Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

JWST oslavil rok od prvních snímků pohledem na zrod Slunci podobných hvězd

Velmi malá část mlhoviny v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchii (v souhvězdí Hadonoše). Na snímku Webbova vesmírného dalekohledu vidíme oblast právě se rodících hvězd a jejich planetárních soustav.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)

12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi. Na první pohled se rozhodně jedná o jednu z vůbec nejpůsobivějších fotografií, které jsme za uplynulý rok díky JWST viděli.

Rho Ophiuchi je hvězda v souhvězdí Hadonoše na pomezí se Štírem a na velmi tmavé obloze je možné v dalekohledu vidět náznak mlhoviny, která ji obklopuje. Úplně jiný pohled se naskytne, pokud pořídíme snímek této oblasti už třeba jen teleobjektivem s citlivým fotoaparátem nebo astrokamerou. Hvězda je zde obklopena působivou směsí plynu a prachu, která září především v modré barvě spektra díky rozptylu světla blízké hvězdy. Mezi světlými a tmavými zákoutími pak najdeme ještě menší, kde se rodí nové hvězdy. Celou ilustraci dobře ukazuje video v odkazu.

Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST Autor: Martin Gembec
Oblast souhvězdí Hadonoše a Štíra je bohatá na různé typy mlhovin. Právě zde se nachází pole snímku uveřejněného k prvnímu výročí prvních snímků JWST
Autor: Martin Gembec

Dalekohled Jamese Webba se ale dokáže zaměřit na tak nepatrné části oblohy, že přinesl dosud nevídaný detail tvorby hvězd v této oblasti. Některé jsou podobné Slunci, když vznikalo před miliardami let, jiné jsou ještě menší. Celkem je zde takových hvězd na padesát. Fyzicky je od nás tato oblast vzdálena na kosmické poměry “pouhých” 390 světelných let. Ze získaných dat tak můžeme odvodit i důležité informace o začátku života naší mateřské hvězdy.

V temných a hustých prachoplynných oblacích zde přitom i nadále vznikají další protohvězdy, tedy jakýsi vývojový předstupeň plnohodnotné stálice. V horní třetině a napravo vidíme na fotografii také ohromné výtrysky, které naráží do oblak molekulárního vodíku, jež jsou na fotografii červeně. Jejich původci jsou taktéž mladé hvězdy, které kolem sebe shromažďují prach a plyn z okolní mlhoviny a následně je jeho část opětovně vyvrhována z polárních oblastí vznikajících hvězd.

Pro Instagram a web České astronomické společnosti připravili Jan Herzig a Martin Gembec.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] První snímky JWST (12. 7. 2022)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Protoplanetární disk, Porodnice hvězd, Jwst


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »