Související stránky k článku Rozhovor Evropské jižní observatoře: Petr Horálek – fotograf pod tmavým nebem
Tomáš Vorobjov.Autor: Skaw.sk.Vyštudoval informatiku za veľkou mlákou a živí sa vytváraním webových aplikácií. Jeho vášňou je však hviezdna obloha. Astronómiu popularizuje bez prednášok, originálnym spôsobom. Pozorovania z profesionálnych observatórií sprostredkúva stovkám stredných škôl po celom svete a umožňuje študentom zažiť radosť z objavovania. Nedávno ten pocit vychutnal aj on sám, keď po dlhých desaťročiach pribudlo do zoznamu slovenských objaviteľov komét nové meno: Tomáš Vorobjov.
Na podzim 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích.
I za španělského předsednictví EU chce Ministerstvo životního prostředí ČR pokračovat v iniciativě ohledně řešení problematiky světelného znečištění na úrovni EU i států V4. Ještě tento rok chce navázat také na Brněnskou výzvu na další konferenci v listopadu v Granadě.
Mezinárodní tým astronomů nalezl v otevřené hvězdokupě M 67 nečekaně vysoký počet obřích extrasolárních planet typu horký Jupiter. Pozorování, která přinesla tento překvapivý objev, byla získána pomocí řady dalekohledů a přístrojů, mezi kterými byl také HARPS – spektrograf pracující na observatoři ESO/La Silla. V prostoru hvězdokupy s poměrně vysokou hustotou stálic dochází k častějším interakcím mezi planetami a blízkými hvězdami, což by mohlo nadprůměrný počet velkých a horkých planet vysvětlit.
Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“ se bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.
František Martinek.Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí.Rádi navštěvujete náš server Astro.cz kvůli čerstvým novinkám z astronomie a kosmonautiky? A doslova hltáte informace o objevech zajímavých exoplanet, neotřelého chování černých děr ke svému okolí nebo nových družicích k výzkumu ve zdánlivě temném kosmu? Pak vám jistě neuniklo, že drtivou většinu těchto informací s obdivuhodným nasazením přináší relativně neznámý popularizátor astronomie se jménem František Martinek. Tento valašský astronom však nedávno překonal úctyhodnou metu. Na serveru Astro.cz vydal neskutečných 1000 článků!
„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.
Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Zajímají vás fotografie z různých oblastí astronomické fotografie v podání českých autorů? Pak navštivte výstavu Současná česká astrofotografie, kterou pořádají Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR! Vernisáž výstavy proběhne 22. 6. v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR v Praze!
Doslova vysněný objev se podařil evropským astronomům na observatoři La Silla v Chile. Pomocí přístroje HARPS na 3,6m dalekohledu našli planetu podobnou Zemi obíhající u nejbližšího hvězdného systému ke Slunci – Alfa Centauri. Trojhvězdný systém, který patří k tomu nejjasnějšímu, co lze na jižní obloze spatřit, leží ve vzdálenosti jen přes 4 světelné roky.
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).
Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Jak dlouhou expoziční dobu používáte při fotografování astronomického objektu? Pár sekund, minut, hodin...? Delší expoziční doba je obvykle použita k pozorování slabých objektů nebo k zachycení pohybu hvězd po obloze. Existuje metoda, ve které se používá jako běžná expozice šest měsíců nebo dokonce i rok. Noční obloha s takto dlouho vytvářeným snímkem samozřejmě zcela zmizí, a to co zůstane, je okolní krajina a pohyb Slunce po obloze (tedy jeho zdánlivá trajektorie ovlivněná příslušnou zeměpisnou šířkou).
mlhovina racek-IC2177-eso1237 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2012): Jeden z nejnovějších snímků pořízených na observatoři La Silla (ESO) zachycuje část hvězdných jeslí označovaných jako mlhovina Racek (Seagull Nebula). Tento oblak plynu s oficiálním označením Sharpless 2-292 připomíná hlavu racka. Září tak jasně díky intenzivnímu vyzařování velmi mladé žhavé hvězdy ukryté v jeho srdci. Detailní snímek byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchRok 2012 nahrává významnému jubileu jedné z českých hvězdáren, která má s Českou astronomickou společností více společného, než by se mohlo zdát. Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích slaví v březnu krásných dvacet let. Od dob jejího otevření jí prošly desítky mladých zvídavých astronomů, desetitisíce návštěvníků a stará kovová kopule se otevírala kvůli statisícům neopakovatelných pohledů k nebi. O její strastiplné cestě, plánech na oslavy výročí i o mecenáši, po němž východočeská hvězdárna nese své jméno, nám dnes více poví její vedoucí pracovník, Petr Komárek.
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ve čtvrtek 4. března 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Mars in Taurus“ (Mars v Býku), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl během tvrdého lockdownu v České republice na chatě na Ústupkách u Sečské přehrady. Ukazuje hvězdné pole v souhvězdí Býka a Persea, jemuž dominuje jasná planeta Mars, kterou doplňují hvězdokupy Plejády a Hyády, mlhovina „Kalifornie“ a oblaky mezihvězdné látky. Snímek upozorňuje na skutečnost, že právě dnes, 4. března 2021, 26 minut po půlnoci, byla planeta Mars úhlově nejblíže k hvězdokupě Plejády na dalších 17 let.
m4 - eso1235 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2012): Nový snímek pořízený na observatoři La Silla v Chile zachycuje úchvatnou hvězdokupu M 4 (Messier 4). Tento kulový útvar tvořený desítkami tisíc starých hvězd patří k nejbližším a zároveň nejvíce zkoumaným kulovým hvězdokupám. Nedávné práce odhalily, že jedna z hvězd patřících k této hvězdokupě má poněkud zvláštní neočekávané vlastnosti. Zdá se, jako by znala tajemství věčného mládí.
