Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2023

30. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 26. července 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 7. do 30. 7. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Planety z večerní oblohy dočasně mizí, ráno je pěkně vidět hlavně Jupiter a Saturn. Slunce je velmi aktivní, alespoň co do počtu aktivních oblastí a skvrn. V salvě startů raket Falcon 9 a čínských raket se objevuje i start rakety Electron. Číňané provedli doposud nejdelší výstup do volného kosmu. Chystá se start Falconu Heavy. Před 50 lety se na palubu Skylabu vydala druhá dlouhodobá posádka.

Obloha

Mladý Měsíc Autor: Antonín Hušek
Mladý Měsíc
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 26. července v 0:07 SELČ. V pátek 28. července projde velmi těsně kolem hvězdy Antares. Nejblíže bude v podvečerních hodinách kolem 19:30 SELČ. Hvězda bude méně než 10 úhlových minut pod kotoučem Měsíce. Koncem týdne bude téměř úplňkový Měsíc jen velmi nízko v souhvězdí Střelce asi 10° nad jižním obzorem.

Planety
Venuše (−4,5 mag) a Merkur (kolem 0 mag) jsou sice na obloze nedaleko od sebe, ale obě tělesa už jsou prakticky nepozorovatelná večer po západu Slunce. Nezbývá, než zkoušet najít Venuši na denní obloze a dát pozor na sluneční záři, aby nedopadala do dalekohledu. Také slabý Mars (1,8 mag) je už v podstatě nepozorovatelný. Nezbývá než čekat zhruba do půlnoci, kdy je vidět asi 15° nad jihovýchodem Saturn (0,6 mag) a 10° nad východem Neptun (7,8 mag). Ideální viditelnost mají tyto planety až po třetí hodině ranní, kdy je Saturn téměř 30° vysoko, a navíc tou dobou je stejně vysoko nad východem jasný Jupiter (−2,4 mag) a nedaleký Uran (5,8 mag).

Sluneční skvrny Autor: Pelc Bohuslav
Sluneční skvrny
Autor: Pelc Bohuslav
Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Na povrchu je velké množství aktivních oblastí a nebývalé množství větších i menších skvrn. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Erupční aktivita je nižší a silnější erupce nejsou příliš pravděpodobné ani v následujících dnech.

Kosmonautika

Na 27. července je plánován start rakety Falcon Heavy. Jejím úkolem bude vynést družici Jupiter-3 (EchoStar 24), která je s hmotností 9,2 tuny dosud nejtěžším nákladem, který má SpaceX dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární. Boční stupně rakety mají přistát zpět na Floridě. Centrální stupeň zanikne.

V noci na pondělí 24. července je v plánu start Falconu 9 se Starlinky (mise 6-6). Na oběžnou dráhu má být vyneseno 22 družic nové generace a misi obslouží stupeň číslo B1076, který poletí už pošesté.

Falcon 9 vynášel Starlinky (15 ks) také 20. července a další start s 15 až 22 kusy je v plánu 27. července.

Další úspěšnou misi si připsala v úterý 18. 7. také raketa Electron. Vyneseny byly 4 družice Starling, dvě Lemur-2 a družice LE0 3. Starling je testovací mise konstelace, které zkouší síťovou komunikaci ve vesmíru, relativní navigaci mezi družicemi, plánování a provádění autonomních manévrů.

23. 7. proběhl úspěšný start rakety CZ-2D s trojicí družic Sixiang určených k dálkovému průzkumu Země a technologickou komunikační družicí Lingxi-03.

22. 7. startovala raketa Ceres-1. Na oběžnou dráhu dopravila družici Xingshidai-16 testující technologie pro hyperspektrální pozorování Země a technologickou družici Qiankun-1.

21. 7. provedli čínští kosmonauté zatím nejdelší výstup do volného kosmu.

20. 7. startovala rakety KZ-1A se čtyřmi družicemi Tianmu-1 07 až 10 budované meteorologické konstelace.

Na Marsu se chystá Ingenuity k dalšímu letu s pořadovým číslem 52.

Indická sonda Čandraján-3 by měla v úterý 25. 7. provést poslední pátý manévr na oběžné dráze Země a tím by se měla přesunout na dráhu přeletovou k Měsíci.

Výročí

25. července 1973 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.

26. července 1963 (60 let) byla vynesena družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.

28. července 1973 (50 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab druhá dlouhodobá posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.

30. července 1938 (85 let) byl Sethem Nicolsonem objeven měsíček Jupiteru zvaný dnes Carme. Jedná se o malé těleso s průměrem kolem 20 km. Měsíc byl prý nejdříve přezdíván Pan, ale toto jméno dnes nese měsíc v prstencích Saturnu. Jméno Carme označuje v krétské mytologii matku boha Dia. Dnes se po něm jmenuje celá skupina jupiterových měsíčků nepravidelného tvaru a sklonu dráhy 165° vůči rovině oběhu planety.

Výhled na příští týden 

  • zákryt 27 Psc pro ranní ptáčata
  • výročí: Maria Mitchellová
  • výročí: Brian G. Marsden
  • výročí: Mars 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Carme, Skylab 3, Syncom 2, Mars 5, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »