Čtyři desítky – právě tolik filmů letos čeká na více než 120 účastníků Fulldome Festivalu Brno 2017, kteří dorazili ze dvou desítek zemí světa. Rozsahem se jedná o největší přehlídku pořadů pro digitální planetária v Evropě.
Jedna z událostí roku brněnské hvězdárny. Festival těch nejlepších audiovizuálních show přinášejících poselství o světě vysoko nad našimi hlavami se vrací do Brna. Vlastně ho ani neopustil – po loňském ročníku Mezinárodní společnost planetárií, která akci zaštiťuje, neměla jinou možnost než pořadatelství festivalu přiřknout Brnu znovu.
Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, a Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Dovolujeme si Vás pozvat na vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., který se uskuteční v pondělí 20. února od 18 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno.
Astronomický kroužek pořádaný Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity otevírá od února přihlašování pro nové zájemce, děti ve věku 11 až 16 let se zájmem o vesmír, astronomii i astrofyziku. Kroužek se koná vždy ve středu, od 17 hodin v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a je zdarma!
Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.
Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.
Hvězdárna a planetárium Brno dnes prožila výjimečné dopoledne. Poblíž budovy se zřítil podivný předmět z vesmíru, který vytvořil novou, volně přístupnou dětskou atrakci. Aby toho nebylo málo, citlivé astronomické detektory zaznamenaly zvýšený výskyt pokémonů. Další překvapivé objevy proto nejsou vyloučeny. A neboť není prvního apríla, věřte tomu, že na objekt neznámého původu zabořený v zemině za brněnskou hvězdárnou opravdu můžete narazit!
Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.
V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.
Už téměř jeden rok si mohou návštěvníci parku Kraví hory poblíž Hvězdárny a planetária Brno hrát s experimenty vědecké stezky. V posledních týdnech se tento unikát začal rozrůstat. Novinkou je geologický krasohled a také inteligentní lavičky.
Hvězdárna a planetárium Brno hostila 152 pracovníků planetárií a fanoušků digitálních technologií z celého světa, kteří v minulých dnech shlédli 66 pořadů v celkové délce 26 hodin a 25 minut. Do soutěže se přihlásili producenti z více než patnácti zemí. Nejvzdálenější účastnice dorazila z Nového Zélandu, nejvzdálenější účastník z Brazílie. Hojně byla zastoupena představení z Japonska, Jižní Koreje, Číny a Spojených států. Každý z filmů byl unikátní podívanou, avšak trofeje – v podobě křišťálových koulí – si odnesly jen tři z nich.
Celkem 26 hodin a 25 minut byste museli sedět v sále brněnského digitária, když se rozhodnete zhlédnout všech 66 pořadů vytvořených pro speciální formát digitálních planetárií. Do soutěžní přehlídky poslali výtvory tvůrci z patnácti zemí světa, ze kterých více než 150 diváků vybere ten nejlepší. To nejzajímavější z festivalu bude veřejnosti přístupné o víkendu 18. a 19. června.
Opravdu nevšední pohled na přechod Merkuru přes Slunce, který se odehrál 9. května, nabídla družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Tato automatická observatoř sleduje Slunce v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Za přispění speciálních algoritmů na zpracování obrazu Slunce od prof. Miloslava Druckmüllera, vytvořil tento unikátní videozáznam Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce. Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.
Čím drží svět pohromadě? Kde najdeme Ptačí ostrov? Má Měsíc skutečně tisíc tváří? Kam ukazuje Severní hvězda? Podaří se Tomášovi s Katkou napravit celou neplechu a zachránit kouzelnou říši za knihovnou? Na tyto ale i další otázky odpoví nejmenším divákům nový dobrodružný příběh Ptačí ostrov, který má v brněnském digitálním planetáriu premiéru tento víkend.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejvýpravnějších představení, jaké kdy vzniklo pro digitální planetária. Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru. Navíc se oproti původní verzi představení brněnské planetárium zasadilo o začlenění nových, doposud světu neznámých unikátních scén. Už nyní vám tedy slibujeme, že se můžete těšit na opravdu nebývalý, dech-beroucí a vysoce originální audiovizuální zážitek!
Krátká i dlouhá. Pro děti i dospělé. Plovoucí po hladině i velmi detailní. Odvážná i konzervativní. Již osvědčená i teprve připravovaná. Na Hvězdárně a planetáriu Brno bylo během prvního ročníku Českého Fulldome Festivalu Brno 2016 v pondělí 9. listopadu představeno osm českých představení, z nichž diváci vybrali to nejzajímavější – Blíže ke hvězdám od Pavla Gabzdyla a Pavla Karase.
Hvězdárna a planetárium Brno bude od 15. do 17. června 2016 hostit největší festival pořadů pro digitální planetária na světě. IPS Fulldome Festival Brno 2016 do střední Evropy přivede ty nejlepší světové producenty, kteří s sebou přivezou ta nejlepší představení.
Hvězdárna a planetárium Brno uvádí výpravné představení Blíže ke hvězdám. Autory scénáře, kameramany a režiséry jsou Pavel Gabzdyl a Pavel Karas. Autorskou hudbu složil Roman Kašník. Text namluvil Richard Krajčo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
