6. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i triedrem. Juno potřetí prolétla kolem měsíce Io. SLIM se na Měsíci ještě chvíli probudila. Uplynulý týden přinesl v kosmonautice mimořádně povedené záběry na první stupeň Falconu 9, který pomohl vynést nákladní loď Cygnus k ISS. Od stanice se má oddělit loď Crew Dragon, končí soukromá mise Ax-3. Před 50 lety proletěl Mariner 10 kolem Venuše.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 3. února v 0:18 SEČ. V tento den ráno bude nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.
Planety
Jupiter (−2,4 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Chceme-li se rozloučit s planetou Saturn (1,0 mag), vybavme se již za soumraku triedrem a pátrejme u západního obzoru. Podobně špatně už je na tom ráno nad jihovýchodem také Venuše (−4 mag).
Aktivita Slunce je jen trochu zvýšená a stará se o to nenápadná aktivní oblast v severozápadním kvadrantu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Pokud namíříme na správné místo oblohy triedr, můžeme zahlédnout slaboučkou mlžinku, tedy některou z aktuálně viditelných komet. Kometa 12P/Pons-Brooks je z nich asi nejdostupnější. Jednak se už jasností dostává k 8 mag a navíc je vidět na večerní obloze. Ještě mnohem výše v Býku je slabší 144P/Kushida. A v souhvězdí Panny mezi mnoha galaxiemi se nachází 62P/Tsuchinshan. Detailní popis viditelnosti komet podává pravidelný přehled zvaný Kometární okénko.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI
Kosmonautika
Japonská sonda SLIM se skutečně ještě jednou na pár dní probudila, jakmile Slunce začalo osvětlovat její solární panely, které po dosednutí zůstaly ve stínu. Po dalším průzkumu a odeslání snímků se se západem Slunce 31. ledna opět odmlčela. Další probuzení po 14denní měsíční noci je už nepravděpodobné.
Nákladní kosmická loď Cygnus je již u ISS. Start se poprvé uskutečnil pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9. Pohledy na vracející se první stupeň, který přistál zpět na Floridě, patřily mezi to nejlepší, co jsme mohli za dlouhé měsíce vidět. Zajímavým nákladem na palubě je evropská 3D tiskárna, která bude zkoušet poprvé na oběžné dráze tisk kovových výrobků.
5. února se má od Mezinárodní vesmírné stanice oddělit Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou soukromé mise Ax-3. Přistání je v plánu u břehů Floridy.
Výročí
5. února 1974 (50 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat.
Autor: NASA/JPL/Ricardo Nunes
7. února 1824 (200 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.
7. února 1984 (40 let) se uskutečnil zajímavý výstup do volného kosmu, když astronaut Bruce McCandless vykonal vycházku neupoután k mateřské lodi – raketoplánu Challenger. V rámci mise STS-41B tehdy vystoupil s pomocí jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.
7. února 1999 (25 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.
10. února 1974 (50 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Mise skončila nezdarem, protože sondě se nezapálil její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nedoplnila tak první oběžnici Marsu z roku 1971, americký Mariner 9. Stihla alespoň poslat 12 snímků.
10. února 2009 (15 let) došlo k první velké srážce družic na oběžné sráze. Do v té době funkčního Iridia 33 narazil velkou rychlostí neřízený Kosmos 2251. Roztříštěné úlomky budou ovlivňovat kosmonautiku ještě další tisíce let. Ke srážce došlo ve výšce 789 km při vzájemné rychlosti cca 42000 km/h. K roku 2016 zůstalo na oběžné dráze více než 360 úlomků, jejichž dráha byla sledována.
Výhled na příští týden
- výročí: Mars 5 na oběžnou dráhu Marsu
- výročí: Galileo Galilei
- výročí: Vanguard 2
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
