7. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 16. února v 17:56 SEČ. K většinou zatažené obloze se tedy přidá výrazný svit Luny a nebude toho v noci moc vidět. To se ale již koncem týdne změní, což je upozornění pro lovce večerních komet a zvířetníkového světla.

Planety:
Jupiter (−2 mag) už mizí v záři Slunce. Z večerní oblohy tento týden mizí. Ráno svítí nízko nad jihovýchodem výrazná planeta Venuše (−4,9 mag), kterou nyní doplňuje Merkur (0 mag) a Mars (1,4 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Erupce nastávaly jen slabší, přestože stále bylo vidět několik pěkných skupin skvrn. V noci na neděli 13. 2. dokonce Slunce opustilo několik oblaků plasmatu (CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zvířetníkové světlo – slabý kužel světla by mohl být viditelný od dalšího víkendu za soumraku a na začátku astronomické noci nad západním obzorem. Tvořený rozptylem slunečního světla na částicích prachu podél roviny drah planet (roviny ekliptiky). Jakmile bude večer tma, tedy od pátku 18. 2., zkusme se za jasných večerů podívat. Nesmí tím směrem k západu být nějaké město a barva světla je nápadně bílá, kužel šikmý a vysoký, často až k Plejádám.

Slabší komety – dovolujeme si širší veřejnosti připomenout, že dobře viditelných komet je stále poskrovnu. Čtyři jsou přesto dobře dostupné i menšími amatérskými prostředky. V souhvězdí Berana se směrem k planetě Uran úhlově blíží kometa 19P/Borrelly. V Býku směrem k Hyádám pod hvězdu lambda bude pomalu směřovat 104P/Kowal. V Blížencích poblíž hvězdy Mebsuta (epsílon Gem) by se vám pravděpodobně mělo snadno podařit spatřit kometu C/2019 L3 (ATLAS). V horní části Raka je slábnoucí 67P/Čurjumov-Gerasimenko – můžete pomyslně zamávat sondě Rosetta a modulu Philae na jejím povrchu.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu dorazily první snímky z kamery NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tyto snímky měly pouze ukázat, jak vypadá obraz kalibrační hvězdy odražený od jednotlivých segmentů hlavního zrcadla. Překvapením byl snímek zrcadla samotného, který lze pořídit, když se do cesty vloží další optický člen.

Po odeznění prachové bouře došlo na odložený 19. let helikoptéry Ingenuity. Ta se přesouvá k místu přistání roveru Perseverance.

Elon Musk představil novinky systému SuperHeavy-Starship. Nosiče a kosmické lodi, které mají do budoucna změnit kosmické lety. Starship byla vybrána NASA pro první přistání na Měsíci od dob Apolla a SuperHeavy je znovupoužitelná raketa, která má přistávat zpátky na startovní rampě.

Nosná raketa Sojuz ST-B vynesla z Francouzské Guayány další část konstelace družic One Web. Start 34 družic proběhl úspěšně ve čtvrtek 10. února, čímž počet družic této sítě na oběžné dráze přesáhl 400 kusů.

Když 4. února odstartovaly družice Starlink (mise 4-7), asi nikoho by nenapadlo, že je natolik ovlivní slabší geomagnetická bouře, že zaniknou v atmosféře. Došlo totiž ke zvýšení teploty atmosféry, tím i hustoty vyšších vrstev a družice vlivem aerodynamického odporu vstoupily zpět do hustších vrstev, kde zanikly.

První start rakety Astra Rocket 3.3 z Floridy se jevil jako úspěšný, ovšem po oddělení od prvního stupně se ukázalo, že se správně neoddělil aerodynamický kryt a horní stupeň se tak dostal do rotace. K úspěšnému vynesení družic tedy nedošlo.

V pondělí 14. února se v 1:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Hlavním nákladem rakety PSLV-XL budou radarová družice RISAT-1A, menší technologická družice INS-2TD s testovací infračervenou kamerou pro pozorování Země a studentský INSPIREsat-1 postavený univerzitami z Indie, Singapuru, Taiwanu a USA.

Do Měsíce má 4. března narazit horní stupeň rakety. Nemá se ale prý jednat o horní stupeň Falconu 9, jak se dosud soudilo, ale o horní stupeň rakety CZ-3B, která vynesla na dráhu k Měsíci a zpět čínskou misi Chang'e 5 T1. Fotografie stupně pořídil Martin Mašek s pomocí robotického dalekohledu Fyzikálního ústavu AV ČR na ostrově La Palma. Tečka uprostřed je vždy poskládaných 10×30 sekund expozic. Její pohyb mezi ostatními hvězdami je dobře patrný (právě díky složení 10ti expozic jsou i hvězdy jako protažené čárečky). Martinovi se podařilo zaznamenat i dalekohled JWST na jeho finální dráze kolem bodu L2.

Výročí

14. února 1972 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.

15. února 1947 (75 let) se narodil v Anglii narozený australský astronom Malcolm Hartley. Pracuje s UK Schmidt Telescope na observatoři Siding Spring a je objevitelem, nebo spoluobjevitelem 10 komet (do roku 2002, kdy byla zdejší Schmidtova komora přebudována pro jiné účely. 4. 11. 2010 navštívila kometu 103P/Hartley 2 sonda Deep Impact v rámci mise EPOXI.

15. února 1992 (30 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.

15. února 1997 (25 let) objevil James V. Scotti z týmu Spacewatch planetku (10199) Chariklo. Jedná se o dosud největšího známého Kentaura. Těleso, které obíhá daleko od Slunce na dráze v oblasti mezi Saturnem a Uranem. Dráhy Kentaurů jsou nestabilní a taková tělesa později končí srážkou s planetami, vytlačením ze Sluneční soustavy, nebo jako krátkoperiodická kometa. Původně jde o tělesa z pásu za Neptunem. Chariklo je velký asi 200×300 km a má i slabé prstence, objevené při zákrytu hvězdy v roce 2013 (dosud nejmenší těleso s prstenci). Dalšími velkými Kentaury jsou (2060) Chiron a (523727) 2014 NW₆₅, která mají asi 200 km.

19. února 1937 (85 let) se narodil ukrajinský astronom Klym Ivanovyč Čurjumov, spoluobjevitel známé komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou navštívila evropská mise Rosetta-Philae. Je také spoluobjevitelem komety C/1986 N1 (Churyumov-Solodovnikov). Psal knihy pro děti, byl prezidentem ukrajinské společnosti amatérských astronomů a šéfredaktorem ukrajinského populárně-vědeckého časopisu Naše nebe.

20. února 1962 (60 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury-Friendship 7, s astronautem Johnem Glenem na palubě. Nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda a Grissoma v roce 1961, tak toto byl první pořádný americký kosmický let. John Glenn zemřel 8. prosince 2016. Na webu Kosmonautix.cz vyšla jako vzpomínka celá série článků.

Výhled na příští týden 

• výročí: Supernova 1987A
• výročí: Gennadij Borisov
• výročí: Bernard Lyot
• výročí: Zdeněk Pokorný

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).