Úvodní  >  Související stránky k článku Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

Související stránky k článku Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

Redakce Astro.czSvětelné znečištění

Zhlédněte jedinečný studentský dokument. Na světě je právě díky vám!

V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.

František MartinekExoplanety

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Jan KřížOstatní

Přednáška: Ženy v kosmu

Valentina Těrešková.Autor: Sovětský kosmický program.Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Martin GembecOstatní

10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti. 

František MartinekExoplanety

Na některých exoplanetách může existovat větší pestrost života než na Zemi

Nová studie naznačuje, že některé exoplanety mohou mít lepší podmínky pro rozvoj života než naše Země. „To je překvapující závěr,“ říká Stephanie Olson, vedoucí vědecká pracovnice. „Ukazuje nám to, že na některých exoplanetách s globálním oceánem a příznivým prouděním mohou být lepší podmínky podporující život, který je mnohem hojnější i mnohem aktivnější než život na Zemi.“

Zuzana KuljovskáOstatní

Legendární Žeň objevů v Brně

RNDr. Jiří Grygar, CSc.Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.V měsíci březnu 2013 budou rozmanité přednášky na brněnské hvězdárně zabíhat zejména k výzkumným technologiím a projektům. Mimo přednášky o přesném čase a výzkumu ionosféry se ovšem můžete těšit na legendární Žeň objevů astrofyzika Jiřího Grygara...

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Pavel SuchanExoplanety

Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách

Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání  od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 31. července 2019

Jan KřížOstatní

Přednáška: Působení kosmických vlivů na život na Zemi

Meteorit v Rusku šokoval celý svět.Autor: Ruské dopravní služby.Týden po neblahých událostech v Rusku zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na přednášku, která by mohla mnohým osvětlit, jak velké štěstí Rusové měli. V pátek 22. února 2013 od 19 hodin přivítáme do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice vzácného hosta, Mgr. Vladimíra Sochu z UK v Praze. V přednášce nazvané „Působení kosmických vlivů na život na Zemi“ se mimo jiné dozvíme, jaké reálné nebezpečí nám hrozí z vesmíru. Za přednáškou se vydejte do Gorkého ulice 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku

Při svých toulkách po světě za objevováním míst, která ještě netrpí škodlivým světelným znečištěním, jsem už nějaký ten čas míjel i tento pozoruhodný kout naší planety. Až do ledna letošního roku. Ostrov Boa Vista, jeden z kapverdských ostrovů, je jednoznačnou volbou pro každého nadšence do zážitků (zdaleka nejen) pod hvězdným nebem. Pouštní ostrov relativně nedávno osamostatněného kapverdského státu, kam doletíte ze střední Evropy překvapivě levně, nabízí z hlediska pozorování hvězd hned několik jedinečností: Leží blízko rovníku, takže odtud uzříte opravdu mnoho i z jižní hvězdné oblohy; (ještě) není příliš obestavěn k přírodě bezohlednými turistickými rezorty a zejména východní polovina ostrova se může chlubit prakticky nulovým světelným znečištěním; na ostrově najdete hned dvě poměrně rozsáhlé oblasti s pouštními dunami, které v noci vytvářejí nezaměnitelnou kulisu pro fotografování hvězdných scenérií. Bohužel ale právě turizmus si také od ostrova a jeho obyvatel vybírá krutou daň.

František MartinekExoplanety

Dvě exoplanety velikosti Země objeveny v obyvatelné zóně hvězdy

Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.

Zuzana KuljovskáOstatní

V Brně na dosah Měsíci

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.Únor 2013 se na brněnské hvězdárně nese plně v duchu našeho nejbližšího kosmického souseda. Měsíc je jak v hledáčku dalekohledů - zejména tento týden - tak tématem hlavního pořadu Měsíční podvod a neposledně populárních přednášek pro veřejnost.

František MartinekExoplanety

Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.

Michael ProuzaVzdálený vesmír

Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Dalekohled LSSTAutor: LSST U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu. Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

František MartinekExoplanety

Ohlášen objev 18 exoplanet velikostí srovnatelných se Zemí

Vědci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), Georg August University of Göttingen a Sonneberg Observatory objevili 18 planet za hranicemi Sluneční soustavy, které jsou  velikostí srovnatelné s průměrem Země. Tyto světy jsou tak malé, že při dřívějších průzkumech byly přehlédnuty. Jedna z těchto exoplanet je druhou nejmenší známou planetou; další by zase mohla nabídnout podmínky přátelské pro život.

Jan KřížOstatní

Přednáška: Za černým Sluncem přes klokany…

Magellanova mračna v Austrálii.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.První přednáška roku 2013 nás zavede do exotických krajin a za vzácným nebeským úkazem. Přednášející Petr Horálek z Hvězdárny Úpice a člen Astronomické společnosti Pardubice bude povídat o své strastiplné cestě za listopadovým zatměním Slunce v přednášce nazvané „Za černým Sluncem přes klokany aneb Všecko je tu dangerous“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. ledna 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Redakce Astro.czMultimédia

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Redakce Astro.czExoplanety

První přímá česká účast na výzkumu exoplanet

Češi se budou podílet na hledání „druhé Země“. Skupina výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR pod vedením Dr. Petra Kabátha se za podpory MŠMT stala oficiálním členem vesmírné mise Evropské kosmické agentury PLATO. Jedná se o první přímou českou účast na výzkumu exoplanet.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »