Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2019

6. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 6. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a vozítko Yutu 2. InSight na Marsu přikryla seismometr. SpaceX chystá zážeh motoru Raptor. Před 45 lety prolétl Mars 4 kolem Marsu a Mariner 10 kolem Venuše.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 4. února ve 22:04 SEČ. O víkendu se přiblíží na večerní obloze Marsu s Uranem.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) najdeme večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−1,9 mag), Venuše (−4,3 mag) a Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, opět žádné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice poblíž relativně jasné hvězdy theta UMa (3,2 mag). Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje rychle, takže během týdne přejde z Panny do Lva.

Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)
Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 4 a vozítko Yutu 2 se probudili k činnosti po 14ti denní noci Podrobně se k nim vrací článek na Kosmonautix.cz.

SpaceX finišuje s testy nového motoru Raptor, jehož exemplář v plné velikosti byl nyní umístěn na testovací stand v Texasu.

InSight na Marsu během svého 66. dne pobytu umístila na seismometr SEIS kryt proti vlivům atmosféry. I slabý vítr by mohl ovlivnit měření.

5. února ve 22:01 SEČ je v plánu start rakety Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 (Hellas-Sat-4, SaudiGeoSat-1) a GSAT-31.

Výročí

5. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat.

7. února 1824 (195 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.

7. února 1984 (35 let) se uskutečnil zajímavý výstup do volného kosmu, když astronaut Bruce McCandless vykonal vycházku neupoután k mateřské lodi – raketoplánu Challenger. V rámci mise STS-41B tehdy vystoupil s pomocí jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.

7. února 1999 (20 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.

10. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nedoplnila tak první oběžnici Marsu z roku 1971, americký Mariner 9. Stihla alespoň poslat 12 snímků.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Marsu a Uranu
  • Výročí: Mars 5 na oběžnou dráhu Marsu
  • Výročí: Galileo Galilei
  • Výročí: Vanguard 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bruce McCandless, Stardust, Mariner 10, William Huggins, Mars 4, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »