Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Halo z temné hmoty naší Galaxie zpomaluje rotaci její galaktické příčky

Halo z temné hmoty naší Galaxie zpomaluje rotaci její galaktické příčky

Umělecké ztvárnění vzhledu naší Galaxie – Mléčné dráhy – se znázorněnou galaktickou příčkou
Autor: Pablo Carlos Budassi/CC BY-SA 4.0

Podle nových výzkumů uskutečněných astronomy z University of Oxford a University College London, rotace galaktické příčky Mléčné dráhy – která je tvořena miliardami hvězd o hmotnosti biliónů hmotností Slunce – zpomalila o více než 24 % od svého vzniku; modely Galaxie dlouho předpokládaly takové zpomalování z důvodu předpokládaného temného halo, avšak toto je vůbec poprvé, kdy bylo zpomalování změřeno.

Astrofyzikové měli dlouhou dobu podezření, že otáčení příčky v centru naší Galaxie zpomaluje, avšak teprve nyní jsme objevili důkazy tohoto jevu,“ říká Dr. Ralph Schoenrich, astronom na Mullard Space Science Laboratory at University College London.

Ralph Schoenrich se svým spolupracovníkem, kterým byl Ph.D. Rimpei Chiba z University of Oxford, analyzovali data z evropského satelitu Gaia pro velkou skupinu hvězd, tzv. proud Hercules, které jsou v rezonanci a gravitačně polapeny gravitační příčkou naší Galaxie.

Tyto hvězdy jsou gravitačně svázány s rotující galaktickou příčkou. Stejný jev se vyskytuje u Jupiterových asteroidů typu Trojanů a Řeků, které kolem planety obíhají v oblasti Lagrangeových libračních bodů (před a za Jupiterem). Jestliže příčka zpomaluje svoji rotaci, tyto hvězdy se budou podle očekávání vzdalovat v Galaxii ve shodě s její orbitální periodou odpovídající rychlosti rotace příčky.

Jestliže rychlost rotace příčky klesá, hvězdy v tomto proudu by byly podle očekávání v pohybu do větší vzdálenosti v naší Galaxii, v souladu s jejich orbitální periodou odpovídající rotaci příčky.

Astronomové zjistili, že tyto hvězdy získaly určité chemické charakteristiky – jsou bohatší na těžší chemické prvky (astronomy nazývané kovy) dokazující, že cestovaly z centra naší Galaxie, kde hvězdy a plyn vhodný pro vznik hvězd jsou zhruba desetkrát bohatší na kovy ve srovnání s vnějšími oblastmi Mléčné dráhy.

Na základě těchto dat vědci usoudili, že galaktická příčka pomalu snížila rychlost svojí rotace o 24 % od svého vzniku.

Protiváhou zpomalování rychlosti této rotace musí být temná hmota,“ říká Ralph Schoenrich. „Až doposud jsme byli schopni pouze usuzovat na přítomnost temné hmoty na základě mapování gravitačního potenciálu galaxií a odečtení příspěvku působení viditelné hmoty.“

Naše výzkumy poskytují nový způsob měření temné hmoty – nejen její gravitační energie, ale i její setrvačné hmoty (dynamické odezvy), která zpomaluje rotaci příčky. Náš objev nabízí fascinující perspektivu limitující podstatu temné hmoty, protože odlišné modely budou měnit tento setrvačný vliv na galaktickou příčku,“ dodává Rimpei Chiba.

Mléčná dráha, podobně jako jiné galaxie, je podle názoru astronomů ponořena do ´halo´ temné hmoty, které se rozšiřuje až za její viditelný okraj.

Temná hmota je neviditelná a její podstata není známa, avšak na její existenci je usuzováno na základě reagující Galaxie, jako kdyby byla zahalena podstatně větším množstvím hmoty, než jsme schopni pozorovat. Může zde být zhruba pětkrát více temné hmoty než obyčejné, viditelné látky.

Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou, s tlustou výdutí hvězd uprostřed a se spirálními rameny odvíjejícími se skrz disk vně od galaktické příčky. Galaktická příčka rotuje stejným směrem jako samotná Galaxie.

Objev rovněž znamená hlavní problém pro alternativní gravitační teorie – nedostatek temné hmoty v halo předpokládá žádné nebo významně příliš malé zpomalování rotace příčky.

Závěry výzkumu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rotace naší Galaxie, Galaktická příčka, Galaxie Mléčná dráha


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »