Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2024

4. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 1. do 28. 1. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět nízko nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velký počet skvrn. Na ISS dorazila čtyřčlenná soukromá mise Ax-3 v lodi Crew Dragon. Před 95 lety se narodil Zdeněk Ceplecha, známý prvním výpočtem dráhy bolidu Příbram, díky čemuž se našly i meteority.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 25. ledna ve 18:54 SEČ. Na obloze tedy září celou noc. 24. ledna budou těsně nad ním vidět Pollux a Castor z Blíženců a 27. ledna vyjde Měsíc ve společnosti hvězdy Regulus ze Lva.

Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jižním obzorem. Saturn (1,0 mag) už se i za soumraku kloní k jihozápadnímu obzoru. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag).
Planety Mars a Merkur se na obloze zdánlivě potkají. Jejich těsná konjunkce nastane 27. a 28. ledna, ale bude zřejmě viditelná asi jen za výborných podmínek na denní obloze.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli počet skvrn tomu moc neodpovídá. Drobné vyrušení zajistila erupce filamentu 20. 1., která způsobila i oblak plazmatu mířící směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks prodělala další zjasnění. Rozpínající se komu se dalo ještě i přes svit Měsíce spatřit přes větší dalekohled.

Předpovězený bolid. To je v poslední době nový pojem pro situaci, kdy se astronomům podaří nalézt meteoroid nebo malou planetku ještě dřív, než se srazí se Zemí. V noci na neděli 21. ledna v čase 1:32:38 SEČ vstoupilo do zemské atmosféry těleso, které objevil asi 2,75 hodiny před srážkou Krisztián Sárnecky z Maďarska. Planetka 2024 BX1 způsobila nádherný bolid a podle výpočtů se zdá, že část materiálu dopadla až na zemský povrch v podobě meteoritů.

Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce Autor: Martin Mašek
Animace bolidu předpovězeného jen přibližně dvě a tři čtvrtě hodiny před jeho pádem. Planetku totiž objevil krátce před srážkou se Zemí maďarský amatérský astronom Krisztián Sárneczky a díky tomu mohl na správné místo mířit kamerkou ASI120MM Martin Mašek z Liberce
Autor: Martin Mašek

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon se v rámci mise Ax-3 připojila k ISS. Soukromé misi velí astronaut Michael López-Alegría a dalšími členy jsou tři evropští platící zákazníci Walter Villadei, Alper Gezeravci a Marcus Wandt.

Odběrná hlava TAGSAM mise OSIRIS-REx byla konečně otevřena. Materiálu je tam opravdu hodně a dokonce není jen černý, ale místy i barevný. Geologové mají obrovskou radost.

Výročí

25. ledna 1994 (30 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.

25. ledna 2004 (20 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.

27. ledna 1929 (95 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Fobos 2 na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Jindřich Zeman
  • výročí: první start rakety H-II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Clementine, Opportunity, Zdeněk Ceplecha, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »