Co se stalo se středem této galaxie? Středem neobvyklé eliptické galaxie Centaurus A se táhnou dramatické prachové pruhy. Tyto prachové pruhy jsou tak husté, že ve viditelném světle téměř zcela zakrývají střed galaxie. To je obzvláště neobvyklé, protože Cen A má starší hvězdy a oválný tvar,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Galaxie jsou fascinující. V galaxiích drží pohromadě obrovské soubory hvězd, prachu, mezihvězdného plynu, zbytků hvězd a temné hmoty pouze gravitace. Pátá nejjasnější galaxie na obloze na snímku se nachází ve vzdálenosti asi 12 milionů světelných roků, je katalogizovaná jako NGC 5128, ale je...
Centaurus A je při vzdálenosti asi 11 milionů světelných roků nejbližší aktivní galaxie od planety Země. Tato pekuliární galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných roků, je též známá jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem kolize dvou jinak...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Pouze 11 miliónů světelných let vzdálený Centaurus A je nejbližší aktivní galaxií k planetě Zemi. Tato pekuliární eliptická galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných let a je též známá jako NGC 5128. Centaurus A...
Centaurus A je nejbližší aktivní galaxie vzdálená od Země pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let a je vidět na tomto ostrém teleskopickém snímku. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
Co se to stalo se středem této galaxie? Středem eliptické galaxie Centaurus A probíhají neobvyklé a výrazné prachové pásy. Tyto prachové pásy jsou natolik husté, že ve viditelném světle skoro úplně zakrývají střed galaxie. To je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy v Cen A a její...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická změť mladých modrých hvězdokup, obřích zářivých mračen plynu a tmavých prachových pásů. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu byl zpracován tak, aby ukázal přirozené barvy tohoto kosmického víru. Infračervené...
Galaxii Centaurus A na tomto kompozitním snímku rozsvěcují výtrysky proudící plazmy vyvrhované centrální černou dírou hmotné spirální galaxie. Výtrysky, které vyvěrají z Cen A jsou delší než milión světelných let. Jak vlastně centrální černá díra do ní padající hmotu vyvrhává zatím není...
Jak by vypadal východ obřích rádiových výtrysků Centaurus? Rádiové výtrysky Cen A nejenom že měří přes milión světelných let, ale na pozemské obloze zabírají úhlovou oblast 200 krát větší, než úplněk. Tyto výtrysky vyvrhuje bouřlivá černá díra miliónkrát hmotnější než naše Slunce ponořená do...
Sovětský kosmonaut Jurij Aleksejevič Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla planetu Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru hlásil: "Obloha je velice tmavá; Země je...
Při vzdálenosti 11 miliónů světelných let od Země je Centaurus A nejbližší aktivní galaxií. Tato pekuliární galaxie je vidět na tomto ostrém snímku, měří přes 60 000 světelných let a je též známa jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií a...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje prachovými pásy, které probíhají přes galaktický střed. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle zcela zakrývají galaktický střed. To je zvláště neobvyklé, jelikož rudé hvězdy v Cen A a oblý...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje dramatickými prachovými pásy, které běží středem galaxie. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle skoro úplně zastírají střed galaxie. Toto je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy a okrouhlé...
Tento slabý, ale zřetelný modrý oblouk proudu mladých hvězd se skoro ztrácí v té kosmické míchanici hvězd, plynu a prachu. Asi začal vznikat, když se roztrhala malá trpasličí galaxie, jak se přiblížila k obří eliptické galaxii Centaurus A. Na tomto upraveném barevném digitálním snímku je...
Co se stalo se středem této galaxie? Středem neobvyklé eliptické galaxie Centaurus A se táhnou dramatické prachové pruhy. Tyto prachové pruhy jsou tak husté, že ve viditelném světle téměř zcela zakrývají střed galaxie. To je obzvláště neobvyklé, protože Cen A má starší hvězdy a oválný tvar,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Galaxie jsou fascinující. V galaxiích drží pohromadě obrovské soubory hvězd, prachu, mezihvězdného plynu, zbytků hvězd a temné hmoty pouze gravitace. Pátá nejjasnější galaxie na obloze na snímku se nachází ve vzdálenosti asi 12 milionů světelných roků, je katalogizovaná jako NGC 5128, ale je...
Centaurus A je při vzdálenosti asi 11 milionů světelných roků nejbližší aktivní galaxie od planety Země. Tato pekuliární galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných roků, je též známá jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem kolize dvou jinak...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Centaurus A je při vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií od planety Země. Tato pekuliární eliptická galaxie též známá jako NGC 5128 měří něco přes 60 000 světelných let. Na ostrém podrobném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět oblast velká asi 8500...
Pouze 11 miliónů světelných let vzdálený Centaurus A je nejbližší aktivní galaxií k planetě Zemi. Tato pekuliární eliptická galaxie, která je vidět na tomto ostrém teleskopickém pohledu, měří něco přes 60 000 světelných let a je též známá jako NGC 5128. Centaurus A...
Centaurus A je nejbližší aktivní galaxie vzdálená od Země pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let a je vidět na tomto ostrém teleskopickém snímku. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou...
Která je Zemi nejbližší aktivní galaxie? Pouhých 11 miliónů světelných let vzdálená Centaurus A. Tato pekuliární eliptická galaxie, též známá jako NGC 5128, měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je fantastickou změtí mladých...
Co se to stalo se středem této galaxie? Středem eliptické galaxie Centaurus A probíhají neobvyklé a výrazné prachové pásy. Tyto prachové pásy jsou natolik husté, že ve viditelném světle skoro úplně zakrývají střed galaxie. To je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy v Cen A a její...
Která aktivní galaxie je nejblíž planetě Zemi? Zřejmě Centaurus A vzdálená pouhých 11 miliónů světelných let. Tato pekuliární eliptická galaxie je též známa jako NGC 5128 a měří něco přes 60 000 světelných let. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a je...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická změť mladých modrých hvězdokup, obřích zářivých mračen plynu a tmavých prachových pásů. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu byl zpracován tak, aby ukázal přirozené barvy tohoto kosmického víru. Infračervené...
Galaxii Centaurus A na tomto kompozitním snímku rozsvěcují výtrysky proudící plazmy vyvrhované centrální černou dírou hmotné spirální galaxie. Výtrysky, které vyvěrají z Cen A jsou delší než milión světelných let. Jak vlastně centrální černá díra do ní padající hmotu vyvrhává zatím není...
Jak by vypadal východ obřích rádiových výtrysků Centaurus? Rádiové výtrysky Cen A nejenom že měří přes milión světelných let, ale na pozemské obloze zabírají úhlovou oblast 200 krát větší, než úplněk. Tyto výtrysky vyvrhuje bouřlivá černá díra miliónkrát hmotnější než naše Slunce ponořená do...
Sovětský kosmonaut Jurij Aleksejevič Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Jeho dálkově ovládaná kosmická loď Vostok 1 ho vynesla do výšky 200 mil a jednou s ním obletěla planetu Zemi. O svém prvním pohledu z vesmíru hlásil: "Obloha je velice tmavá; Země je...
Při vzdálenosti 11 miliónů světelných let od Země je Centaurus A nejbližší aktivní galaxií. Tato pekuliární galaxie je vidět na tomto ostrém snímku, měří přes 60 000 světelných let a je též známa jako NGC 5128. Centaurus A je zjevně výsledkem srážky dvou jinak normálních galaxií a...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje prachovými pásy, které probíhají přes galaktický střed. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle zcela zakrývají galaktický střed. To je zvláště neobvyklé, jelikož rudé hvězdy v Cen A a oblý...
Proč je pekuliární galaxie Centaurus A tak zaprášená? Cen A se vyznačuje dramatickými prachovými pásy, které běží středem galaxie. Tyto prachové pásy jsou tak tlusté, že ve viditelném světle skoro úplně zastírají střed galaxie. Toto je zvláště neobvyklé, jelikož červené hvězdy a okrouhlé...
Tento slabý, ale zřetelný modrý oblouk proudu mladých hvězd se skoro ztrácí v té kosmické míchanici hvězd, plynu a prachu. Asi začal vznikat, když se roztrhala malá trpasličí galaxie, jak se přiblížila k obří eliptické galaxii Centaurus A. Na tomto upraveném barevném digitálním snímku je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
