Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 20. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 19. února v 16:53 SEČ.

Planety:
Hodně jasný Merkur (kolem −1 mag) je nyní vidět velmi nízko nad obzorem mezi jihozápadem a západem. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,1 mag) a Uran (5,8 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak jasná Venuše (−4,1 mag) a také Saturn (0,6 mag). Obě planety budou v konjunkci 18. února, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost asi jeden stupeň. Venuše bude tento den navíc jen 6 úhlových minut nad hvězdou pí Sgr (2,9 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Polární záře nyní způsobují koronální díry. Jedna taková nyní vrhne rychlejší sluneční vítr k Zemi kolem 19. / 20. února. NASA také vydala zajímavé informace, když díky misi THEMIS víme, že magnetické pole Země vibruje jako blána bubnu. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) bude na tmavé bezměsíčné obloze vidět opět zhruba od 21. února. Bude se pohybovat mezi hvězdou 3,6 mag theta Gem a hvězdou 2,6 mag theta Aur.

Kosmonautika

NASA oznámila, že další pokusy o kontaktování vozítka Opportunity už nevedly k jeho probuzení a misi Mars Exploration Rover ukončila. Když v roce 2003 odstartovaly oba rovery k Marsu, řada lidí do této mise zainteresovaných měla zcela jiné životy než dnes (a někdo už ani nežije). Mise byla přelomová jak co do trvání (Spirit 6 let, Opportunity 14,5 roku), tak významu vědeckých objevů. Díky okamžitému umisťování snímků na web se mohli do výzkumu Marsu zapojit i nadšenci, kteří skládali panoramata a programovali speciální software. Výsledkem jejich aktivit je fórum Unmannedspaceflight.com a také to, že jeho zakladatel Doug Ellison nyní pracuje v JPL. Jeho Eyes on the Solar System nebo animaci přistání Curiosity jste možná zahlédli. Fórum je součástí aktivit The Planetary Society, která je významným propagátorem výzkumu Sluneční soustavy (známá je např. redaktorka Emily Lakdawalla, která také rozvinula svoji kariéru na misi MER a Cassini). Ze zkušeností s vozítky MER významně čerpají i mise Curiosity a doufejme že brzy bude i Mars rover 2020.

Minulý týden jsme zmínili dokončení instalace seismometru SEIS ze sondy InSight a už tu máme informace, že byl vyložen i přístroj HP3. Ten má za úkol se zavrtat do hloubky v ideálním případě až 5 metrů. Přístroj byl vyložen asi metr od SEIS. Uvidíme, zda už je to finální pozice.

Japonská agentura JAXA oznámila, že v tomto týdnu (pravděpodobně 22. února) by se měla Hayabusa 2 pokusit o odběr vzorků asteroidu Ryugu.

21. února má být z Bajkonuru vynesena raketou Sojuz 2-1b družice EgyptSat-A a na 22. února je plánován start rakety Falcon 9 s několika družicemi. Primární náklad je Nusantara Satu (PSN 6) na dráhu přechodovou ke geostacionární, sekundárními jsou měsíční lander Beresheet izraelského týmu SpaceIL a mikrosatelit S5 pro Air Force Research Lab.

Výročí

19. února 1894 (125 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (70 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • večerní Merkur v elongaci
  • Výročí: Mars 6
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta, start ke kometě
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jaroslav Císař, Opportunity, Bumper WAC, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »