Úvodní  >  Související stránky k článku Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

Související stránky k článku Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

Jan KožuškoOstatní

Finalisté Astronomické olympiády kategorie AB se poprvé utkají v Opavě

Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.

Radek KříčekMultimédia

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

Jan KožuškoOstatní

Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Jan KožuškoOstatní

Výsledky z 9. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Český tým získal na 9. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA) tři čestná uznání. Velmi dobře tak po obměně účastníků (čtyři byli na soutěži poprvé) uspěl v narůstající mezinárodní konkurenci. Do indonéského Magelangu se od 26. července do 4. srpna sjelo 206 soutěžících ze 41 zemí světa. Olympiáda se v Indonésii konala již podruhé, Indonésie je jedním z pěti zakládajících států IOAA.

Jan KožuškoOstatní

Mladé astronomky vévodí 12. ročníku Astronomické olympiády

V pátek 22. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali v Planetáriu Ostrava v polovině května a na konci března. Ve třech kategoriích ze čtyř obsadily první místo dívky.

Jan KožuškoOstatní

Výsledky českého týmu na XIX. Mezinárodní astronomické olympiádě v Kyrgyzstánu

Český tým na XIX. IAO (zleva: Jiří Vala, Hana Lounová, Martin Pecár, Lenka Soumarová, Radek Kříček, Denis Müller, Jáchym Bareš a Jan Kožuško)Autor: Jan Kožuško Český tým přivezl z XIX. Mezinárodní astronomické olympiády (XIX. IAO) v Biškeku a Cholpon-Ata (Kyrgyzstán, 12. – 21. října) stříbrnou a bronzovou medaili. Letos se soutěž po třech letech vrátila do střední Asie. První dva dny strávili studenti v Biškeku, kde se ve Státní opeře konal výpravně pojatý zahajovací ceremoniál. Poté se soutěžící přesunuli do 250 km vzdáleného letoviska Cholpon-Ata u jezera Issyk-Kul v nadmořské výšce 1609 metrů. Týdenní program doprovodily přednášky, prohlídka Biškeku, kulturní program ve středisku Ruh Ordo a exkurze do kaňonu Semenov.

Tomáš GráfOstatní

Naši mladí astronomové přivážejí z Bukoviny bronz

Český tým na 8. IOAA (zleva: Tomáš Gráf – doprovod, Martin Raszyk, Ondřej Theiner, Lucie Fořtová, Lukáš Knob, Petr Horvát, Jakub Vošmera – doprovod, klečící Stefan Costin Boca – průvodce týmu)Autor: Tomáš GráfČeský tým získal na 8. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice 2 bronzové medaile. S mezinárodní konkurencí 194 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se naši studenti utkali v rumunském městě Suceava (region Bukovina) od soboty 2. srpna do neděle 11. srpna. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 14. srpna 2014

Tomáš GráfOstatní

Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiádaAutor: ČASV květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.

Tomáš GráfOstatní

Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiádaAutor: ČASVe dnech 20. a 21. března se uskutečnilo v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava první ze čtyř celostátních kol 11. ročníku Astronomické olympiády. Do ostravského finále kategorie AB (studenti 3. a 4. ročníků středních škol) se ze 427 řešitelů školních kol kvalifikovalo přes krajské kolo celkem 16 studentů z celé České republiky. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 4. dubna 2014.

Tomáš GráfOstatní

Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu)Autor: Tomáš GráfČeský tým přivezl ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. S mezinárodní konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu od soboty 27. července do neděle 5. srpna. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. srpna 2013

Jan KožuškoOstatní

Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.Autor: ČAS.Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.

Jan KožuškoOstatní

Mladí čeští astronomové přivážejí z Brazílie 5 medailí

Český tým na 6. IOAA (zleva: Jan Kožuško – doprovod, Filip Murár, Lukáš Timko, Silvia Teixeira – průvodkyně, Stanislav Fořt, Tomáš Gráf – doprovod, Jakub Vošmera a Martin Raszyk)Český tým přivezl ze 6. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice celkem 5 medailí – dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Jedná se o historicky nejlepší úspěch českých studentů na mezinárodním poli v oblasti astronomie. S mezinárodní konkurencí 126 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se utkali v brazilském Rio de Janeiro ve dnech 4. – 14. srpna. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 15. srpna 2012.

Jan KožuškoOstatní

9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 25. května 2012 se v Praze uskutečnilo finále 9. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Bc. Jakuba Rozehnala, vedoucího pražské Štefánikovy hvězdárny, na téma Formování Sluneční soustavy, obdrželi diplomy a řadu odměn. Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2012

Jan KožuškoOstatní

Zlatý úspěch mladých astronomů pokračuje v Kazachstánu!

Česká výprava po vyhlášení výsledků XVI. IAO. Zleva: RNDr. Tomáš Prosecký, Martin Raszyk (bronz), Ondřej Theiner, Viktor Němeček (zlato), Vojtěch Daniš, Denis Lisztwan a Ing. Jan Kožuško.Po absolutním vítězství Stanislava Fořta z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (soutěž pro starší studenty, více na /article/4823), přiváží zlato i výprava z XVI. Mezinárodní astronomické olympiády (soutěž pro mladší studenty) v kazašské Almaty. Českou republiku reprezentovalo v roce 2011 na mezinárodních soutěžích v astronomii a astrofyzice celkem 10 studentů. Čtyři získali medaile – dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 30. září 2011

Jan KožuškoOstatní

Absolutní vítězství českého řešitele v Polsku

Stanislav Fořt, Maršálek Slezského Vojvodství Adam Matusiewicz a ředitel Slezského planetária Lech Motyka. Ve dnech 25. srpna – 3. září 2011 proběhl v polském Chórzově, Katowicích a Krakowě 5. ročník Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA). Hostitelem bylo Slezské planetárium v Chórzově. Soutěže se účastnili 134 soutěžící ze 26 zemí. Česká republika letos vyslala pětičlenný tým, který dosáhl velmi dobrého výsledku. Tisková zpráva České astronomické společnosti.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »