Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2022

7. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 16. února 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Martin Gembec/Stellarium

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 2. do 20. 2. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Od dalšího víkendu večer zbystřeme, zda se nevynoří slabé zvířetníkové světlo. A vidět budou i slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. JWST poslal snímek svého zrcadla a první pohled na kalibrační hvězdu. Ingenuity vykonala již 19. přelet na Marsu. Elon Musk konkretizoval představy stavu vývoje velké rakety SuperHeavy a kosmické lodi Starship k roku 2022. Před 60 lety proběhl první let Američana na oběžnou dráhu. V lodi Mercury-Friendship 7 jej vykonal John Glenn.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 16. února v 17:56 SEČ. K většinou zatažené obloze se tedy přidá výrazný svit Luny a nebude toho v noci moc vidět. To se ale již koncem týdne změní, což je upozornění pro lovce večerních komet a zvířetníkového světla.

Planety:
Jupiter (−2 mag) už mizí v záři Slunce. Z večerní oblohy tento týden mizí. Ráno svítí nízko nad jihovýchodem výrazná planeta Venuše (−4,9 mag), kterou nyní doplňuje Merkur (0 mag) a Mars (1,4 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Erupce nastávaly jen slabší, přestože stále bylo vidět několik pěkných skupin skvrn. V noci na neděli 13. 2. dokonce Slunce opustilo několik oblaků plasmatu (CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zvířetníkové světlo – slabý kužel světla by mohl být viditelný od dalšího víkendu za soumraku a na začátku astronomické noci nad západním obzorem. Tvořený rozptylem slunečního světla na částicích prachu podél roviny drah planet (roviny ekliptiky). Jakmile bude večer tma, tedy od pátku 18. 2., zkusme se za jasných večerů podívat. Nesmí tím směrem k západu být nějaké město a barva světla je nápadně bílá, kužel šikmý a vysoký, často až k Plejádám.

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy Autor: Petr Lívanec
Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy
Autor: Petr Lívanec

Slabší komety – dovolujeme si širší veřejnosti připomenout, že dobře viditelných komet je stále poskrovnu. Čtyři jsou přesto dobře dostupné i menšími amatérskými prostředky. V souhvězdí Berana se směrem k planetě Uran úhlově blíží kometa 19P/Borrelly. V Býku směrem k Hyádám pod hvězdu lambda bude pomalu směřovat 104P/Kowal. V Blížencích poblíž hvězdy Mebsuta (epsílon Gem) by se vám pravděpodobně mělo snadno podařit spatřit kometu C/2019 L3 (ATLAS). V horní části Raka je slábnoucí 67P/Čurjumov-Gerasimenko – můžete pomyslně zamávat sondě Rosetta a modulu Philae na jejím povrchu.

Kosmonautika

'Selfie' primárního zrcadla JWST pořízené kamerou NIRCam pomocí speciální vložení čočky. Jedno zrcadlo je zarovnané ke hvězdě, na kterou zrcadlo míří, proto segment svítí víc než ostatní. Autor: NASA
'Selfie' primárního zrcadla JWST pořízené kamerou NIRCam pomocí speciální vložení čočky. Jedno zrcadlo je zarovnané ke hvězdě, na kterou zrcadlo míří, proto segment svítí víc než ostatní.
Autor: NASA
V uplynulém týdnu dorazily první snímky z kamery NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tyto snímky měly pouze ukázat, jak vypadá obraz kalibrační hvězdy odražený od jednotlivých segmentů hlavního zrcadla. Překvapením byl snímek zrcadla samotného, který lze pořídit, když se do cesty vloží další optický člen.

Po odeznění prachové bouře došlo na odložený 19. let helikoptéry Ingenuity. Ta se přesouvá k místu přistání roveru Perseverance.

Stín helikoptéry Ingenuity pořízený navigační kamerou během jejího 19. letu na povrchu Marsu (na Zemi 8. února 2022, na Marsu 345. den od přistání Perseverance). Poblíž stínu je vidět i slabé sopy kol Perseverance, která tudy projela několik měsíců nazpět. Vrtulník se vrací do místa přistání roveru. Autor: NASA/JPL-Caltech
Stín helikoptéry Ingenuity pořízený navigační kamerou během jejího 19. letu na povrchu Marsu (na Zemi 8. února 2022, na Marsu 345. den od přistání Perseverance). Poblíž stínu je vidět i slabé sopy kol Perseverance, která tudy projela několik měsíců nazpět. Vrtulník se vrací do místa přistání roveru.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Elon Musk představil novinky systému SuperHeavy-Starship. Nosiče a kosmické lodi, které mají do budoucna změnit kosmické lety. Starship byla vybrána NASA pro první přistání na Měsíci od dob Apolla a SuperHeavy je znovupoužitelná raketa, která má přistávat zpátky na startovní rampě.

Sestava SuperHeavy (Booster 4) a Starship 20 ráno 10. února 2022 Autor: NASASpaceFlight.com
Sestava SuperHeavy (Booster 4) a Starship 20 ráno 10. února 2022
Autor: NASASpaceFlight.com

Nosná raketa Sojuz ST-B vynesla z Francouzské Guayány další část konstelace družic One Web. Start 34 družic proběhl úspěšně ve čtvrtek 10. února, čímž počet družic této sítě na oběžné dráze přesáhl 400 kusů.

Start rakety Sojuz ST-B z Francouzské Guayány Autor: ESA/CNES/Arianespace/P. Piron
Start rakety Sojuz ST-B z Francouzské Guayány
Autor: ESA/CNES/Arianespace/P. Piron

Když 4. února odstartovaly družice Starlink (mise 4-7), asi nikoho by nenapadlo, že je natolik ovlivní slabší geomagnetická bouře, že zaniknou v atmosféře. Došlo totiž ke zvýšení teploty atmosféry, tím i hustoty vyšších vrstev a družice vlivem aerodynamického odporu vstoupily zpět do hustších vrstev, kde zanikly.

Ukázka grafu geomagnetické aktivity, kde při slabších záchvěvech magnetické bouře došlo k "nafouknutí" zemské atmosféry, což vedlo k zániku družic Starlink, které startovaly o den dříve. Autor: NOAA/SWPC
Ukázka grafu geomagnetické aktivity, kde při slabších záchvěvech magnetické bouře došlo k "nafouknutí" zemské atmosféry, což vedlo k zániku družic Starlink, které startovaly o den dříve.
Autor: NOAA/SWPC

První start rakety Astra Rocket 3.3 z Floridy se jevil jako úspěšný, ovšem po oddělení od prvního stupně se ukázalo, že se správně neoddělil aerodynamický kryt a horní stupeň se tak dostal do rotace. K úspěšnému vynesení družic tedy nedošlo.

V pondělí 14. února se v 1:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Hlavním nákladem rakety PSLV-XL budou radarová družice RISAT-1A, menší technologická družice INS-2TD s testovací infračervenou kamerou pro pozorování Země a studentský INSPIREsat-1 postavený univerzitami z Indie, Singapuru, Taiwanu a USA.

Do Měsíce má 4. března narazit horní stupeň rakety. Nemá se ale prý jednat o horní stupeň Falconu 9, jak se dosud soudilo, ale o horní stupeň rakety CZ-3B, která vynesla na dráhu k Měsíci a zpět čínskou misi Chang'e 5 T1. Fotografie stupně pořídil Martin Mašek s pomocí robotického dalekohledu Fyzikálního ústavu AV ČR na ostrově La Palma. Tečka uprostřed je vždy poskládaných 10×30 sekund expozic. Její pohyb mezi ostatními hvězdami je dobře patrný (právě díky složení 10ti expozic jsou i hvězdy jako protažené čárečky). Martinovi se podařilo zaznamenat i dalekohled JWST na jeho finální dráze kolem bodu L2.

Výročí

14. února 1972 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.

15. února 1947 (75 let) se narodil v Anglii narozený australský astronom Malcolm Hartley. Pracuje s UK Schmidt Telescope na observatoři Siding Spring a je objevitelem, nebo spoluobjevitelem 10 komet (do roku 2002, kdy byla zdejší Schmidtova komora přebudována pro jiné účely. 4. 11. 2010 navštívila kometu 103P/Hartley 2 sonda Deep Impact v rámci mise EPOXI.

15. února 1992 (30 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.

15. února 1997 (25 let) objevil James V. Scotti z týmu Spacewatch planetku (10199) Chariklo. Jedná se o dosud největšího známého Kentaura. Těleso, které obíhá daleko od Slunce na dráze v oblasti mezi Saturnem a Uranem. Dráhy Kentaurů jsou nestabilní a taková tělesa později končí srážkou s planetami, vytlačením ze Sluneční soustavy, nebo jako krátkoperiodická kometa. Původně jde o tělesa z pásu za Neptunem. Chariklo je velký asi 200×300 km a má i slabé prstence, objevené při zákrytu hvězdy v roce 2013 (dosud nejmenší těleso s prstenci). Dalšími velkými Kentaury jsou (2060) Chiron a (523727) 2014 NW65, která mají asi 200 km.

19. února 1937 (85 let) se narodil ukrajinský astronom Klym Ivanovyč Čurjumov, spoluobjevitel známé komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou navštívila evropská mise Rosetta-Philae. Je také spoluobjevitelem komety C/1986 N1 (Churyumov-Solodovnikov). Psal knihy pro děti, byl prezidentem ukrajinské společnosti amatérských astronomů a šéfredaktorem ukrajinského populárně-vědeckého časopisu Naše nebe.

20. února 1962 (60 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury-Friendship 7, s astronautem Johnem Glenem na palubě. Nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda a Grissoma v roce 1961, tak toto byl první pořádný americký kosmický let. John Glenn zemřel 8. prosince 2016. Na webu Kosmonautix.cz vyšla jako vzpomínka celá série článků.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Supernova 1987A
  • výročí: Gennadij Borisov
  • výročí: Bernard Lyot
  • výročí: Zdeněk Pokorný

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: (10199) Chariklo, Klym Čurjumov, Hiten, Malcolm Hartley, Luna 20, Mercury-Friendhip 7, John Glenn, Vesmírný týden


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní západ Měsíce

Šišatý barevný Měsíc pomalu zapadá za obzor

Další informace »