Související stránky k článku Kosmonautika v roce 2024
Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané.
My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.
V úterý 23. června ve 12:53 SELČ úspěšně odstartovala z rampy SLC-40 raketa Falcon 9 na misi Starfall Demo. Šlo o testovací let prvního exempláře návratového pouzdra Starfall, které má bezpilotně dopravovat cenný vědecký náklad z oběžné dráhy zpět na Zemi. Za tímto doposud utajovaným projektem stojí společnost SpaceX a je primárně určen pro vynášení na raketách Super Heavy Starship, která bude moci v budoucnu vynášet více těchto kapslí najednou.
Na přelomu jara a léta jsme mohli pozorovat řadu hezkých setkání planet a Měsíce. Vše to začalo v květnu krásnou konjunkcí nejjasnějších těles večerní oblohy - Měsíce, Jupiteru a Venuše v krásném trojúhelníku. Vrcholy pak přišly dva. Kolem 9. června to bylo blízké setkání Jupiteru a Venuše a 17. června hezká konjunkce Měsíce s Venuší.
V neděli odpoledne se nad Kennedyho kosmickým střediskem znovu rozeznělo 27 motorů Merlin. Ve 13:26 SELČ se z historické rampy LC-39A odlepila raketa Falcon Heavy, která pod aerodynamickým krytem nesla vesmírný teleskop Nancy Grace Roman.
Jupiterův měsíc Europa je vědci považován za svět, na kterém by se z celé Sluneční soustavy, vyjma Země, mohl nejpravděpodobněji vyskytovat život. Pod ledovou krustou se zde totiž nachází oceán z kapalné vody. Problémem je však ona ledová krusta, která může být až desítky kilometrů silná a odběr vzorku tamější vody je tak z pohledu dnešních technologií zcela nereálný. Podle nové studie ale ani tato ledová krusta není zcela pasivní a nezajímavá, mohlo by se jednat o dynamickou strukturu s podmínkami vhodnými pro život.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 11. do 26. 11. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce bylo převážně klidné, nastala však jedna erupce filamentu. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní dobře viditelná poblíž hvězdy Vega. Starty čínských raket typu CZ-2 zcela zastínily ne starty Falconů 9, tam došlo jen k jednomu startu, ale druhý integrovaný let SuperHeavy Starship, který nedosáhl plánovaných cílů, ale byl výrazně méně problematický, než ten první a hodně se toho podařilo. Před čtvrtstoletím začalo budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když byl vypuštěn její první modul Zarja.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
19. června v 10:50 SELČ se od rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně odlepila raketa Falcon 9. Při misi NROL-179 nosič vynesl blíže neupřesněný náklad pro Národní úřad vojenského a kosmického zpravodajství (NRO). První stupeň s označením B1103 úspěšně přistál na betonové plošině LZ-4 a šlo o jeho třetí let.
Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976) byl český astronom a astrofotograf. Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti v roce 1917, dlouhou dobu byl jejím jednatelem. Byl významným popularizátorem astronomie, psal články do Říše hvězd. V roce 1941 obdržel Nušlovu cenu a je po něm pojmenována planetka (3978) Klepešta.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.
Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi. Není tedy divu, že v rámci nové kosmické mise bude Europa v centru výzkumných experimentů.
Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.
Jestli vzbudila nějaká událost v kosmonautice v tomto roce opravdový ohlas, tak jí bylo „vypuštění“ roadsteru Tesla „pilotovaného“ Starmanem na špici rakety Falcon Heavy, která demonstrovala schopnosti soukromého sektoru v bitvě o vesmír. I v autorově okolí sílily dotazy na to, zda se Roadster někdy dostane zpět do okolí Země. Naštěstí na tuto otázku existuje vědecky podložená odpověď, formulovaná v článku připraveném k zaslání do Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. O to zajímavější, že má českou stopu. Mezi autory totiž najdeme profesora Davida Vokrouhlického z Astronomického ústav Univerzity Karlovy.
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.
Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX.
