Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Jak bylo naznačeno v úvodu, pozorování nám bude kromě hrozby špatného počasí znesnadňovat také nedaleko ležící kotouč Slunce (elongace 16°). Výška nad obzorem, pouze 23° na počátku úkazu, nám také nehraje do karet. Přesto, pojďme se podívat podrobněji, co všechno tento úkaz obnáší.

Co je to zákryt?

Zákryt je optický jev, kdy jedno těleso vstoupí před to druhé. Musí být ale splněna podmínka, kdy zakrývané těleso je úhlově menší. To běžně nastává u planet, nebo planetek, které zakrývají vzdálené hvězdy. Zakrývat se mohou rovněž měsíce planet, což krásně ukázaly Jupiterovy měsíce v letech 2014/2015. Naprostým extrémem jsou pak vzájemné zákryty těles ve Sluneční soustavě, například zákryty planet jinou planetou. Ty jsou velmi vzácné. Například v roce 1613 zakryl Jupiter Neptun a několik dnů předtím dokonce tehdy neznámý Neptun zakreslil Galileo do svého deníku. Velký význam pro výzkum planet měly zákryty hvězd. Takto byly například objeveny prstence Uranu a takto se běžně zkoumaly atmosféry planet. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákryty jsou poměrně vzácný jev s výjimkou zákrytů hvězd planetkami a zákrytů planet nebo hvězd Měsícem. A právě to je i náš případ. Ano je tu vlastně ještě jeden příklad zákrytu z nedávné minulosti. Totiž zákryt Slunce Měsícem, ale tady historicky hovoříme o jeho zatmění.

Přechody

Pokud je úhlový rozměr zakrývajícího tělesa menší, než zakrývaného, lze hovořit o přechodu. Typicky pozorujeme přechody Jupiterových měsíčků před kotoučem planety. Vzácněji lze pozorovat přechody Merkuru nebo Venuše. Letos nás takový hodně vzácný přechod Merkuru čeká už 9. května. Přechod Venuše, který nastává ve dvojicích a potom je odstup prakticky jedno století, je už opravdu vzácný a měli jsme to štěstí, pokud jsme jej mohli pozorovat v letech 2004 a 2012. Specifickým případem jsou přechody exoplanet před jinými hvězdami, protože právě takto mohou být objevovány a dokonce studovány jejich vlastnosti.

Zákryty z poslední doby

Pomineme-li zmiňované úplné zatmění Slunce, které nastalo v Indonésii 9. března, potom nejlepší podívanou nám přichystal Měsíc, když zakrýval jasné hvězdy Hyád a především vedle nich ležící jasný Aldebaran. Bylo zajímavé sledovat, jak Měsíc, vzdálený asi jednu světelnou sekundu, ve zlomku sekundy postupně zakryl Aldebaran, vzdálený 67 světelných roků. Poslední zákryt této hvězdy nastal 23. prosince 2015 a i když bude rok 2016 na tyto zákryty skoupý, ještě si jich budeme moci vychutnat několik v letech následujících. Pokud jde o zákryt Venuše, potom poslední jsme mohli pozorovat v červnu 2007 nebo prosinci 2008.

Jak pozorovat?

Bude stačit téměř jakýkoli dalekohled. Důležité bude zajistit, aby na objektiv zepředu nedopadaly sluneční paprsky. Dobrým řešením je nasadit na tubus dlouhou rosnici, nebo zleva dlouhý kus kartónu. Dočasně může pomoci si také Slunce schovat vlevo za nějakým okrajem budovy apod. V každém případě by potom mohl postačit i triedr, ale lepší zážitek poskytne až více zvětšující přístroj. Dobrou volbou může být blízká hvězdárna, ověřte si, zda bude otevřena, nebo zda někteří amatéři neplánují úkaz sledovat společně.

Dokumentace úkazu

Objektivně řečeno, k vyfotografování nebo natočení úkazu videokamerou, by nemusel být čistě teoreticky potřeba dalekohled. Nicméně musí být splněny výše uvedené podmínky odstínění svitu Slunce a jinak platí, že se vyplatí mít po ruce teleobjektiv nebo velký zoom. Nejlepší výsledky ale dosáhneme, pokud k záznamu použijeme dalekohled. Vyprávění, jak nastavit fotoaparát, by vydalo na samostatný článek a vždy závisí na konkrétním přístroji a podmínkách úkazu. Nevhodné nastavení může vést k problémům na snímcích: šumu, rozostření, špatné vyvážení barev… je dobré si toto vyzkoušet předem, třeba den předtím. Výhodu mají majitelé speciálních kamer pro astrofotografii a dále digitální zrcadlovky. Solidní výsledek může poskytnout i kompaktní fotoaparát a v nouzi i mobilní telefon, pokud si s ním náležitě vyhrajeme, zvláště při snímání za okulárem dalekohledu. Pokud se vám snímky vydaří, budeme rádi, když nám je pošlete do naší čtenářské fotogalerie.

Kdy pozorovat?

Úkaz nastává 6. dubna 2016. Přesný čas začátku úkazu je závislý na poloze pozorovatele. Pro informaci uveďme, že pro Prahu to vychází na 9:27 SELČ. Měsíc vyjde už těsně po páté hodině a Venuše bude ráno nedaleko vedle něj. To je jistě vhodný námět na pozorování, ovšem k naší smůle dvojice bude vycházet nedlouho před východem Slunce. Později se asi Měsíc zcela ztratí v záři Slunce a my budeme s napětím moci čekat, kdy se začne Venuše pomalu schovávat za jeho „neviditelný“ kotouč. Konec zákrytu potom pro Prahu připadá na 10:31. To znamená, že zákryt bude trvat asi hodinu. Pokud by vyšlo počasí, bude jistě kouzelné sledovat, jak se na modré obloze postupně rozsvítí malinkatý kotouček Venuše.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Hvězdářská ročenka 2016
[2] Stellarium
[3] Hvězdárna v Rokycanech
[4] Předpovědi zákrytů planet
[5] Video zákrytu Venuše Měsícem
[6] Zákryt Venuše Měsícem na videu z roku 2015