Související stránky k článku 17. vesmírný týden 2020
24. dubna 1990 odstartoval na svou misi STS-31 raketoplán Discovery s velmi vzácným nákladem, vesmírným dalekohledem HST. Již v 70. letech 20. století začaly společně evropská ESA a americká NASA plánovat vypuštění dalekohledu na oběžnou dráhu kolem Země. Dalekohled byl nakonec vypuštěn až na sklonku století a v důsledku nepřesně vybroušeného zrcadla byly zpočátku jeho obrázky neostré. Po opravě v roce 1993 však pracuje naplno a naprosto předčil očekávání do něj vložená. Jedná se o vědecky nesmírně cenný přístroj, ale jeho přínos je i kulturní, protože krása jeho snímků jej zapsala hluboko do mysli běžné veřejnosti.
Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, očekáváme zajímavé zákryty hvězd. Večer je vidět Mars, v druhé polovině noci Jupiter a nad ránem Saturn. Na Slunci je opět stará známá aktivní oblast se skvrnami. Další úspěšný start má za sebou Falcon 9 a nákladní Dragon už je u ISS. Úspěch slaví i Čína, suborbitální raketa a loď New Shepard a také malá raketa Electron. Před deseti lety byla v rámci mise STS-125 provedena poslední oprava HST.
Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.
Také letos se Hubbleův vesmírný dalekohled zaměřil na velké planety Sluneční soustavy. Snímek planety Jupiter už jsme měli možnost shlédnout 8. srpna 2019. Nyní byl zveřejněn také snímek Saturnu pořízený pomocí širokoúhlého přístroje Wide Field Camera 3. Planeta je na snímku zachycena 20. června 2019, kdy byla k Zemi nejblíže. Přesto ji od nás dělilo propastných 1,36 miliardy kilometrů.
Astronomové využívající k pozorování Hubbleův kosmický teleskop HST uskutečnili nejpřesnější měření rychlosti rozpínání vesmíru od jejího prvního určení před téměř jedním stoletím. Neobvyklé závěry přinutily astronomy vzít v úvahu, že možná objevili důkazy poněkud neočekávaného fungování vesmíru. Nejnovější objevy z HST ukazují, že vesmír expanduje v současné době rychleji, než bylo předpokládáno na základě jeho pozorované trajektorie krátce po Velkém třesku.
Hubbleův vesmírný dalekohled nabídl pohled na podstatu exoplanety Fomalhaut b.
Domnělá planeta za hranicemi Sluneční soustavy zdánlivě zmizela z dohledu. Astronomové se nyní především domnívají, že zcela dospělá planeta ve skutečnosti nikdy neexistovala. Hubbleův vesmírný teleskop HST místo toho pozoroval expandující oblak velmi jemných prachových částic vytvořených při obří kolizi mezi dvěma ledovými tělesy velikosti asteroidu obíhajícími kolem jasné hvězdy Fomalhaut, která je od Země vzdálena 25 světelných roků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
Pro pozorovatele noční oblohy, ani širší veřejnost asi není třeba tuto kometu představovat a řada lidí také zaznamenala během dubna nemilou zprávu, že kometa se rozpadla. Vzhledem k tomu, že signály o rozpadu komety se objevily již na začátku dubna, očekávali bychom, že se mezitím její trosky rozdrolily a kometa zmizela z oblohy. U této komety se to zatím nestalo. Jak ukazují nejdetailnější možné záběry dění v hlavě komety z Hubbleova vesmírného dalekohledu, jedním z důvodů delší životnosti komety je, že se rozpadla kromě drobotiny i na několik větších jader.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 2. do 28. 2. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer je dobře vidět pouze Mars. Venuše je nyní vidět alespoň v koronografu SOHO. Skvělý úspěch zaznamenala americká kosmonautika, když přistála úspěšně na Marsu už s pátým vozítkem v řadě.
Zdá se, že se vskutku blíží konec cesty mezihvězdného objektu 2I/Borisov – komety, která překonala světelné roky prostoru předtím, než se dostala k možnému zániku ve Sluneční soustavě. Současná data naznačují, že se kometa rozpadá. Nedávná pozorování pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST ukazují, že se kometa rozdělila přinejmenším na dvě části.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty Falconu 9 se Starlinky a dva starty nákladních lodí k ISS. Před 35 lety byl vypuštěn první modul orbitální stanice Mir.
Jasný zdroj rentgenového záření v hmotné hvězdokupě na periferii objektu 6dFGS gJ215022.2-055059, což je čočkovitá galaxie nacházející se ve vzdálenosti zhruba 806 milionů světelných roků od Země, je černou dírou střední velikosti. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a 10. 2. také čínská sonda Tianwen-1. Z úspěšných a neúspěšných startů raket v minulém týdnu asi nejvíce pozornosti sklidil prototyp Starship SN9, který správně vzlétl, ale havaroval při přistání. I v tomto týdnu nelze vyloučit dva starty Falconu 9 s družicemi Starlink. Před 60 lety startovala Veněra 1, první sonda, která sice cestou selhala, ale minula jako první jinou planetu. Před 20 lety dosedla na povrch planetky Eros sonda NEAR-Shoemaker a před deseti lety proletěla kolem komety Tempel-1 sonda Stardust.
Astronomové zkoumali podstatu velmi jasného a dlouhotrvajícího záblesku gama záření s označením GRB 190114C na základě studia jeho okolního prostředí. Záblesky gama záření jsou nejvíce energetické exploze ve vesmíru vysílající svazek záření v podobě mohutných výtrysků, které se šíří prostorem rychlostí odpovídající 0,99 rychlosti světla. Vznikají v okamžiku, kdy hvězda mnohem hmotnější než Slunce zkolabuje a na konci svého života vytvoří černou díru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.
V titulku článku je dosud nejdetailnější pohled na mezihvězdnou kometu 2I/Borisov. Jedná se o výsledek prvního pozorování z kampaně, která byla nachystána pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST). Další takové pozorování je v plánu v lednu 2020. Snímek zachycuje oblast bezprostředně kolem jádra komety, které je zahaleno oblakem prachu a na snímku tedy nemůže být vidět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.
Představte si ohňostroj probíhající jako zpomalený film, který započal explozí před 170 roky a stále ještě pokračuje. Tento typ ohňostroje nebyl zažehnut v zemské atmosféře, ale ve vesmíru velmi hmotnou hvězdou odsouzenou ke zkáze s názvem Eta Carinae, která je větší složkou binárního hvězdného systému. Nové snímky pořízené pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST v oboru ultrafialového záření zachycují expandující plyny vyvržené hvězdou znázorněné červenou, bílou a modrou barvou. Eta Carinae je od Země vzdálena 7 500 světelných roků.
