na příští týden

• Přiblížení Venuše s Jupiterem
• Výročí: Fred Hoyle
• Výročí: Rupert Wildt
• Výročí: Charles Messier
• Výročí: Atlantis k Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.