Narudlá stěna záře v Labuti při cestě do Bohdanče. Kresba: Petr HorálekPřipoutávám se a Václav startuje Škodovku 105, jak jen to jde. Rozjíždíme se za snem, ale on to ještě netuší. Já v to věřím. Plně! Míjíme stromy, Paramo, předjíždíme i ten trolejbus. Míjíme Semtín a Rybitví, kde trpce studoval Petr Komárek na základní škole. Tma je jak v pytli. Jen pár pouličních světel. Ze zvědavosti koukám kupředu a puká mi srdce. Hledím směrem k Labuti. Je v červeném závoji s šikmou strukturou. Ta se dvojí na dvě jasné nažloutlé linie. "Podívej před sebe!!" hlásím a ukazuji před sebe s vědomím, že je Vašek řidičem. Labuť nízko nad obzorem ho vyvádí z míry.
Ondřejov, fotoaparat Olympus C-2020Z, expozicni doba 16 sekund. Autor: J. BorovičkaVeliké ohlasy z mikroklimatického prostoru v autě naznačují ukotvenou senzaci a Petr Musil vjíždí do mlhy. Obšlehává nás ze všech stran a kužele reflektorů rozlišují jinak zcela skrytou silnici. Tuze z toho šílím, ale hustota mlhy se zmenšuje. Viditelnost zlepšuje… Jáj. Ostrý záblesk protijedoucího auta nás všechny uvrhl do slepoty. Jen Petr byl opět připraven a oslnit se nenechal. Odbočuje na místo vpravo. Tu žádná lampa a vlevo sestává pohled k severu. Mezi stromy, natlačenými na sebe jak rodina, se rozbíhá rozkošně nazelenalá mostová struktura.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003Ve čtvrtek 10. února je tomu přesně rok, co zesnul vynikající pardubický popularizátor astronomie Václav Knoll. Když jsme se na pardubické hvězdárně před rokem rozmýšleli, co bychom o něm vlastně řekli, co tak nějak nejvíc popisovalo jeho povahové rysy i jeho vliv na nás - jeho odchovance, mnozí přicházeli s kusými dialogy z veselých chvil. Pro mě je ale asi tou nejosobitější vzpomínkou na něj zážitek spojený s pozorováním jedinečné polární záře v noci z 20. na 21. listopadu 2003. Krátce po svém zážitku jsem tehdy napsal povídku s názvem Jak je ta technologie úžasná. Jak jsem tedy spatřil poprvé polární záři? A jaký vlastně byl Václav Knoll?
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?
Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 5. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Veřejné představení vzpomínkové knihy pacovského rodáka Jana ZajíceMěstské muzeum Antonína Sovy v Pacově a Vlašimská astronomická společnost si Vás dovolují pozvat na veřejné představení životopisné publikace Jana Zajíce "Dvojčata Vysočiny - Z Pacova až do vesmíru", které se uskuteční v pátek 4. února 2011 od 18 hodin v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově.
Logo BOINCDne 16. 1. 2010 se k týmu připojil desetitisící registrovaný člen distribuovaných výpočtů v systému BOINC. Toto číslo není zcela přesné, jelikož celkem registrovaných je již více než 12 000, ovšem "jen" těch deset tisíc skutečně zpracovalo a odevzdalo nějakou práci pro vědecké projekty a toto číslo je pro tým rozhodující. Zároveň se členové týmu účastní i projektů, které nespadají do společenství dnes již více sta projektů systému BOINC. I tam se jedná o několik set členů, kteří jsou povětšinou zároveň registrovaní i v systému BOINC.
Tisková zpráva Czech National Team o.s. ze dne 16. 1. 2010.
KvadrantObdivujete námořníky minulosti, kteří brázdili oceány, objevovali a mapovali nové země pouze se sextantem v ruce? Nebo používáte navigaci Global Positioning System (GPS) a chcete se dovědět více, než jen výsledky poskytnuté "černou krabičkou"? Zajímá vás, co bylo mezi tím? Uvažujete, k čemu nám bude nový evropský systém Galileo?
Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, starověké badatele, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Tázání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy život ohrožující dopady (s věčnou úctou pane Galileo), někdy přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), někdy přispělo k upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení naší ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Kopule u Hvězdárny v BrněHvězdárna a planetárium Brno - ve spolupráci s Domem umění města Brna a Moravskou galerií v Brně - vyhlašuje veřejnou neanonymní soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.Ve čtvrtek 25. listopadu 2010 se v Kouřimi (Střední Čechy) konalo slavnostní
odhalení symbolu astronomicky významného místa označovaného jako
astronomický střed Evropy - průsečík 15. poledníku východní délky a
50. rovnoběžky severní šířky. Symbol od té chvíle stojí na náměstí v
Kouřimi, i když místo samé je v poli za Kouřimí.
Miloslav DruckmüllerČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2010 Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
Slavnostní předání ceny proběhne 27. listopadu 2010 od 11:00 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednese RNDr. Pavel Kotrč, CSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Poodhalená tajemství sluneční koróny aneb Bůh seslal lidstvu fotografii, a proto ďábel vymyslel počítač". Předání ceny i přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům (z kapacitních důvodů - www.astropis.cz), vstup zdarma. Novináři mají vstup volný.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 149 z 26. 11. 2010.
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr TrnkaNěkdy si počasí postaví hlavu. Ve čtvrtek 28.10. to vypadalo právě na takový případ. Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tak začínala při zatažené obloze. Naštěstí se o několik hodin později, v tu nejvhodnější chvíli, nad námi nebe rozjasnilo a tak děti nepřišly ani o pohled na hvězdné nebe. Podívejme se ale na celou akci podrobněji.
Logo Klubu astronomů Liberecka (KaL)Dne 22. listopadu 2010 byla u příležitosti tradičního astronomického setkání v Klubu Na Rampě v Jablonci nad Nisou založena místní pobočka České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Klub astronomů Liberecka. Tato organizace je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.
Tisková zpráva Klubu astronomů Liberecka č. 1/2010.
Brian Mardsen v Harvard Center for Astrophysics, 1999Brian G. Marsden byl jedním z největších expertů na dynamiku malých těles Sluneční soustavy druhé poloviny dvacátého století. Jeho práce a život se desítky let prolínaly s rozmachem výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu či sungrazing komet. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru. Jakýkoliv článek však může jen těžko vyjádřit všechno, co jsme získali setkáváním s tak významným odborníkem, výraznou osobností, spolupracovníkem, snad i přítelem a co jsme právě ztratili.
Původní vzhled z roku 2004Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaHvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v produkci Pavla Gabzdyla vyrobila krátký film Dny bez nocí. Ve vysoké kvalitě Vám jej přinášíme v tomto článku.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeZápadočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími partnery pořádá setkání s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc., které se uskuteční v termínu 3. listopadu 2010 v Plzni.
30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy
Dvacáté století bývá často označováno jako "Zlaté století astronomie", jenže už uběhla celá dekáda století jednadvacátého a astronomické objevy se stále vrší exponenciální řadou, možná jednou tohle století pojmenujeme jako "Platinové století astronomie". Zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie se rozvíjí velmi dynamicky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Podľa wikipedia.org je zdanlivá jasnosť objektu +15.9 mag, červený posun 2.2, LTT 10.8 Gy, súčasná správna vzdialenosť 18.2 Gly. Identifikácia objektu podľa https://www.astrotreff.de/forum/index.php?thread/281237-rekord-quasar-ton-618-superd%C3%BCnne-galaxie-ugc-7604-in-cvn/
