Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2024

4. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 1. do 28. 1. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět nízko nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velký počet skvrn. Na ISS dorazila čtyřčlenná soukromá mise Ax-3 v lodi Crew Dragon. Před 95 lety se narodil Zdeněk Ceplecha, známý prvním výpočtem dráhy bolidu Příbram, díky čemuž se našly i meteority.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 25. ledna ve 18:54 SEČ. Na obloze tedy září celou noc. 24. ledna budou těsně nad ním vidět Pollux a Castor z Blíženců a 27. ledna vyjde Měsíc ve společnosti hvězdy Regulus ze Lva.

Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag).
Planety Mars a Merkur se na obloze zdánlivě potkají. Jejich těsná konjunkce nastane 27. a 28. ledna, ale bude zřejmě viditelná asi jen za výborných podmínek na denní obloze.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli počet skvrn tomu moc neodpovídá. Drobné vyrušení zajistila erupce filamentu 20. 1., která způsobila i oblak plazmatu mířící směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění. Rozpínající se komu se dalo ještě i přes svit Měsíce spatřit přes větší dalekohled.

Předpovězený bolid. To je v poslední době nový pojem pro situaci, kdy se astronomům podaří nalézt meteoroid nebo malou planetku ještě dřív, než se srazí se Zemí. V noci na neděli 21. ledna v čase 1:32:38 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry těleso, které objevil asi 2,75 hodiny před srážkou Krisztián Sárnecky z Maďarska. Planetka 2024 BX1 způsobila nádherný bolid a podle výpočtů se zdá, že část materiálu dopadla až na zemský povrch v podobě meteoritů.

Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce Autor: Martin Mašek
Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce
Autor: Martin Mašek

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon se v rámci mise Ax-3 připojila k ISS. Soukromé misi velí astronaut Michael López-Alegría a dalšími členy jsou tři evropští platící zákazníci Walter Villadei, Alper Gezeravci a Marcus Wandt.

Odběrná hlava TAGSAM mise OSIRIS-REx byla konečně otevřena. Materiálu je tam opravdu hodně a dokonce není jen černý, ale místy i barevný. Geologové mají obrovskou radost.

Výročí

25. ledna 1994 (30 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.

25. ledna 2004 (20 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.

27. ledna 1929 (95 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Fobos 2 na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Jindřich Zeman
  • výročí: první start rakety H-II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clementine, Opportunity, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »