Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2024

8. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. února v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 2. do 25. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Ráno nastane konjunkce Venuše a Marsu. Jupiter je večer jedinou dobře viditelnou planetou, nedaleko něj najdeme ještě Uran. Aktivita Slunce byla vysoká a nyní se dočasně sníží. K Měsíci zamířila soukromá americká sonda Nova-C. Nová japonská raketa H3 má za sebou úspěšný testovací start.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 24. února ve 13:30 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Mezi Jupiterem a Plejádami lze dohledat slabý Uran (5,7 mag). Ráno je Venuše (−3,9 mag) už i za pokročilého svítání jen velmi nízko u jihovýchodního obzoru. Zajímavostí je, že nyní projde zdánlivě kolem planety Mars (1,3 mag). V nejtěsnější konjunkci budou 22. února. Díky Venuši by snad mohl být Mars k nalezení na denní obloze, ale nebude to snadné, zvláště když jasná modrá obloha je v nedohlednu.

Aktivita Slunce byla vysoká a nyní asi trochu poklesne. Nejsilnější erupci X2,56 ještě stihla vyprodukovat velká aktivní oblast č. 3576, která nyní pomalu zapadá. Také další skvrny zapadnou a musíme počkat, zda se objeví nové. Několik velkých skvrn už je na odvrácené polokouli a jsou viditelná i na snímcích Perseverance z povrchu Marsu (pozor nejvýraznější tečka je vada na optice, skvrny jsou na fotografii méně výrazné šedavé flíčky). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Země ze sondy Nova-C Autor: Intuitive Machines
Země ze sondy Nova-C
Autor: Intuitive Machines
Sonda Perseverance je na Marsu už tři roky a aktuálně se potýká s problémem zaseklé krytky kamery přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals). Mezitím snímek z velké dálky zachytil helikoptéru Ingenuity a potvrdil, že jeden list rotoru úplně chybí. Nelze se divit, že tento neuvěřitelně úspěšný dron musel svou misi po 72. letu ukončit.

K Měsíci se vydala další soukromá americká sonda Nova-C. Jejím cílem je již 22. 2. přistání na Měsíci. Pokud se to podaří, půjde o první úspěšné americké přistání od Apolla 17. Sonda po oddělení od horního stupně rakety Falcon 9 pořídila nádherné snímky Země. Zajímavostí je, že sondu vynesl první stupeň Falconu 9 číslo B1060.18, který tedy zvládl vynést náklad již po osmnácté a opět úspěšně přistál.

Japonská raketa H3 je nástupcem úspěšného silného nosiče H2. První testovací let 7. 3. 2023 skončil nezdarem, a tak se jednalo již o druhý testovací start. Tentokrát vše proběhlo dobře a na oběžnou dráhu byl vynesen hmotnostní simulátor družice i dvě menší družice.

Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný) Autor: X/RZ Makise
Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný)
Autor: X/RZ Makise

Výročí

19. února 1894 (130 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (75 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

25. února 1969 (55 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten proběhl 31. 7. 1969 v minimální vzdálenosti 3431 km a sonda poté pokračovala po heliocentrické dráze. Pořídila 201 snímků jižní a rovníkové oblasti.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na ranní obloze u hvězdy Antares
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta a Philae, start ke kometě 67P
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 6, Bumper WAC, Jaroslav Císař, Vesmírný týden


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »