Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA zaznamenala srážku dvojice gigantických mimořádně svítivých galaxií

ALMA zaznamenala srážku dvojice gigantických mimořádně svítivých galaxií

Srážka dvou obřích galaxií v mladém vesmíru
Autor: NRAO/AUI/NSF

Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili dvojici neuvěřitelně jasných a velmi hmotných galaxií v raném vesmíru. Tyto tzv. hyper-zářivé (hyper-luminous) galaxie s překotnou tvorbou hvězd se nacházejí ve vzdálenost přibližně 12,8 miliardy světelných roků od Země, jejich poloha se promítá do souhvězdí Mečouna a jsou předurčeny ke splynutí v jeden objekt – velmi hmotnou eliptickou galaxii. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Objev jediné mimořádně svítivé galaxie s překotnou tvorbou hvězd je mimořádný sám o sobě,“ říká Dominik Riechers, astronom z Cornell University a hlavní autor článku. „Avšak objev dvou těchto vzácných galaxií v tak těsné vzájemné blízkosti je vskutku ohromující. Vzhledem k jejich extrémní vzdálenosti od Země a doslova horečné tvorbě hvězd v každé z nich je pravděpodobné, že budeme svědky největšího splynutí galaxií, jaké bylo doposud zaznamenáno.“

Dominik Riechers se svými spolupracovníky nejprve detekoval tyto dvě galaxie, souhrnně označované jako ADFS-27, pomocí Herschelova kosmického dalekohledu (Herschel Space Observatory, ESA). Dvojice vypadala na jižní obloze jako samostatná červená skvrna v zorném poli dalekohledu. Již počáteční pozorování naznačovala, že zdánlivě slabý objekt je ve skutečnosti mimořádně jasný a extrémně vzdálený.

Následná pozorování radioteleskopem APEX (Atacama Pathfinder Experiment telescope), který provozuje Evropská jižní observatoř ESO, potvrdila tuto výchozí interpretaci a připravila cestu pro mnohem detailnější pozorování radioteleskopem ALMA.

Podvojnost objektu ADFS-27 na obrázku z radioteleskopu ALMA (vpravo) Autor: NRAO/AUI/NSF/B. Saxton/ESA Herschel/ESO APEX/ALMA/ESO/NAOJ/D. Riechers
Podvojnost objektu ADFS-27 na obrázku z radioteleskopu ALMA (vpravo)
Autor: NRAO/AUI/NSF/B. Saxton/ESA Herschel/ESO APEX/ALMA/ESO/NAOJ/D. Riechers
Díky vyššímu rozlišení a větší citlivosti zařízení ALMA se podařilo velmi přesně změřit vzdálenost objektu a odhalit, že se ve skutečnosti jedná o dvojici galaxií: ADFS-27N a ADFS-27S (severní a jižní složku). Data z observatoře ALMA rovněž ukázala, že ADFS-27 má přibližně 50× větší zásoby plynů pro vznik hvězd, než obsahuje naše Galaxie. Tyto tzv. hyper-zářivé galaxie s překotnou tvorbou hvězd jsou neobyčejně vzácné v raném období vývoje vesmíru – krátce po tom, co se zformovaly první galaxie – a mohou představovat jeden z nejextrémnějších doposud pozorovaných příkladů dramatické tvorby hvězd.

Množství tohoto plynu bude velmi rychle přetvořeno na nové hvězdy,“ dodává Dominik Riechers. „Naše současná pozorování napovídají, že tyto dvě galaxie skutečně vytvářejí hvězdy závratným tempem, přibližně 1000× rychleji, než se tomu děje v naší Galaxii (Mléčné dráze).“

Pozorování pomocí radioteleskopu ALMA také naznačují, že obě galaxie dělí vzdálenost zhruba 30 000 světelných let a pohybují se směrem k sobě rychlostí několik stovek kilometrů za sekundu. Jak bude pokračovat jejich vzájemná gravitační interakce, obě galaxie budou navzájem padat směrem k sobě, což pravděpodobně povede k jejich několikanásobnému těsnému sblížení před jejich vzájemným splynutím v jednu velkou eliptickou galaxii.

Astronomové očekávají, že tento proces bude trvat několik stovek miliónů roků a předpokládají, že při splynutí se může nakonec vytvořit jádro budoucí kupy galaxií.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Raný vesmír, Tvorba hvězd, Srážka galaxií


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »