Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2023

28. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. července ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 7. do 16. 7. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět ráno a dopoledne. Jasná Venuše je večer nízko na západě spolu se slabým Marsem. Velmi nízko se na večerní oblohu dostává také Merkur. Ráno je vidět dobře Saturn a Jupiter. Raketa Ariane 5 vynesla úspěšně dvojici telekomunikačních družic a byla to její úspěšná derniéra. Před 80 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bellová Burnellová. Připomínáme také 75. výročí narození spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 10. července ve 3:48 SELČ. Nejblíže Jupiteru jej najdeme v noci na středu 12. 7. a o den později, 13. 7., bude poblíž hvězdokupy Plejády.

Planety
Venuše (−4,7 mag) je večer po západu Slunce už jen velmi nízko nad západním obzorem, ale je nepřehlédnutelná. Zato slabší Mars (1,8 mag) je už spíše objektem pro dalekohled. Na večerní oblohu se dostává také poměrně jasný Merkur (−1 mag). Saturn (0,7 mag), vychází již před půlnocí, ale období nejlepší viditelnosti je ráno za svítání, kdy vrcholí poměrně vysoko nad jihem. Jupiter (−2,3 mag) má také nejlepší podmínky viditelnosti ráno.

Aktivita Slunce byla nyní nejvyšší od roku 2003. Už to ukazuje, že krásné skvrny viditelné okem a nadějné erupce a polární záře ještě zdaleka nemusely říct poslední slovo. Maximum aktivity je stále očekáváno teprve za rok či dva. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je stále spíše slabá. Další úkazy nastaly 3. a 4. července. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.

Kosmonautika

V noci z 5. na 6. července se uskutečnil poslední start velmi úspěšné rakety Ariane 5. Tato evropská raketa se asi nejvíce zapsala do povědomí v období Vánoc 2021, kdy vynesla do kosmu dalekohled Jamese Webba, nebo nedávno 14. 3. 2023 při startu mise Juice k Jupiteru. Při svém posledním startu vynesla telekomunikační družice Syracuse 4B (Comsat-NG 2) pro francouzské vojenské síly a Heinrich Hertz (H2Sat), která otestuje moderní technologie přenosu včetně rychlého datového spojení pro mobilní uživatele. Raketa má za sebou 112. úspěšných startů ze 117 a také dvě havárie (nejdřív hned při prvním startu a pak při testu nové verze ECA v r. 2002).

Poslední start rakety Ariane 5 s družicemi Syracuse 4B a Heinrich Hertz 6. 7. 2023 v 00:00 SELČ Autor: Arianespace
Poslední start rakety Ariane 5 s družicemi Syracuse 4B a Heinrich Hertz 6. 7. 2023 v 00:00 SELČ
Autor: Arianespace

Raketa Falcon 9 opět obstarala dvě mise se Starlinky. První start 7. července z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Druhý 9. 7. v 10:46 z floridské rampy SLC-40.

Výročí

12. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ním bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.

13. července 1948 (75 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.

15. července 1943 (80 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, bohužel se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc, Merkur, Venuše a Mars večer za soumraku
  • výročí: Mars 4
  • výročí: Arnošt Dittrich

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pavel Toufar, Fobos 2, Jocelyn Bellová Burnellová, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »