Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Více než 45 000 galaxií
Jan Herzig Vytisknout článek

Více než 45 000 galaxií

Část záběru JWST na němž je vidět v podobě jasného bodu s šesti cípy i jedna z hvězd naší Galaxie (Mléčné dráhy). Na pozadí vidíme různě vzdálené galaxie a řada z nich je pohledem na vesmír v době, kdy bylo jeho stáří méně než miliarda let.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST Advanced Deep Extragalactic Studies) a i když ještě není ukončen, už tak se mu podařilo značně změnit naše domněnky o galaxiích a vzniku hvězd v raném vesmíru.

Světlo z těchto galaxií je díky rozpínání vesmíru posunuto k červeným barvám, a tudíž větším vlnovým délkám. Cestou se zkrátka vlnová délka fotonů z těchto hvězdných ostrovů “natáhla” spolu s tím, jak se rozepnul časoprostor, jakým se světlo pohybuje. Tento fenomén je známý jako červený posuv. Ten můžeme jednoduše dopočítat z posunutí známých spektrálních čar ve spektru těchto galaxií. Z jeho hodnoty pak astronomové odvodí vzdálenost objektu a s tím i dobu, kdy existoval.

Předchozí teleskopy v této oblasti oblohy viděly jen několik desítek galaxií s hodnotu rudého posuvu kolem čísla osm, což odpovídá tomu, že daný objekt existoval asi 650 milionů let po Velkém třesku. Webb jich v tomto snímku odhalil takřka 1000. Na fotografii však najdeme i dalších mnoho galaxií různého stáří, obecně však platí, že čím červenější daný hvězdný ostrov je, tím je vzdálenější. Jednotlivé galaxie mají taky rozmanité tvary, nejčastější jsou však galaxie spirální. Můžeme zde však vidět i několik málo hvězd z Mléčné dráhy, jež se do této oblasti oblohy promítají. Od galaxií je můžeme jednoznačně odlišit pomocí difrakčních hrotů, které u nich důsledkem optiky dalekohledu vznikají.

Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES. Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma
Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES.
Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaxie, Jwst


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »