Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze

Ilustrace představující strukturu Mléčné dráhy, velikost a tvar jejího hala
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Více než dvě stovky nových hvězd objevili vědci ve vnějším galaktickém halu Mléčné dráhy. Nejvzdálenější z nich se nachází až jeden milion světelných let daleko od Země, tedy skoro v polovině vzdálenosti ke galaxii v Andromedě. Jedná se o proměnné hvězdy typu RR Lyrae.

Proměnné hvězdy klasifikované jako RR Lyrae mění svoji jasnost pravidelně v krátkých intervalech, v řádu desítek hodin. To je způsobeno takzvaným kappa mechanismem, kdy se průhlednost ionizovaného hélia hvězdné atmosféry mění v závislosti na teplotě, což v důsledku způsobí i změnu jasnosti. Teplota se pak mění kvůli rozpínání a smršťování jejich povrchových vrstev. V důsledku toho se jasnost mění o desetiny až jednotky magnitud.

Jsou podobné cefeidám a podobně jako u nich můžeme na základě periody pulzace odvodit jejich absolutní magnitudu, tj. hvězdnou velikost, jakou by tato hvězda měla ve vzdálenosti 10 parseků od nás. Z rozdílu absolutní a pozorované hvězdné velikosti pak již můžeme jednoduše vypočítat vzdálenost hvězdy.

Hvězdy RR Lyrae jsou velmi staré a nejčastěji je můžeme nalézt v kulových hvězdokupách. Pozorování těchto hvězd ve vnějším halu Galaxie nám tak pomáhá lépe určit jeho vzdálenost a tím i definovat hranice Mléčné dráhy jako takové.

Galaxii totiž zdaleka netvoří jen galaktický disk, který je asi 4 000 světelných let silný a v průměru má 100 000 světelných let. Ten je obklopen mnohem větším halem, které nejspíše sahá ve všech směrech až do vzdálenosti výše zmíněného milionu světelných let od středu Galaxie, což je asi 300 kiloparseků (jeden kiloparsek představuje 3 260 světelných let). Nachází  se v něm přitom ty úplně nejstarší hvězdy, které známe.

Pozorování těchto hvězd je velmi hodnotné právě proto, že se jedná o jedinou možnost, jak určit hranice Galaxie. Dříve jsme přitom vůbec netušili, že by vnější halo a tím i hranice Mléčné dráhy mohly ležet takto daleko. Halo temné hmoty by pak mohlo být dokonce ještě dvakrát rozsáhlejší. V této studii bylo konkrétně pozorováno 208 hvězd typu RR Lyrae, jejichž vzdálenosti byly určeny v rozmezí 20 a 300 kiloparseků.

Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku Autor: ESA
Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku
Autor: ESA
Velmi zajímavé je, že tyto vzdálené hvězdy byly nalezeny vlastně náhodou při pozorování úplně jiného objektu. Studie se totiž zakládá na datech, která byla původně získána v rámci programu Next Generation Virgo Cluster Survey (NGVS). Ten využívá Kanadsko-francouzský havajský dalekohled ke studiu vzdálených galaktických kup.

Když tento teleskop pozoroval galaxii M87, známou svou extrémně velkou supermasivní černou dírou, objevily se v popředí dlouho exponovaného snímku hvězdy, které právě náleží k naší Galaxii. Tento pozorovací program byl navíc natolik kvalitní a přesný, že byť se nejednalo o hlavní cíl pozorování, poskytl nám doposud nejpřesnější a nejspolehlivější data o takto vzdálených hvězdách RR Lyrae.

Jen astronomové vědí, jak obtížné je nalézt spolehlivé ukazatele takto velkých kosmických událostí. Tento velký vzorek vzdálených hvězd RR Lyrae je velmi užitečným nástrojem pro studium galaktického hala a testování našich současných modelů velikosti a hmotnosti naší Galaxie,“ řekl Yuting Feng, doktorandský student na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, vedoucí této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaktické halo, Galaxie Mléčná dráha, Vzdálenosti ve vesmíru, Proměnné hvězdy, RR Lyrae stars, Galaxie


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »