Vychází Mléčná dráha vždy mezi těmito dvěma skalami? Ne. Zachytit toto skvělé postavení vyžadovalo pečlivý plán: být ve správný čas na správném místě. Na uvedeném snímku pořízeném v červnu 2024 z Otaga na Novém Zélandu, je mezi dvěma malebnými skalními věžemi vidět jasné centrální jádro naší...
Někdy je noční obloha plná překvapení. Vezměme si třeba oblohu jedné noci minulý týden nad Lindiským průsmykem na Jižním ostrově na Novém Zélandu. Místo typicky klidné noční oblohy plné stálých hvězd se naskytla rušná a dynamická noční obloha. Najednou byly všude vidět červené polární...
11. srpna odstartovala z rotující planety raketa společnosti Rocket Lab Electron. Její mise s malou družicí na palubě dostala název A Sky Full of SARs = Obloha plná SARů (SAR = Synthetic Aperture Radar - radar se syntetickou aperturou) a z poloostrova Mahia na severním ostrově Nového Zélandu...
Co je to za neobvyklé červené halo kolem této polární záře? Jedná se o stabilní polární červený oblouk (Stable Auroral Red - SAR). Oblouky SAR jsou vzácné a byly rozpoznány a studovány teprve od roku 1954. Tento širokoúhlý snímek byl pořízen začátkem tohoto měsíce z Poolburnu na Novém Zélandu během...
Při pohledu na sever z jižního Nového Zélandu Galaxie v Andromedě nikdy nevystoupí více než 5 stupňů nad obzor. Jak na jižní polokouli přichází jaro, tak je Andromeda koncem září kolem půlnoci nejvýše na obloze. Tento snímek vedený za hvězdami jedinou 30 s expozicí zachytil nejbližší velkou spirální...
Při západu Slunce byla 6. prosince z otáčející se planety vypuštěna raketa společnosti Rocket Lab Electron. Odstartovala z poloostrova Mahia na severním ostrově Nového Zélandu s četnými malými družicemi na palubě při (desátém) startu přezdívaném "už nám docházejí prsty [na rukou]" (Running Out of...
Jaký je to druh mraku? Ačkoliv příčiny jejich vzniku nejsou v současnosti známé, tak i když tyto atmosférické struktury vypadají hrozivě, tak nejsou nositeli meteorologické zkázy. Mraky asperitas jsou formálně uznávány jako jedinečný typ mraku teprve od minulého roku, mají ohromující...
Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného...
Co je to za druh mračen? Ačkoliv příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není známá a jakkoliv hrozivě vypadají, tak se zdá, že to nejsou zvěstovatelé meteorologické zkázy. Neformálně se tato mračna jmenují undulatus asperatus, mají zvláštní vzhled, neobvyklý výskyt, jsou poměrně...
Může mrak milovat horu? Možná že ne, ale na Valentýna jako je dnes může jeden snadno vidět symbol ve tvaru srdce i tam, kde ve skutečnosti není. Tvar srdce, který vidíte, je prchavou pareidolií, ve skutečnosti se jedná o čočkovitý mrak, který se jednoho rána loni v červenci objevil...
Seriál Petra Horálka o Novém Zélandu.
V novozélanské jeskyni Hollow Hill se podívejte nahoru a můžete si myslet, že se díváte na dobře známou hvězdnatou oblohu. A to je přesně to, s čím Arachnocampa luminosa počítá. Na této dlouhé expozici jsou novozélandští světélkující červi zachyceni na stropě jeskyně a dávají jí vítající a...
Někomu to může připomínat bránu do vzdáleného vesmíru. Jiný v tom může vidět oko obra. S trochou básnické licence, oba mají pravdu. Na snímku nahoře je standardní pohled na oblohu rybím okem, ale v neobvyklé projekci. Pohled pochází z vyhlídky na Novém Zélandě zvané Te Mata Peak a tento...
Ne, rádiové paraboly nemohou vysílat galaxie. Ovšem mohou je detekovat, na obrázku nahoře je fotogenická superpozice za tmavé noci na Novém Zélandu asi před dvěma týdny. Nahoře je vidět centrální část naší Mléčné dráhy, která vychází na východě, na obrázku je vidět vlevo, a probíhá...
Někdy čím více se na obrázek díváte, tím víc vidíte. To by mohl být případ tohoto krásného nočního panorámatu pořízeného minulý týden na Novém Zélandu. Zcela vlevo jsou vidět obyčejná mračna, trochu pozměněná digitální kombinací jedenácti jednotlivých 20 sekundových expozic. Možná ale mnohem...
Jaký je to druh mraků? I když příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není v současnosti známa, a přestože vypadají hrozivě, tak to nevypadá, že by byly posly nějaké meteorologické hrozby. Neformálně se tyto mraky nazývají undulatus asperatus, mohou nabývat úžasného vzhledu,...
Už jste se někdy dívali na východ Měsíce? Pomalý východ Měsíce téměř v úplňku nad čistým obzorem může být působivou podívanou. Jeden takový působivý východ Měsíce byl zaznamenán před dvěma dny nad vyhlídkou Mount Victoria ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Zručný astrofotograf po pečlivém...
Co se to děje nad těmi horami? Do jednoho výrazného čočkového mračna je nad sebou navrstveno několik mračen. Normálně se vzduch pohybuje více horizontálně než vertikálně. Ovšem někdy, když vítr fouká z hory nebo z kopce, tak jak se vzduch stabilizuje, nastávají poměrně silné vertikální...
Kometa McNaught je asi nejfotogeničtější kometou naší doby. Po docela slušném podívané na severní polokouli v polovině ledna se kometa přesunula na jih a vyvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který od konce ledna ohromoval pozorovatele na jižní polokouli. Kometa McNaught byla před...
Po pozoruhodném představení na severní polokouli se nejjasnější kometa posledních desetiletí nyní představuje na jižní polokouli. Na snímku pořízeném 17. ledna za večerního soumraku je vidět jasnou komu a nádherný, zakřivený ohon komety McNaught (c/2006 P1) nad jezerem Horowhenua v...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté v roce 1996 z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici ke spojení při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem...
Snímek stanice Mir jako ve snu pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem poblíž Cook...
Vychází Mléčná dráha vždy mezi těmito dvěma skalami? Ne. Zachytit toto skvělé postavení vyžadovalo pečlivý plán: být ve správný čas na správném místě. Na uvedeném snímku pořízeném v červnu 2024 z Otaga na Novém Zélandu, je mezi dvěma malebnými skalními věžemi vidět jasné centrální jádro naší...
Někdy je noční obloha plná překvapení. Vezměme si třeba oblohu jedné noci minulý týden nad Lindiským průsmykem na Jižním ostrově na Novém Zélandu. Místo typicky klidné noční oblohy plné stálých hvězd se naskytla rušná a dynamická noční obloha. Najednou byly všude vidět červené polární...
11. srpna odstartovala z rotující planety raketa společnosti Rocket Lab Electron. Její mise s malou družicí na palubě dostala název A Sky Full of SARs = Obloha plná SARů (SAR = Synthetic Aperture Radar - radar se syntetickou aperturou) a z poloostrova Mahia na severním ostrově Nového Zélandu...
Co je to za neobvyklé červené halo kolem této polární záře? Jedná se o stabilní polární červený oblouk (Stable Auroral Red - SAR). Oblouky SAR jsou vzácné a byly rozpoznány a studovány teprve od roku 1954. Tento širokoúhlý snímek byl pořízen začátkem tohoto měsíce z Poolburnu na Novém Zélandu během...
Při pohledu na sever z jižního Nového Zélandu Galaxie v Andromedě nikdy nevystoupí více než 5 stupňů nad obzor. Jak na jižní polokouli přichází jaro, tak je Andromeda koncem září kolem půlnoci nejvýše na obloze. Tento snímek vedený za hvězdami jedinou 30 s expozicí zachytil nejbližší velkou spirální...
Při západu Slunce byla 6. prosince z otáčející se planety vypuštěna raketa společnosti Rocket Lab Electron. Odstartovala z poloostrova Mahia na severním ostrově Nového Zélandu s četnými malými družicemi na palubě při (desátém) startu přezdívaném "už nám docházejí prsty [na rukou]" (Running Out of...
Jaký je to druh mraku? Ačkoliv příčiny jejich vzniku nejsou v současnosti známé, tak i když tyto atmosférické struktury vypadají hrozivě, tak nejsou nositeli meteorologické zkázy. Mraky asperitas jsou formálně uznávány jako jedinečný typ mraku teprve od minulého roku, mají ohromující...
Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného...
Co je to za druh mračen? Ačkoliv příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není známá a jakkoliv hrozivě vypadají, tak se zdá, že to nejsou zvěstovatelé meteorologické zkázy. Neformálně se tato mračna jmenují undulatus asperatus, mají zvláštní vzhled, neobvyklý výskyt, jsou poměrně...
Může mrak milovat horu? Možná že ne, ale na Valentýna jako je dnes může jeden snadno vidět symbol ve tvaru srdce i tam, kde ve skutečnosti není. Tvar srdce, který vidíte, je prchavou pareidolií, ve skutečnosti se jedná o čočkovitý mrak, který se jednoho rána loni v červenci objevil...
Seriál Petra Horálka o Novém Zélandu.
V novozélanské jeskyni Hollow Hill se podívejte nahoru a můžete si myslet, že se díváte na dobře známou hvězdnatou oblohu. A to je přesně to, s čím Arachnocampa luminosa počítá. Na této dlouhé expozici jsou novozélandští světélkující červi zachyceni na stropě jeskyně a dávají jí vítající a...
Někomu to může připomínat bránu do vzdáleného vesmíru. Jiný v tom může vidět oko obra. S trochou básnické licence, oba mají pravdu. Na snímku nahoře je standardní pohled na oblohu rybím okem, ale v neobvyklé projekci. Pohled pochází z vyhlídky na Novém Zélandě zvané Te Mata Peak a tento...
Ne, rádiové paraboly nemohou vysílat galaxie. Ovšem mohou je detekovat, na obrázku nahoře je fotogenická superpozice za tmavé noci na Novém Zélandu asi před dvěma týdny. Nahoře je vidět centrální část naší Mléčné dráhy, která vychází na východě, na obrázku je vidět vlevo, a probíhá...
Někdy čím více se na obrázek díváte, tím víc vidíte. To by mohl být případ tohoto krásného nočního panorámatu pořízeného minulý týden na Novém Zélandu. Zcela vlevo jsou vidět obyčejná mračna, trochu pozměněná digitální kombinací jedenácti jednotlivých 20 sekundových expozic. Možná ale mnohem...
Jaký je to druh mraků? I když příčina těchto neobvyklých atmosférických struktur není v současnosti známa, a přestože vypadají hrozivě, tak to nevypadá, že by byly posly nějaké meteorologické hrozby. Neformálně se tyto mraky nazývají undulatus asperatus, mohou nabývat úžasného vzhledu,...
Už jste se někdy dívali na východ Měsíce? Pomalý východ Měsíce téměř v úplňku nad čistým obzorem může být působivou podívanou. Jeden takový působivý východ Měsíce byl zaznamenán před dvěma dny nad vyhlídkou Mount Victoria ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Zručný astrofotograf po pečlivém...
Co se to děje nad těmi horami? Do jednoho výrazného čočkového mračna je nad sebou navrstveno několik mračen. Normálně se vzduch pohybuje více horizontálně než vertikálně. Ovšem někdy, když vítr fouká z hory nebo z kopce, tak jak se vzduch stabilizuje, nastávají poměrně silné vertikální...
Kometa McNaught je asi nejfotogeničtější kometou naší doby. Po docela slušném podívané na severní polokouli v polovině ledna se kometa přesunula na jih a vyvinula dlouhý a neobvyklý prachový ohon, který od konce ledna ohromoval pozorovatele na jižní polokouli. Kometa McNaught byla před...
Po pozoruhodném představení na severní polokouli se nejjasnější kometa posledních desetiletí nyní představuje na jižní polokouli. Na snímku pořízeném 17. ledna za večerního soumraku je vidět jasnou komu a nádherný, zakřivený ohon komety McNaught (c/2006 P1) nad jezerem Horowhenua v...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté v roce 1996 z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici ke spojení při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem...
Snímek stanice Mir jako ve snu pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem poblíž Cook...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
