52. vesmírný týden 2024

Obloha

Sdílený kalendář úkazů – každý týden najdete pod článkem odkazy na zajímavé stránky týkající se aktuálního dění. Víte, že mezi nimi je již dlouho také sdílený Google kalendář Honzy Tichého? Pokud jste jej dosud nezaznamenali, berte to jako zajímavý dárek k Vánocům pro ty, kdo se zajímají o dění na obloze.

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. 12. ve 23:18 SEČ a nov nastává 30. 12. ve 23:27 SEČ.

Planety
Máme tu období dobré viditelnosti všech planet. Merkur (kolem –0,4 mag) je nyní vidět před sedmou hodinou ráno nízko nad jihovýchodem. Venuše (–4,4 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nad jihozápadem je nepřehlédnutelnou Večernicí. Saturn (1,1 mag) vrcholí nad jihem hned po setmění. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad východem a viditelný je celou noc jako výrazná „hvězda“ v Býkovi. Mars (–1,1 mag) neustále zjasňuje a vypadá jako výrazná oranžová hvězda nedaleko Castora a Polluxe v Blížencích. Nejlépe je viditelný v druhé polovině noci. Uran (5,6 mag) je poblíž Plejád a je jako slabá hvězdička vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem najdeme pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je nízká, ale natočily se skupiny skvrn, kde lze nějaké erupce očekávat, a především za východním okrajem slunečního kotouče došlo k erupci kategorie nejméně M7, měřeno evropskou sondou Solar Orbiter. Aktuální snímky z družice SDO budou ještě nějaký čas nedostupné, ale víme, že nebyla ztracena žádná vědecká data, jenom bude třeba je zpětně zpracovat. Snímky Slunce můžeme nyní sledovat např. na webu Spaceweather.com, sítě observatoří GONG, belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Kosmonautika a sondy

Dnešní přehled nelze začít jinak než úžasnou zprávou o úspěšném vypuštění družice LASARsat. Již krátce po jejím vypuštění v sobotu 21. 12. po poledni našeho času přišly od týmu zprávy, že družice je funkční a všechny systémy pracují podle plánu. Jistě, družice o velikosti krychle s hranou délky 10 cm nebyla hlavním nákladem mise Bandwagon-2, tou byla korejská družice XX, ale samotný fakt, že na oběžné dráze je družice českého týmu středoškolských studentů, je určitě mimořádným okamžikem.

LASARsat navazuje na úspěch skupiny studentů, kteří zvítězili s mimořádně zajímavým projektem LASAR na jaře v Houstonu v NASA. Ti se rozhodli na své plány navázat a společně s dalšími organizacemi vytvořili družici, na níž mohou své plány dále testovat. A jednou možná uslyšíme o tom, že deorbitace kosmické tříště nebo oživení družic pomocí laseru již není jen pouhý sen skupiny několika nadaných studentů, ale běžná realita.

Ve znamení aktivit SpaceX bylo kromě startu mise Bandwagon-2 i mnoho jiných událostí týdne. V pondělí 16. 12. například proběhl statický zážeh Starship 33, která se chystá na testovací misi IFT-7, při níž by mělo být snahou zopakovat úspěch mise IFT-5, co se přistání stupně zpět na rampě týče a misí IFT-5 i IFT-6, co se týče přistání Starship na přesné místo v Indickém oceánu. Došlo k dalším úpravám předních klapek a jistě se opět bude testovat zážeh motoru Raptor v kosmu s cílem potvrdit, že Starship je schopna provést deorbitační zážeh, protože při misi IFT-8 se již očekává přistání této lodi zpět na rampě, odkud se startovalo.

V pondělí 16. 12. se od ISS oddělila nákladní loď Dragon a přistála poté zpět na Zemi i s materiálem s ISS.

Z mnoha startů Falconu 9 určitě svou zajímavostí vybočuje mise RRT-1 uskutečněná 17. 12. z rampy SLC-40 kosmodromu na Floridě. Cílem mělo být za poměrně krátkou dobu připravit a vypustit družici (zde asi pět měsíců, oproti obvyklé době asi dva roky). O nákladu se mnoho nevědělo, ale ukázalo se, že by jím měla být družice GPSIII-SV07. Tato nová generace navigačních družic obsahuje také koutové odražeče pro zpřesnění polohy družic. To vše, spolu s dalšími vylepšeními vede k ještě větší přesnosti určení polohy na Zemi.

Zajímavou ukázkou spolehlivosti raket Falcon 9 není jen nedávné již 24. znovupoužití prvního stupně, ale také poměrně vzácný okamžik v podobě zrušení startu rakety během zážehu motorů, jako se stalo 21. prosince ráno našeho času před misi Starlink 12-2. Nový termín startu byl stanoven na 23. 12. v 6:35 SEČ. Mělo by jít o 14. použití daného prvního stupně rakety.

Na oběžné dráze nyní drtivou většinu družic představuje síť Starlink, ale v budoucnu se to změní. Svou příležitost zaplnit nízkou oběžnou dráhu si nechtějí nechat ujít ani Evropani a Číňani. 17. 12. startovala z kosmodromu Wen-čchang těžká raketa CZ-5B s nákladem 10 satelitů sítě Guowang. Ta je jednou z budovaných čínských megakonstelací. Další je Qianfan (což se doslovně překládá jako „konstelace tisíce plachet“). Pokud tedy na obloze spatříte vláček teček v počtu kolem 10 kusů, může jít právě o tyto družice, protože Starlink bývá obvykle vypouštěn v počtu přesahujícím dvacítku. Je zřejmé, že nekontrolovatelný nástup megakonstelací družic započatý Elonem Muskem je definitivně tu.

Výročí

24. prosince 1979 (45 let) byl proveden první a úspěšný start rakety Ariane 1. Celkem bylo vykonáno 11 startů, ale hned druhý byl neúspěšný a musel se předělat třetí stupeň. Mezi nejzajímavější náklady patřila družice Meteosat 2 nebo sonda Giotto.

26. prosince 1974 (50 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici po dobu přibližně jednoho měsíce a druhá posádka po dobu dvou měsíců. Pro Sověty to byl tedy jednoznačný úspěch. Stanice Saljut 4 zanikla na povel ze Země v hustých vrstvách atmosféry po 770 dnech letu dne 2. února 1977.

28. prosince 1884 (140 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy, ale tato bylo jeho vrcholné dílo. Na Měsíci je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.

28. prosince 1929 (95 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.

Výhled na příští týden 

• Zákryt Saturnu Měsícem a konjunkce s Venuší
• Výročí: Oldřich Hlad
• Výročí: John Bahcall
• Výročí: Robert Aitken
• Výročí: Leslie Peltier
• Výročí: Isaac Asimov
• Výročí: Jupiterův měsíček Elara
• Výročí: objev Eris

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).