Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Odhaleno velkolepé halo kolem spirálních galaxií

Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření.
Autor: Jayanne English (U. Manitoba), with support from Judith Irwin and Theresa Wiegert (Queen’s U.) for t

Výzkum spirálních galaxií pozorovaných „z boku“ odhalil, že tzv. halo kosmického záření a magnetických polí nad a pod galaktickými disky jsou mnohem četnější, než se astronomové doposud domnívali.

Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) ke studiu 35 spirálních galaxií natočených k nám bokem, nacházejících se ve vzdálenostech v rozsahu 11 až 137 miliónů světelných roků od Země. Výzkum využil výhod a schopností radioteleskopu VLA po desetiletí probíhajícím vylepšování zařízení, který byl zaměřen na detekci rádiové emise mnohonásobně slabší, než dovolovaly dosavadní možnosti.

Doposud jsme věděli, že taková halo existují, avšak použití výkonného a zdokonaleného radioteleskopu VLA a veškerých schopností některých pokročilých technik zpracování obrazu jsme zjistili, že takováto halo jsou mnohem četnější mezi spirálními galaxiemi, než jsme si doposud uvědomovali,“ říká Judith Irwin, vedoucí projektu z Queen's University, Kanada.

Spirální galaxie, které jsou podobné naší Galaxii – Mléčné dráze, obsahují většinou obrovské množství hvězd, plynů a prachu v plochém rotujícím disku se spirálními rameny. Většina světla a rádiového záření pozorovaného pomocí dalekohledů či radioteleskopů přichází právě z objektů tohoto disku. Výzkum prostředí nad a pod rovinou těchto disků je velmi obtížný.

„Studium těchto halo prostřednictvím radioteleskopů nám může poskytnout cenné informace o širokém rozsahu tohoto fenoménu, včetně rychlosti vzniku hvězd uvnitř disku, větru z expandujících hvězd a charakteru a původu magnetických polí těchto galaxií,“ dodává Theresa Wiegert, rovněž z Queen's University, hlavní autorka článku popisujícího objev, který byl publikován v časopise Astronomical Journal. Článek poskytuje první analýzy dat ze studia 35 galaxií.

Aby spatřili, jak rozsáhlé je „typické“ halo, změřili astronomové jejich obrazy u 30 galaxií stejného průměru. Poté další autorka Jayanne English z University of Manitoba, Kanada, tato měření zkombinovala do jediného snímku. Výsledkem je, jak říká Judith Irwin, „velkolepý obraz ukazující, že kosmické záření a magnetická pole nejenže prostupují samotným galaktickým diskem, ale sahají daleko nad a pod jeho rovinu.“

Kombinovaný snímek, vytvořený vědci, potvrzuje předpověď takového halo z roku 1961.

Společně s článkem o jejich objevu astronomové také zhotovili první várku specializovaných VLA snímků, které jsou dostupné i pro jiné vědce. V dřívějších publikacích vědecký tým popsal detaily jejich projektu a jeho hlavní cíle. Tým astronomů dokončil sérii pozorování VLA a jejich poslední článek obsahuje analýzu první sady fotografií. Nyní se zabývají analýzou další sady dat. Tyto nové snímky budou rovněž volně přístupné ostatním vědcům, až budou publikovány závěry pozdějších analýz.

Závěry z tohoto průzkumu pomohou zodpovědět mnoho doposud  nevyřešených otázek o vývoji galaxií a vzniku hvězd,“ říká Marita Krause z Max-Planck Institute for Radioastronomy, Bonn, SRN.

Popis obrázku: Kompozitní snímek spirální galaxie pozorované z boku s halo v oboru rádiového záření vytvářeného rychle se pohybujícími částicemi v galaktickém magnetickém poli. Na tomto velkém obrázku je šedomodrá oblast vytvořená jako jeden snímek složením rádiových halo u 30 různých galaxií, jak byly pozorovány pomocí radioteleskopu Very Large Array (VLA). Uprostřed obrázku je vložená fotografie galaxie NGC 5775 ve viditelném světle, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Snímek ve viditelném světle ukazuje pouze vnitřní část galaxie s hvězdotvornou oblastí, vnější oblasti horizontálně pronikají do prostředí rádiového halo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Very large array, Spirální galaxie, Galaktické halo


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »