26. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 6. do 2. 7. 2023. Měsíc bude mezi první čtvrtí a úplňkem. V neděli večer nabídne LunarX. Venuše je nyní na obloze nejjasnější a nedaleko ní je slabý Mars. Ráno je dobře vidět Saturn a vylézá už i Jupiter. Merkur je v koronografu SOHO. Na Slunci je několik aktivních oblastí a došlo k několika erupcím. Česká sonda LVICE2 se představila v Praze. Do kosmu se má vydat evropský dalekohled Euclid s cílem přesněji změřit rozložení galaxií v části vesmíru. Připomínáme 115. výročí tunguzské katastrofy a 20 let od vynesení české družice MIMOSA.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 26. června v 9:50 SELČ. Již v neděli 25. 6. večer po 20. hodině bude na rozhraní světla a stínu nejlépe viditelný útvar LunarX.
Planety
Venuše (−4,6 mag) a Mars (1,7 mag) se na večerní obloze jeví v kvazikonjunkci. Jsou k sobě nejblíže, asi 3,6 stupně a blíže už se nedostanou. Venuše se začne koncem týdne vracet do konjunkce se Sluncem. Ráno je dobře vidět Saturn (0,8 mag) a níže nad jihovýchodním obzorem je také slabý Neptun (7,9 mag) a těsně nad obzorem je jasný Jupiter (−2,2 mag). Na snímcích koronografu LASCO C3 observatoře SOHO se v týdnu zprava objeví Merkur, který bude koncem týdne v horní konjunkci se Sluncem.
Aktivita Slunce je zvýšená. Kromě mnoha skvrn se v jedné aktivní oblasti po delší odmlce odehrála erupce nejvyšší kategorie X1 a poté ještě střední M5, obě doprovázené výronem plazmatu (CME). Tato aktivní oblast je nyní poblíž středu kotouče a bude v geoefektivní poloze celý týden, ale není už tolik aktivní a může jen překvapit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je letos chudá na jasné úkazy. Jeden úkaz byl viditelný v pátek z Irka a první slabší oblaka se objevila nízko nad obzorem i u nás v sobotu 24. 6. večer před 23. hodinou.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
V pražském planetáriu byla představena česká sonda LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), která by se jako první taková měla vydat dál než na oběžnou dráhu. Jejím cílem je Měsíc. Jde o tzv. ambiciózní misi v rámci spolupráce Ministerstva dopravy a Evropské vesmírné agentury. Jde o historicky největší a nejtěžší českou kosmickou misi, první s vlastním pohonným systémem a aktivní navigací, nejdále letící – na první samostatnou misí k Měsíci a také nejkomplexnější misi s vědeckým přínosem na světové úrovni. Nyní je vše ve fázi příprav projektu a pokud projde finálním výběrem, měla by být samotná sonda chystána od roku 2024 a start je plánován na rok 2028.
Nad česko-polským pomezím (přibližně Kladsko) byl v noci na pátek 23. 6. k vidění zánik družice. Hořící trosky letěly z jihu k severu a byly natočeny polským pozorovatelem pod jménem Karol.
1. července v 17:11 SELČ je pomocí rakety Falcon 9 plánováno vypuštění evropského vesmírného dalekohledu Euclid, která má měřit rozložení a vzdálenost galaxií asi na jedné třetině oblohy do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru. Detailně se o těchto kosmologických otázkách rozepsal Vítězslav Škorpík na webu Kosmonautix.cz. Dalekohled by měl pracovat asi 6 let v okolí libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc, podobně, jako dalekohled JWST.
V uplynulém týdnu padl shodou okolností také rekord v minimálním časovém odstupu mezi dvěma starty Falconu 9 z jedné rampy. 19. června v 00:21 SELČ raketa vynesla telekomunikační družici Satria a ze stejné rampy SLC-40 na Floridě se vznesl Falcon 9 se Starlinky (mise 5-12) již 23. 6. v 17:35 SELČ. Odstup tedy činil 4 dny 17 hodin 14 minut.
22. června provedli ruští kosmonauté Prokopjev a Petělin výstup z ISS do volného kosmu. Zajímavostí výstupu bylo, že byl z vnějšku stanice stažen rovněž materiálový experiment zkoumající vliv kosmického prostředí podobu 18 let 10 měsíců a 19 dnů! Michal Václavík rovněž uvedl, že na konci vycházky bylo odhozeno několik nepotřebných věcí, které vytvořily netradiční druh kosmické tříště, mezi nimi byly totiž dva ručníky.
Výročí
27. června 1978 (45 let) odstartoval v rámci programu Interkosmos druhý kosmonaut ze socialistického bloku. Stalo se tak při letu lodi Sojuz 30 a na palubě byl Polák Mirosław Hermaszewski a Rus Pjotr Klimuk. Společně navštívili orbitální stanici Saljut 6.
27. června 1978 (45 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.
29. června 1868 (155 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě a přinesl mnoho objevů.
30. 6. 2003 (20 let) byla raketou Rokot vynesena české družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení). Byla to česká družice určená k výzkumu atmosféry pomocí mikroakcelerometru MACEK. Hned po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení. V následujících dnech se však objevily technické problémy – nepodařilo se uvolnit (odaretovat) mikroakcelerometr MACEK – čímž byla znemožněna zamýšlená vědecká měření.
Výhled na příští týden
- Venuše v největším lesku
- výročí: Henrietta Leavittová
- výročí: Explorer 38, RAE-A
- výročí: Nozomi (start)
- výročí: Lysithea
- výročí: Fobos 1 (start)
- výročí: Opportunity (start)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
