Související stránky k článku Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci.
Ve středu 9. března se nad rozsáhlým územím Indonésie odehraje pozoruhodný úkaz – úplné zatmění Slunce. Zákryt naší hvězdy tmavým měsíčním kotoučem, doprovázený mnoha fantastickými úkazy v přírodě, uvidí lidé z úzkého pásu na ostrovech Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera. Movití cestovatelé putují i na mikronéský atol Wolaei, který je zatím světu prakticky neznám a skrývá jen domorodé obyvatelstvo. Za úkazem rovněž vyrazila mezinárodní vědecká expedice s českými členy, kteří jsou vedeni českým prof. Miloslavem Druckmüllerem a americkou prof. Shaiou Habbalovou k pořízení dalších dat, které při každém takovém úkazu přináší nové střípky do mozaiky studia fyziky sluneční atmosféry. Pokud jste za úkazem nemohli vyrazit, máme pro vás tip – sledujte jej na internetu!
Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet.
Zveme vás na překrásnou fotografickou výstavu prof. Miloslava Druckmüllera do Uherského Hradiště. Výstava Mléčná dráha, náš vemírný domov českého fotografa, cestovatele a profesora matematiky, Miloslava Druckmüllera, vás zavede k nejkrásnějším a doslova dechberoucím pohledům na noční oblohu, ale i do světa přírodních krás naší planety. Výstavu zahájí 12. února 2016 v 17:30 astronom Jiří Grygar, následovat bude přednáška autora a těšit se můžete i na besedu. Samotná výstava potrvá do 13. března 2016.
Od 6. do 8. června se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno setkávají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a zaměstnanci, kteří tyto filmy často následně odvážejí do svých organizací.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!
Když všichni tvrdí, že něco nejde, objeví se někdo, kdo to neví, a udělá to. Asi takto by se dal popsat naprosto bezkonkurenční výsledek dlouhodobé práce známého českého matematika, prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně. Ten už v minulosti vyrazil dech té nejzaujatější (nejen) astronomické komunitě svými neotřelými matematickými postupy, které odhalily z digitálních fotografických dat ty nejúchvatnější detaily do té doby jen těžce zachytitelných jevů. Ukázal nám například korónu při zatmění Slunce jako nikdo před ním, odhalil struktury prchlivých rudých skřítků nebo kometu ISON při jejím zániku nad Sluncem jako jediný pozorovatel na Zemi. To vše prostřednictvím matematiky. Ale nyní přišel s revolucí, která opravdu dokazuje, že pro Miloslava Druckmüllera neexistuje slovo „ne“. Z už tak pozoruhodných dat z kosmické sondy NASA SDO dokázal prostřednictvím matematiky bez nadsázky vyždímat maximum a světu předvést ty nejostřejší snímky Slunce. Odhalil tak dosud známé bouřlivé jevy ve zcela nové dimenzi. A vy se na to můžete podívat.
Na průzkum planety Jupiter a především jejích tří ledových měsíců se vydává jedna z největších meziplanetárních sond, JUICE. Sledovat start můžete v přímém přenosu díky pražskému i brněnskému planetáriu. Obě pozvaly popularizátory kosmonautiky a odborníky. Čtvrtek 13. dubna od 12:00 nebo 13:50.
Unikátní projekt planetária pro tisíce posluchačů startuje z Kraví hory až do vesmíru. Už více než tři roky vzniká pořad Sedmikrásky on-line, ve kterém se debatuje o tajemstvích, krásách i záludnostech astronomie a kosmonautiky. Od dubna tohoto roku ale došlo k jedné výrazné změně!
Hvězdárna a planetárium Brno u příležitosti 50. výročí vzniku legendárního alba The Dark Side of The Moon uvede stejnojmenné představení, které vzniklo na motivy hudby Pink Floyd, za pečlivého dohledu členů této skupiny a také jejich souhlasu.
Doba, kdy vesmír patřil jen velkým hráčům, je pryč. Do kosmické hry – na nízké oběžné dráze i ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy – se zapojují i ti, kteří si o vesmírném dobývání ještě před pár lety jen snili. Velká část z nich je z Brna a jižní Moravy.
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí neopakovatelnou inscenaci Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v sobotu 14. ledna 2023 od 19 hodiny, tedy v den, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Na představení se můžete podívat z pohodlí svého domova na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.
Navzdory omikronovým hrozbám, navzdory komplikovanosti doby, navzdory rostoucím nákladům, pracovníci Hvězdárny a planetária Brno, ve spolupráci s městem Brnem, za rok 2022 na svých akcích přivítali 223 877 návštěvníků. Rekord z „předkovidového“ roku 2019 byl tudíž překonán o více než 54 000 lidí. Ale není to jenom o číslech…
Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Od 4. do 11. srpna přijďte na brněnskou Kraví horu na výstavu obřích modelů těles Sluneční soustavy. Těšit se můžete na Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Jedinečná přehlídka připravená Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná pouze jednou ročně!
Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!
Hvězdárna a planetárium Brno připravila na 12. července od 16.00 on-line komentování prvních vědeckých záběrů z James Webb Space Telescope. Připraven také bude Jiří Dušek, Dušan Majer a Norbert Werner.
