52. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 12. do 2. 1. 2021. Fáze Měsíce se mění od čtvrti k novu, bude vidět hlavně ráno. Kometa C/2021 A1 (Leonard) ozdobila jižní oblohu. Večer doplní planetu Venuši také Merkur a o něco výše setrvávají Jupiter a Saturn. Ráno je vidět slabý Mars a doplní jej Měsíc. Start vesmírného dalekohledu Jamese Webba byl úspěšný. K ISS dorazila zásobovací loď Dragon. Před 450 lety se narodil Johannes Kepler, kterému se podařilo stanovit tři důležité zákony o pohybu planet.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti již v noci na pondělí 27. 12. ve 3:24 SEČ. Ke konjunkci s Marsem dojde na přelomu roku. Lépe bude vidět ráno 31. 12., kdy bude vpravo a trochu výše než planeta Mars. Na Nový rok bude extrémně nízko, tedy viditelný pouze za skvělého počasí.
Planety:
Večer končí viditelnost planety Venuše (−4,6 mag). Rychle se k ní ale blíží úhlově Merkur (cca −0,7 mag) který se vynoří na večerní obloze po horní konjunkci se Sluncem. Na přelomu roků budou už obě planety stejně vysoko (či spíše velmi nízko) nad jihozápadním obzorem. Pozorovat je musíme již za soumraku na ještě světlé obloze. Jupiter (−2,1 mag) je na tom mnohem lépe. Je velmi jasný a zhruba o dvacet stupňů výše. Saturn (0,7 mag) je přibližně uprostřed mezi Venuší a Jupiterem a okem je dobře viditelný asi od 17. hodiny. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít také Mars (1,5 mag), který se nachází ve Štíru poblíž hvězdy Antares. K vyhledání této planety bude lepší použít triedr a pomoci může i Měsíc, který jej navštíví na Silvestra. Pokud se nám podaří večer vyhledat i slabší planety Neptun s Uranem, můžeme v tomto období spatřit všechny planety.
Aktivita Slunce je nízká. Prozatím, pokud jde o erupce. Samotný výskyt skvrn je pořád zajímavý. K pěkným skvrnám na jižní polokouli přibyly i nové na severní. Přidají se i nějaké erupce? Víkendová animace skvrn ukazuje, že se rychle vyvíjí. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2021 A1 (Leonard) dokonale ozdobila jižní oblohu. Pozorovatelé se předhání v popisech, kde všude byla ke spatření pouhým okem a fotografie samotné berou dech. Kometa se dynamicky měnila a troufnu si tvrdit, že předčila očekávání, která jsme do ní vkládali na konci listopadu. Pozdě, ale přece, alespoň na fotkách. U nás nepřeje počasí. A i tak byla na fotkách od nás vidět jen její hlava jako velmi slabá rozostřená hvězdička v oranžovém zákalu u obzoru. Čest výjimkám, kdo ji spatřili i pomocí dalekohledu.
Autor: Martin Mašek
Autor: Martin Mašek
Kosmonautika
Když byl start JWST opět odložen na 25. 12., už by se asi mnozí nedivili ničemu, pokud jde o odklady. Ovšem v sobotu 25. prosince po 13:20 SEČ se začalo odehrávat něco, co by se dalo nazvat událost desetiletí. Evropská raketa Ariane 5 se ladně vznesla směrem k zatažené obloze nad kosmodromem Kourou ve Francouzské Guyaně a úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Jamese Webba tam, kam patří, tedy do vesmíru a vstříc jeho speciální dráze kolem Slunce, při které se bude pohybovat kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce. Podaří se dalekohled rozbalit? Příští dva týdny rozhodnou.
Autor: ESA/Arianespace
Kosmonautika jela ve vysokém tempu. Ještě v noci na pondělí 20. 12. proběhlo přistání Sojuzu MS-20 s ruským kosmonautem Misurkinem a japonskými turisty Maezawou a Hiranem. 21. 12. byla Falconem 9 vynesena nákladní loď Dragon (zásobovací mise CRS-24), která už kotví u ISS. 22. 12. vynesla japonská raketa H-2A geostacionární družici Inmarsat-6 F1. 23. 12. vynesla raketa CZ-7A při svém zkušebním startu družice Shiyan-12 01 a 02. 25. 12. proběhl zmíněný start JWST. 26. 12. startovala raketa CZ-4C s družicemi Ziyuan-1 a XW-3.
Do konce roku jsou v plánu ještě nejméně dva čínské starty, let Sojuzu s družicemi OneWeb a test ruské rakety Angara-A5.
Výročí
27. prosince 1571 (450 let) se narodil německý astronom Johannes Kepler. Tento velikán středověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze bylo pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum. Sbírka byla poté přemístěna do Národního technického muzea. NASA po Keplerovi pojmenovala vesmírný dalekohled, který objevoval exoplanety metodou přechodů před jejich mateřskými hvězdami (tranzitující exoplanety). Dnes na něj navazuje sonda TESS.
30. prosince 1911 (110 let) se narodila RNDr. Jarmila Dolejší (v odkazu str. 13), čestná členka České astronomické společnosti. Ve výzkumné práci se zabývala především jemnou mechanikou a optikou. Pozorovatelsky se věnovala především slunečním protuberancím a meteorům.
Výhled na příští týden
- Merkur a Měsíc na večerní obloze
- výročí: Wilhelm Wolff Beer
- výročí: Vojtech Rušin
- výročí: Johannes Fabricius
- výročí: Galileo Galilei, úmrtí
- výročí: Stephen Hawking
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
