Červencová zatmění provedou významná výročí: 100 let relativity nebo 50 roků prvního Měsíčňana

Autor: Petr Horálek.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Výročí k úplnému zatmění Slunce 2. července
Zatmění se odehraje nad velkou částí Pacifiku a pevniny se de facto „dotkne“ až při svém závěru nad chilským pobřežím, odkud poputuje měsíční stín směrem do Argentiny k večernímu Buenos Aires. Je až symbolické, že pás úplného zatmění přechází přes hned několik velkých observatoří, jako je Cerro Tololo, Cerro Pachón nebo ESO La Silla. Právě poslední zmíněná observatoř otevře své prostory nadšencům z řad veřejnosti, kteří měli to štěstí a stihli si zakoupit vstupenku. Kosmické divadlo se odehraje jen asi hodinu před západem Slunce. Nejen ESO touto cestou chce připomenout hned několik významných vědeckých výročí. Jaká to jsou?
Video: Vše, co potřebujete vědět o úplném zatmění Slunce 2019
(Režie: Petr Horálek, anglicky, vyberte si pomocí ozubeného kolečka dole české titulky,
jejich autorem je Jan Veselý z pražského planetária)
Rok 1724 (295 let): Koróna náleží Slunci
Toho roku, konkrétně 22. května, se odehrálo úplné zatmění Slunce nad Francií. Právě tento úkaz vědcům definitivně potvrdil, že paprskovitá atmosféra okolo tmavého Měsíce, kterou nazýváme koronou, patří jednoznačně Slunci (G. F. Maraldi). Kdyby totiž byla měsíční, jednak by se pohybovala s měsíčním diskem a rozhodně by nebyla tak opticky rozsáhlá, neboť Měsíc by ji svou gravitací neudržel.
Rok 1774 (245 let): Narodil se Francis Baily
Autor: Fred Espenak
Rok 1869 (150 let): Začala „záhada korónia“
Během úplného zatmění Slunce 7. srpna toho roku, pozorovaného z jižní části USA, byla pořízena první zdařilá spektra sluneční koróny. Hvězdáři motivovaní spektroskopickým objevem prvku helia byli nabuzeni k dalším možným vzrušujícím objevům, ovšem nikdo nečekal, že přinesou jednu z největších záhad moderní astronomie, otázku tzv. ohřevu sluneční koróny. Ze spekter W. Harkness a C. A. Young vyčetli přítomnost nezvyké čáry v zelené oblasti, která nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Po více jak 60 let astronomy pátrání nikam kloudně nenavedlo, takže dokonce ze samotné badatelské zoufalosti vzniklo nové čestné místo v Měndělejově tabulce pro neznámý prvek, který se měl jmenovat „coronium“, později dokonce na počest Isaaca Newtona „newtonium“. Až v roce 1934 B. Edlén a W. Grotrian přišli s nečekaným rozuzlením: Čára nenáleží žádnému novému prvku, nýbrž 13násobně ionizovanému železu Fe XIV. Tím se uzavřela jedna záhada, nová a mnohem palčivější se otevřela. Kde se tak silně ionizované železo v koroně vzalo? Vždyť k takové ionizaci je zapotřebí energie odpovídající řádově milionům Kelvinů, což je o 3 řády více, než povrchová teplota Slunce! Bádání pokračuje dodnes…
Autor: Miloslav Druckmüller
1919 (100 let): Einstein měl pravdu!
Autor: Wiki.
1969 (50 let): Inaugurována observatoř ESO La Silla
Jedna z nejslavnějších a vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří světa, La Silla, byla právě 50 lety inaugurována na severním vrcholu Cinchado v Chile. Byl to výsledek mnohaletého úsilí při hledání perfektních podmínek pro nejrůznější astronomické experimenty. Poušť Atacama splnila hned několik požadavků: Minimální vlhkost, vysoká nadmořská výška, zanedbatelné světelné znečištění, poloha s výhledem do prakticky celé nebeské klenby a minimum srážek. Dnes La Silla čítá několik desítek velkých dalekohledů, které mohou astronomové členských států mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO) využívat i na dálku. Právě akce spojená s pozorováním slunečního zatmění na území observatoře toto významné výročí připomíná veřejnosti. Více v tiskové zprávě ESO.
Video: Dobré vědět - Observatoř La Silla oslaví 50 let
(Režie: Jiří Dobrý, Kamera a střih: Jiří Malík, česky)
1999 (20 let): Velké evropské zatmění
Poněkud neastronomické, ale beztak dost významné výročí je spojeno s úplným zatměním Slunce 11. srpna 1999, které jako hluboké částečné bylo pozorovatelné z Česka. Právě toto zatmění bylo považováno za předzvěst apokalypsy ve vizi francouzského proroka Nostradama. Ke škodě všem, kteří tomu uvěřili, si ne každý ten úchvatný úkaz vychutnal. Lidé se před koncem světa schovávali v domech a přišli tak o neopakovatelný zážitek.
Autor: M. Druckmüller a P. Aniol
2009 (10 let): Nejdelší zatmění v nejhlubším minimu
Před 10 lety, 22. července, se odehrálo nejdelší úplné zatmění tohoto století. Nad japonskými ostrovy potrvalo přes 6 a půl minuty. Proběhlo zároveň za nejhlubšího minima sluneční aktivity za posledních 100 let. Krásně zatmění zachytila expedice s prof. Miloslavem Druckmüllerem na Marshallových ostrovech.
Výročí k částečnému zatmění Měsíce 16. července
Druhé červencové zatmění bude viditelné z Asie, Afriky a Evropy, můžeme se na něj těšit před půlnocí našeho letního času. Byť bude zatmění jen částečné, Měsíc se ponoří do zemského stínu 2/3 svého průměru a naskytne nám tak nebývale působivý vzhled. Poblíž Měsíce bude také planeta Saturn, centrum Mléčné dráhy a nad jihozápadem jasný Jupiter. Maximum zatmění připadá na půl hodiny před půlnocí a také s rozdílem prakticky pouhých 8 hodin na jedno mimořádné výročí.
![]() |
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze částečného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během maxima zatmění obloha potmavne tak, že bude možné spatřit Mléčnou dráhu a jasnější objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE. |
1969 (50 let): Start Apolla 11 k Měsíci
Autor: NASA.
Ať už jste fandy výročí či nikoliv, rozhodně si alespoň měsíční zatmění plně vychutnejte. A těm, co vyráží do Argentiny či Chile za slunečním zákrytem, přejeme jasné nebe, pevné nervy a nezapomenutelný zážitek!
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha Tajemná zatmění (2018)
[2] Observatoř La Silla slaví 50!
[3] Zatmění Měsíce 16. července 2019 - podrobné info
[4] Video: Zatmění Slunce na La Silla
[5] Video: Dobré vědět - La SIlla oslaví 50 let