Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Více než 45 000 galaxií
Jan Herzig Vytisknout článek

Více než 45 000 galaxií

Část záběru JWST na němž je vidět v podobě jasného bodu s šesti cípy i jedna z hvězd naší Galaxie (Mléčné dráhy). Na pozadí vidíme různě vzdálené galaxie a řada z nich je pohledem na vesmír v době, kdy bylo jeho stáří méně než miliarda let.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST Advanced Deep Extragalactic Studies) a i když ještě není ukončen, už tak se mu podařilo značně změnit naše domněnky o galaxiích a vzniku hvězd v raném vesmíru.

Světlo z těchto galaxií je díky rozpínání vesmíru posunuto k červeným barvám, a tudíž větším vlnovým délkám. Cestou se zkrátka vlnová délka fotonů z těchto hvězdných ostrovů “natáhla” spolu s tím, jak se rozepnul časoprostor, jakým se světlo pohybuje. Tento fenomén je známý jako červený posuv. Ten můžeme jednoduše dopočítat z posunutí známých spektrálních čar ve spektru těchto galaxií. Z jeho hodnoty pak astronomové odvodí vzdálenost objektu a s tím i dobu, kdy existoval.

Předchozí teleskopy v této oblasti oblohy viděly jen několik desítek galaxií s hodnotu rudého posuvu kolem čísla osm, což odpovídá tomu, že daný objekt existoval asi 650 milionů let po Velkém třesku. Webb jich v tomto snímku odhalil takřka 1000. Na fotografii však najdeme i dalších mnoho galaxií různého stáří, obecně však platí, že čím červenější daný hvězdný ostrov je, tím je vzdálenější. Jednotlivé galaxie mají taky rozmanité tvary, nejčastější jsou však galaxie spirální. Můžeme zde však vidět i několik málo hvězd z Mléčné dráhy, jež se do této oblasti oblohy promítají. Od galaxií je můžeme jednoznačně odlišit pomocí difrakčních hrotů, které u nich důsledkem optiky dalekohledu vznikají.

Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES. Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma
Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES.
Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaxie, Jwst


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »