Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi rozšířených sociálních sítích.
Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako jsou ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i aktuálního tématu detekce gravitačních vln.
MŽP v rámci předsednictví v EU zvedá téma světelného znečištění na evropskou úroveň. A vy můžete být u toho. Pro zájemce z řad veřejnosti bude k dispozici živý přenos konference od 13:00 do 18:30 hodin, dotazy účastníkům bude možné pokládat skrze aplikaci Slido. Oficiálním jazykem události je angličtina bez tlumočení.
Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 5. do 5. 6. 2022. Měsíc na večerní obloze dorůstá do první čtvrti. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, Mars a Jupiter jsou u sebe po těsné konjunkci. Venuše je velmi nízko. Nastane zvýšená aktivita meteorů díky částicím rozpadající se komety 73P? Česká družice Planetum 1 byla úspěšně vypuštěna. Starliner i přes problémy doletěl k ISS a úspěšně přistál. Před 100 lety se narodil John Gatenby Bolton, který se podílel na mnoha objevech v radioastronomii a před 20 lety se v ČR zavedl zákon, který měl upravovat i světelné znečištění, ale příslušná opatření nevešla nakonec v platnost a zákon byl v této podobě zrušen.
Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.
Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.
Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.
Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla. Příkladem může být Národní muzeum v Praze, které své architektonické osvětlení zhasíná právě ve 21 hodin - za to moc děkujeme, rozum a úspory zde vítězí.
Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla.
Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě. Náklady na realizaci v průběhu dvou let dosáhnou 235 tisíc euro a jsou plně hrazeny z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán". Považujeme to za další zásadní krok v ochraně nočního prostředí. Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má devastující účinky na faunu a floru. V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení, naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí nebo používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky světla, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou tzv. náhradní teplotou chromatičnosti, event. jeho regulace v průběhu noci. Na mnoha místech je umělé osvětlení dokonce zcela nesmyslné.
Inspirací pro vyhlášení výzvy Nesvítí se někde zbytečně? byly kromě právě skončeného Mezinárodního týdne tmavé oblohy také úkazy na obloze posledních týdnů – superúplněk, mnoho jasných nocí a pohledů na jarní souhvězdí nebo třeba včerejší konjunkce planety Venuše s měsíčním srpkem viditelné vždy lépe z míst s malým světelným znečištěním. Ale především otázky veřejnosti, které zněly stejně jako název výzvy. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 265 z 27. 4. 2020
V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 6. do 11. 6. 2023. Měsíc po úplňku mění fázi do poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a poblíž také slabší Mars. Brzy nad ránem je vidět Saturn a za světla je nízko nad obzorem i Jupiter. Aktivita Slunce je zvýšená. Po více než půlroční misi přistála čínská posádka Šen-čou 15. Falcon 9 překonal hranici 200 úspěšných startů v řadě a chystá se vynést nákladní loď Dragon s panely iROSA k ISS. Před 40 lety startovala k Venuši radarová sonda Veněra 16. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Spirit.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi
