Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozorována nejvzdálenější galaxie

Pozorována nejvzdálenější galaxie

Objev nejvzdálenější galaxie v mladém vesmíru
Autor: NASA, ESA

Mezinárodní tým pod vedením astronomů z Yale University a University of California dohlédl při výzkumu galaxií zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 5 % jeho současného věku 13,8 miliardy roků. Vědecký tým objevil mimořádně svítivou galaxii v době před více než 13 miliardami roků a určil její přesnou vzdálenost od Země za použití kombinovaných dat pořízených kosmickými dalekohledy NASA Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, a také prostřednictvím Keckova teleskopu o průměru 10 m na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Tato pozorování potvrdila, že se jedná o nejvzdálenější galaxii podle současných měření, čímž byl ustanoven nový rekord.

Galaxie pojmenovaná EGS-zs8-1 byla původně objevena na základě její specifické barvy na snímcích z kosmických observatoří HST a Spitzer a je jedním z nejjasnějších a nejhmotnějších objektů v mladém vesmíru. „Dospěla již k 15 % dnešní hmotnosti naší Galaxie,“ říká Pascal Oesch, hlavní autor studie z Yale University, New Haven, Connecticut. Vesmír byl tehdy stále ještě velmi mladý. Nové určení vzdálenosti rovněž umožnilo astronomům přesně zjistit, že v galaxii EGS-zs8-1 stále probíhala tvorba hvězd velmi rychle, přibližně 80krát rychleji, než je tomu v současné době v naší Galaxii (kde vzniká přibližně jedna hvězda za rok).

Pouze hrstka galaxií ve velmi mladém vesmíru má v současné době přesně změřené vzdálenosti. „Každé potvrzení přidává další kousek do skládanky, jakým způsobem v mladém vesmíru vznikaly první generace galaxií,“ říká Pieter van Dokkum z Yale University, další z autorů studie. „Pouze největší dalekohledy světa jsou schopny dohlédnout do těchto velkých vzdáleností.“ Objev byl možný pouze díky relativně novému spektrometru MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), což je přístroj umístěný na dalekohledu Keck I s objektivem o průměru 10 metrů, který umožňuje astronomům efektivně zkoumat několik galaxií najednou.

Měření galaxií v těchto extrémních vzdálenostech a určení jejich charakteristických vlastností je hlavním cílem astronomů pro příští desetiletí. Pozorování zobrazila galaxii EGS-zs8-1 v době, kdy vesmír prodělal velmi důležité změny: plynný vodík mezi galaxiemi přecházel z neprůhledného do průhledného stavu. „Zdá se, že mladé hvězdy v raných galaxiích jako je EGS-zs8-1 byly hlavním hnacím mechanismem pro tuto změnu nazvanou reionizace,“ říká spoluautor studie Rychard Bouwens z Leiden Observatory, Nizozemí.

Tato nová pozorování z observatoří HST, Spitzer a Keck společně poskytla nový letmý pohled do podstaty mladého vesmíru. Potvrdila, že hmotné galaxie již v mladém vesmíru existovaly, ale že jejich fyzikální vlastnosti byly velmi odlišné od galaxií, které kolem nás pozorujeme v současné době. Astronomové nyní mají velmi silné důkazy, že typické barvy mladých galaxií pozorované na snímcích z družice Spitzer vznikly v důsledku velmi rychlé tvorby hmotných mladých hvězd, které interagovaly s primordiálním plynem v těchto galaxiích.

Nová pozorování potvrzují velmi vzrušující zjištění, že budoucí kosmický dalekohled NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope) bude schopen po startu v roce 2018 takovéto galaxie pozorovat. Kromě toho, že dosáhne na hranici velmi mladého vesmíru, bude Webbův kosmický dalekohled schopen doslova rozpitvat infračervené záření galaxie EGS-zs8-1, zaregistrované Spitzerovým teleskopem a umožní astronomům nahlédnout s mnohem většími detaily do vlastností plynu. „Naše současná pozorování napovídají, že v budoucnu bude velmi snadné určit přesné vzdálenosti těchto galaxií pomocí kosmického dalekohledu JWST,“ říká Garth Illingworth, University of California, Santa Cruz. „Výsledek připravovaných pozorování pomocí JWST poskytne mnohem komplexnější obrázky vzniku galaxií na úsvitu věků.“ Výsledky pozorování byly publikovány 5. května 2015 v on line vydání časopisu The Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Early galaxies


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »