Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Odhadněte si jasnost komety PanSTARRS

Odhadněte si jasnost komety PanSTARRS

Kometa PanSTARRS 5. března 2013. Autor: Fabiano B. Diniz.
Kometa PanSTARRS 5. března 2013.
Autor: Fabiano B. Diniz.
Pokud se na komety nechcete jen dívat a chtěli byste přispět k vědeckému výzkumu, můžete se zapojit do celosvětové sítě amatérských astronomů, kteří získávají důležitá data o kometách pro profesionální astronomy. Velkou příležitostí je právě kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která zazáří na naší obloze od druhé poloviny března. Vyzkoušejte si odhad jasnosti komety a odešlete jej do celosvětové databáze pozorování komet!

Leták k pozorování komety PanSTARRS. Autor: SMPH.
Leták k pozorování komety PanSTARRS.
Autor: SMPH.
Postup na pořízení odhadu jasnosti komety:

  1. Nalezněte si vhodné pozorovací místo, ideálně dále od měst a rušení lampami veřejného osvětlení, pří. dalších světelných zdrojů.
  2. Nalezněte si kometu na obloze podle připojené mapky (viz leták) a rozhodněte se, zda je kometa dostatečně jasná k odhadu pouhým okem, nebo malým dalekohledem.
  3. Vyhledejte si na obloze srovnávací hvězdy vyznačené v mapce od "AAA" do "M" a postupně porovnávejte jasnost komety s vybranými hvězdami. V případě pozorování dalekohledem si zvolenou srovnávací hvězdu mírně rozostřete, aby měla stejný zdánlivý průměr jako kometa (resp. její hlava) a porovnávejte ji se zaostřenou kometou.
  4. Postup nalezení hvězdy a porovnání s kometou opakujte postupně s dalšími hvězdami v seznamu, dokud nezjistíte, že následující užitá srovnávací hvězda je slabší než kometa. Slabší hvězdu porovnejte s kometou a zapište si odhad třeba na papír. Poté se vraťte k předešlé hvězdě, která se jevila jako jasnější než kometa, a opakujte porovnání. Měli byste odhadnout, kolikrát se vám zdá kometa slabší než jasnější hvězda a kolikrát je kometa jasnější než druhá hvězda (slabší). Tedy například když zjistíte, že kometa je o něco slabší jak hvězda B, ale výrazně jasnější jak hvězda C, odhad bude B1k (hvězda B je mírně jasnější jak kometa), k4C (kometa je výrazně jasnější jak hvězda C). Zapsat odhad si můžete na papír jednoduše takto: B1k4C. K přesnějšímu určení odhadu poslouží následující tabulka:

    0 ... hvězda je stejně jasná jako kometa
    1 ... hvězda se zdá mírně jasnější jak kometa
    2 ... hvězda se občas jeví jasnější jak kometa
    3 ... hvězda je jasnější jak kometa
    4 ... hvězda je na první pohled jasnější jak kometa

  5. Po provedení odhadu si zaznamenejte datum a čas s přesností na 5 minut. Vaše pozorování pak odešlete pomocí elektronického formuláře na stránkách SMPH (Společnost pro meziplanteární hmotu) ke zpracování. Ve formuláři uveďte alespoň tyto údaje: datum, čas s přesností na 5 minut, zvolenou jasnější hvězdu (písmenko nebo označení, viz níže) a stupeň odhadu, zvolenou slabší hvězdu a stupeň odhadu. U stupně odhadu se slabší hvězdou použijte u čísla znaménko mínus.

Vždy porovnávejte kometu s alespoň jednou jasnější a jednou slabší hvězdou (pouze v případě, že se kometa zdá stejně jasná jako zvolená hvězda, stačí uvést odhad k této hvězdě). V případě, že chcete u odhadu komety uvést další údaje, jako je například stupeň kondenzace, průměr komy, údaj o délce a sklonu ohonu, navštivte stránku navod.kommet.cz.


Přehled jasností hvězd z letáku:
Označení Hvězda Jasnost Tycho2 VT Barevný index B-V Tycho katalog
AAAalpha Aur0.08*0.795TYC 3358-3141-1
AAalpha Per1.8660.512TYC 3320-2808-1
Abeta Ari2.6510.162TYC 1212-1935-1
Beta Peg3.0160.851TYC 2736-1823-1
Cdelta And3.4051.282TYC 2275-1753-1
Dalpha Tri3.4570.492TYC 1763-3028-1
Eeta Psc3.7120.969TYC 1198-1597-1
Fmu And3.8680.14TYC 2798-1667-1
Gzeta And4.1991.098TYC 1739-2317-1
Hepsilon And4.440.86TYC 1744-2936-1
Ichi Psc4.7711.018TYC 1202-2126-1
J64 Psc5.120.518TYC 1188-1686-1
Kpsi3 Psc5.6420.698TYC 1199-1947-1
L6.0051.131TYC 2266-1661-1
M6.1720.624TYC 2267-101-1

Mapku pro vyhledání komety a další informace najdete na adrese www.kommet.cz. Mapku si vytiskněte a při pozorování používejte tlumené červené světlo, které vás neoslní. V případě jakýchkoliv dotazů se obraťte na Jakuba Černého, na mail kaos@kommet.cz.

Video: Poloha komety na večerní obloze
(Autor: Jakub Černý, Stellarium)

Související a doporučujeme:
[1] Leták k pozorování komety PanSTARRS (PDF)
[2] Elektronický formulář pro odeslání Vašich pozorování
[3] Další informace k odhadování (nejen) jasnosti komety PanSTARRS
[4] Podrobné a průběžně aktualizované informace o kometě PanSTARRS
[5] Informace o kometě PanSTARRS na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »