Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Halo z temné hmoty naší Galaxie zpomaluje rotaci její galaktické příčky

Halo z temné hmoty naší Galaxie zpomaluje rotaci její galaktické příčky

Umělecké ztvárnění vzhledu naší Galaxie – Mléčné dráhy – se znázorněnou galaktickou příčkou
Autor: Pablo Carlos Budassi/CC BY-SA 4.0

Podle nových výzkumů uskutečněných astronomy z University of Oxford a University College London, rotace galaktické příčky Mléčné dráhy – která je tvořena miliardami hvězd o hmotnosti biliónů hmotností Slunce – zpomalila o více než 24 % od svého vzniku; modely Galaxie dlouho předpokládaly takové zpomalování z důvodu předpokládaného temného halo, avšak toto je vůbec poprvé, kdy bylo zpomalování změřeno.

Astrofyzikové měli dlouhou dobu podezření, že otáčení příčky v centru naší Galaxie zpomaluje, avšak teprve nyní jsme objevili důkazy tohoto jevu,“ říká Dr. Ralph Schoenrich, astronom na Mullard Space Science Laboratory at University College London.

Ralph Schoenrich se svým spolupracovníkem, kterým byl Ph.D. Rimpei Chiba z University of Oxford, analyzovali data z evropského satelitu Gaia pro velkou skupinu hvězd, tzv. proud Hercules, které jsou v rezonanci a gravitačně polapeny gravitační příčkou naší Galaxie.

Tyto hvězdy jsou gravitačně svázány s rotující galaktickou příčkou. Stejný jev se vyskytuje u Jupiterových asteroidů typu Trojanů a Řeků, které kolem planety obíhají v oblasti Lagrangeových libračních bodů (před a za Jupiterem). Jestliže příčka zpomaluje svoji rotaci, tyto hvězdy se budou podle očekávání vzdalovat v Galaxii ve shodě s její orbitální periodou odpovídající rychlosti rotace příčky.

Jestliže rychlost rotace příčky klesá, hvězdy v tomto proudu by byly podle očekávání v pohybu do větší vzdálenosti v naší Galaxii, v souladu s jejich orbitální periodou odpovídající rotaci příčky.

Astronomové zjistili, že tyto hvězdy získaly určité chemické charakteristiky – jsou bohatší na těžší chemické prvky (astronomy nazývané kovy) dokazující, že cestovaly z centra naší Galaxie, kde hvězdy a plyn vhodný pro vznik hvězd jsou zhruba desetkrát bohatší na kovy ve srovnání s vnějšími oblastmi Mléčné dráhy.

Na základě těchto dat vědci usoudili, že galaktická příčka pomalu snížila rychlost svojí rotace o 24 % od svého vzniku.

Protiváhou zpomalování rychlosti této rotace musí být temná hmota,“ říká Ralph Schoenrich. „Až doposud jsme byli schopni pouze usuzovat na přítomnost temné hmoty na základě mapování gravitačního potenciálu galaxií a odečtení příspěvku působení viditelné hmoty.“

Naše výzkumy poskytují nový způsob měření temné hmoty – nejen její gravitační energie, ale i její setrvačné hmoty (dynamické odezvy), která zpomaluje rotaci příčky. Náš objev nabízí fascinující perspektivu limitující podstatu temné hmoty, protože odlišné modely budou měnit tento setrvačný vliv na galaktickou příčku,“ dodává Rimpei Chiba.

Mléčná dráha, podobně jako jiné galaxie, je podle názoru astronomů ponořena do ´halo´ temné hmoty, které se rozšiřuje až za její viditelný okraj.

Temná hmota je neviditelná a její podstata není známa, avšak na její existenci je usuzováno na základě reagující Galaxie, jako kdyby byla zahalena podstatně větším množstvím hmoty, než jsme schopni pozorovat. Může zde být zhruba pětkrát více temné hmoty než obyčejné, viditelné látky.

Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou, s tlustou výdutí hvězd uprostřed a se spirálními rameny odvíjejícími se skrz disk vně od galaktické příčky. Galaktická příčka rotuje stejným směrem jako samotná Galaxie.

Objev rovněž znamená hlavní problém pro alternativní gravitační teorie – nedostatek temné hmoty v halo předpokládá žádné nebo významně příliš malé zpomalování rotace příčky.

Závěry výzkumu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rotace naší Galaxie, Galaktická příčka, Galaxie Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »