44. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc byl v úplňku a řada čtenářů poslala snímky jeho částečného zatmění. Fáze poslední čtvrti nastává v neděli 5. 11. v 9:37 SEČ. V noci z 3. na 4. listopadu se nachází pod hvězdami Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a kolem 1:55 SEČ se za ním schová hvězda omega 1 Cancri (jasnost 5,9 mag, souhvězdí Raka). Zajímavější bude její výstup zpoza neosvětlené strany, kolem 3:00.

Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor po 19. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem jej najdeme kolem půlnoci, protože 2./3. 11. je v opozici se Sluncem. Venuše (−4,4 mag) vychází před třetí hodinou ráno a jedná se o nepřehlédnutelný jasný objekt nad východem. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (zkoušet můžeme v druhé polovině týdne, až nebude zářit Měsíc). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Planety Merkur a Mars nejsou zmíněny, protože se na obloze promítají za Sluncem a v neděli 29. 10. byly v konjunkci. To se dalo dobře pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v jejím koronografu LASCO C3.

Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Může za to jednak aktivní oblast AR 3473, kde došlo 26. 10. k erupci, která měla následek v podobně krásné eruptivní protuberance, a nakonec i výronu hmoty z koróny. Dále se během neděle 29. 10. objevily nové skvrny v aktivní oblasti AR3474, kde v sobotu nic vidět nebylo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Tauridy, což jsou částice pocházející z Enckeho komety, mívají dvojité maximum v období konce října a začátku listopadu. Komplex těchto rojů je však mnohem složitější, jak dokázali i čeští vědci, když pozorovali novou větev Taurid, která obsahuje pravděpodobně mnohem více velkých meteoroidů a planetek. Často tedy můžeme pozorovat jasné meteory, tzv. bolidy. Pokud tedy spatříte bolid letící poměrně pomalu a směřující jakoby ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o některou z Taurid.

Kosmonautika

Ačkoli životnost sond Voyager se pomalu blíží ke konci a pamatujeme si prognózy o jejich konci již kolem roku 2025, poslední roky ukazují, že inženýři jsou schopni hledat nové a nové cesty k prodloužení jejich činnosti. Nejnovější změny jejich fungování již nahrávají představě, že budou funkční asi dalších pět let, ale zdá se, že není vyloučena ani ještě o něco delší životnost. Až čas ukáže, kde jsou hranice možností, ale už teď je jasné, že jak tehdejší, tak současní inženýři předvedli neskutečně skvělou práci.

Když jsme si konečně prohlédli vzorky dovezené z planetky Bennu, zjistili jsme, že kamínky ze snímků nejsou samotný odebraný materiál uvnitř odběrné hlavy, ale jen bonusový materiál, který se zachytil kolem. A už toho je více, než kolik bylo minimum (60 g), aby se mise dala považovat za úspěšnou.

Sonda Lucy proletí 1. 11. 2023 ve vzdálenosti 450 km kolem planetky Dinkinesh. Tento průlet bude perfektním testem způsobu snímání tělesa v podobných podmínkách osvětlení, jaké očekáváme, až se bude přibližovat k Trojánům, planetkám poblíž oběžné dráhy Jupiteru.

SpaceX provedla všechny přípravy plánovaného startu sestavy SuperHeavy Starship v podobě stupně B9 a lodi S25. Posledním byl tzv. wet dress rehearsal, tedy plnění tekutými pohonnými látkami stejně, jako před samotným startem.

Ruští kosmonauté Kononěnko a Čub vystoupili do volného kosmu z paluby ISS. Jedním z úkolů bylo zjistit, kde docházelo k úniku chladící kapaliny z radiátoru na modulu Nauka a jak toto místo vypadá. Zároveň uzavřeli přívod kapaliny jako prevenci případných budoucích úniků.
K výstupu do kosmu se nyní chystají i Američanky Moghbeliová a O'Harová. Tato EVA je v plánu 1. listopadu.

26. října se na palubu stanice Tchien-kung (Tiangong) vydala další tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 17. Stávající trojice přistane tento týden v lodi Šen-čou 16 (plán hovoří o oddělení od stanice 30. 10. a přistání 31. 10.).

5. 11. je v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon. Na stanici ISS doveze další porci vybavení a vědy.

Výročí

2. listopadu 1943 (80 let) se narodil bývalý špičkový vojenský pilot, záložní československý kosmonaut a výborný člověk, Oldřich Pelčák. Společně s Vladimírem Remkem se připravoval na kosmický let v Sojuzu 28. Je tedy druhý Čech, který prošel kompletní kosmonautickou přípravou a byl to nepochybně hrdina své doby. Do kosmu se nakonec nepodíval, ale díky tomu se mohl vrátit ke svému milovanému létání. Oldřich Pelčák zemřel 7. 10. 2023.

3. listopadu 1973 (50 let) odstartovala mise americké kosmické sondy Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Naše poznatky však výrazně rozšířila sonda MESSENGER a aktuálně je na cestě k planetě mise BepiColombo.

5. listopadu 2013 (10 let) odstartovala první indická oběžnice Marsu Mangalyaan. Sonda se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu a pořizuje snímky i další data.

Výhled na příští týden 

• Denní zákryt Venuše Měsícem
• výročí: Pioneer 9
• výročí: Zond 6
• výročí: 2018 VG18 „Farout“

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).