Austrále na australské pláži.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.Páteční přednáška na Hvězdárně v Úpici se ponese v duchu cestování. Petr Horálek, cestovatel a také nový zaměstnanec hvězdárny, nás zavede do exotických teplot listopadové Austrálie, kam se před dvěma měsíci vydal na pozorování jedinečného úplného zatmění Slunce. Přednáška začíná v pátek 18. ledna od 18 hodin.
Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (World Wildlife Fund, zkráceně WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy na hodinu zhasla světla na slavné budově australské opery. Do kampaně se tehdy zapojily více než 2 miliony lidí. Dnes jde o celosvětovou akci. V roce 2018 se akce uskuteční 24. března od 20:30 do 21:30 hodin. Astronomové v České republice plánují různé akce s cílem upozornit především na zbytečné a nevhodné svícení.
Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile astronomové vůbec poprvé pozorovali deformovaný disk kolem velmi mladé protohvězdy, která vznikla teprve před několika desítkami tisíc let. Z uvedeného vyplývá, že vychýlení planetárních drah v četných planetárních soustavách (včetně naší) může být způsobeno deformacemi disku, z kterého se později zformují planety, již v počátcích jeho existence.
Umělecká představa exoplanety HD 40307Autor: Planetary Habitability Laboratory Na leden roku 2013 láká brněnská hvězdárna k přednáškám o vzácných exoplanetách, hledání léčby proti rakovině nebo mimořádných nebeských úkazech. Na první přednášku se můžete těšit již 15. ledna.
Řada lidí si myslí, že stačí vyjet kousek za město a dostanou se mimo přesvětlenou oblohu. Astronomové občas čelí kritice a otázkám, proč brojí proti světelnému znečištění, když mohou vyrazit třeba do některých z oblastí tmavé oblohy, které v České republice máme. Bohužel tak jednoduché to není.
32 přednášek, na 90 účastníků z 9 zemí. Už to jasně ukazuje, že o letošní jubilejní 50. konferenci, která se konala od 30. 11. do 2. 12., byl velký zájem. Pestrá přehlídka zajímavých a nezvykle se chovajících objektů noční oblohy prezentovaná přednášejícími ukázala, že amatéři i profesionálové se nemusejí bát, že by neměli co pozorovat. Také ukázala, že čeští astronomové se ve světové konkurenci neztrácejí.
Slavný pozůstatek Mayské civilizaceV prosincovém cyklu přednášek na brněnské hvězdárně se vzácnými hosty budeme především odhánět již nadmíru omílaný konec světa. Ovšem nezůstaneme jen u něj. Rovněž se podíváme na budoucnost americké kosmonautiky, která je od dobytí Měsíce ve stálém poměrně stagnujícím stavu.
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Astronomové identifikovali mladou hvězdu se čtyřmi planetami velikosti Jupitera a Saturnu, které kolem ní obíhají. Je to vůbec první případ, kdy byly objeveny tak hmotné planety u tak mladé hvězdy. Tato soustava také představuje nový rekord pro nejextrémnější rozpětí doposud pozorovaných drah: nejvzdálenější planeta je více než 1000× dále od hvězdy než nejbližší planeta, což vyvolává zajímavou otázku, jak vůbec mohla taková soustava vzniknout. Pro zajímavost: Pluto je ve Sluneční soustavě jenom 102× dále než Merkur.
Planetka Ida se svým měsíčkem.Autor: NASA.Velmi vzácného lektora přivítá pardubická hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice v pátek 30. listopadu. Astronom Josef Ďurech z Astronomického ústavu UK v Praze bude mít od 19 hodin pro širokou veřejnost přednášku na téma jednoduše nazvané „Planetky“. Jak se dneska malá tělíska Sluneční soustavy pozorují? Nejen na to budou moci návštěvníci Velkého sálu DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici najít v pátečních večerních hodinách odpověď. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Nečtiny a Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Nečtinech, který se koná v pátek 2. 6. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.
Výzkumný tým, jehož vedoucím je astronom Li Zeng z Harvard University, ukázal, že voda zřejmě může být hlavní složkou extrasolárních planet, jejichž velikost 2× až 4× převyšuje velikost Země. Své závěry astronomové představili 17. 8. 2018 na konferenci v Bostonu, Massachusetts, USA. Když byly objeveny první planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, vzbudilo to velký zájem ve snaze porozumět složení těchto planet a určit – mimo další cíle – jestli na nich panují odpovídající podmínky pro vznik a rozvoj života.
Hurikán Sandy.Autor: NASA.Úžasná fyzika na vlastní oči prostřednictvím strhující experimentální show nebo kuchařka na tvorbu ničemných hurikánů jako současný Sandy - zdaleka nejen na to se můžete těšit v listopadu na Hvězdárně a planetáriu Brno.
26. května 2017 se v Bystřici nad Pernštejnem uskuteční podpis Memoranda za zachování tmavé oblohy na Bystřicku. Česká astronomická společnost bude jedním ze signatářů a podpis za ní učiní její čestný předseda Dr. Jiří Grygar.
Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru“ se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Srdečně vás na ni zve Astronomická společnost Pardubice. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra. Motivací k napsání článku bylo nejen poukázat na to, že některé mapy světelného znečištění nejsou vhodné, ale také to, že u nás vznikly aktuální mapy, které situaci vystihují celkem přesně, byť to není pozitivní pohled.
Soukromá raketa Elona Muska s názvem Falcon 9 společnosti SpaceX dopravila do vesmíru 18. dubna 2018 novou kosmickou observatoř TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejímž úkolem bude navázat na objevy předcházející družice NASA s názvem Kepler a pokračovat v objevování planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce. Předpokládá se objev asi 20 000 exoplanet a až 500 super-Zemí a menších planet.
Vstup do brněnské hvězdárny.Autor: HaP Brno.Na Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například jadernou fyzičku Danu Drábovou, která promluví o bezpečnosti i rizicích jaderné energie...
Bohužel se zdá, že dohody neplatí stoprocentně. Mgr. Martin Gembec z Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, zdokumentoval případ z 27. 3. 2017, kdy bylo světlo ve skleníku v 5:00 SELČ zapnuto a zjevně jim nefunguje automatika nebo jsou prostě líní (a bohužel velmi bezohlední) ho na tu hodinu zastínit. O takových případech jsme měli občasná hlášení. Proto pište, pokud takový případ zaznamenáte. O tomto případu už jsme informovali Ministerstvo životního prostředí i vedení Libereckého kraje, kterým náleží poděkování za zásadní roli v nápravě stavu zhruba před rokem. Fotografie byla pořízena z lokality Bulovka vzdálené 16,8 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
