Animace zážehu manévrovacích motorků sondy LADEE nad Měsícem Autor: Spaceflightnow.comI přes poměrně (velmi) těžkou situaci, v níž se nyní nachází agentura NASA, pokračují aktivity USA v kosmickém prostoru. Například v neděli 6. října dorazila po měsíční cestě vesmírem do svého cíle družice LADEE, která v příštích měsících prozkoumá lunární atmosféru a demonstruje kosmickou komunikaci nové generace.
Drakonidy Autor: Universe TodayMeteorický roj Drakonidy je bežne pomerne nenápadným meteorickým rojom, ktorý dosahuje nízke zenitové frekvencie. Je však známy výskytom silných meteorických dažďov a najmä v minulom storočí prekvapil frekvenciami niekoľko tisíc meteorov za hodinu.
Snímky bolidu z policejní kamery Autor: RCMP & http://news.nationalpost.comTo, že kamery umístěné v autech poskytují informace nejen o dění na silnici, ale v některých případech mohou posloužit dokonce i astronomům, jsme se v nedávné době přesvědčili několikrát. Pomocí těchto kamer se například podařilo získat řadu informací během letošního přeletu mimořádného bolidu nad Čeljabinskou oblastí Ruské federace, další velmi jasný meteor zachytil americký policista během své práce v únoru 2012. I v níže popisovaném případě sehrála významnou roli kamera umístěná v policejním vozidle.
Snímek Země z geostacionární dráhy Autor: NASA GSFC Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.
Z několika desítek snímků roveru Curiosity se letos na jaře podařilo poskládat tento unikátní autoportrét vozítka Autor: NASAVědci v NASA, zpracovávající data zasílaná z Marsu robotem Curiosity, minulý týden publikovali v časopise Science Express své ne zrovna optimistické výsledky: rover v marťanské atmosféře nenašel prakticky žádný metan, přestože dřívější pozorování jeho přítomnost naznačovala. Toto malé zklamání nás opět oddálilo od objevu možného života na Rudé planetě.
Dalekohledy k pozorování Slunce na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíMimořádná akce: 1. ČESKO-SLOVENSKÉ SETKÁNÍ POZOROVATELŮ SLUNCE
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině ve dnech 4. až 6. října 2013 odborné přeshraniční setkání pozorovatelů Slunce a všech dalších příznivců této oblasti astronomie a vzdělávání.
Kosmická sonda NASA s názvem DAWN Autor: William K. Hartmann Courtesy of UCLA V březnu 2015 doputuje k trpasličí planetě Ceres kosmická sonda NASA s názvem DAWN, která byla vypuštěna 27. 7. 2007. Ceres obíhá kolem Slunce v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jedná se o unikátní těleso ve Sluneční soustavě, které se v mnohém podobá Jupiterovu měsíci Europa či Saturnovu měsíci Enceladus. Oba jsou považovány za možné nositele jednoduchého života.
Logo Asteroids@Home. Autor: Czech National Team.První český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC a vůbec první v naší republice z oblasti astronomie. To je Asteroids@home, projekt kterému pomohl na svět Czech National Team, kolektivní člen České astronomické společnosti. Jak se do projektu zapojit? A co všechno by měly výsledky projektu přinést? Nejen to se dozvíte v posledním díle tohoto seriálu.
Ukázka různého tvaru světelné křivky při každé z otáček, vlivem změny velikost odrazové plochy tělesa. Autor: Astronomie.cz.Jak už jsem naznačil při popisu fotometrie, lze díky ní zjistit periodu rotace asteroidu, ale dokonce i jeho tvar a model. S matematicky hezkou a prakticky fungující metodou přišel před několika lety finský vědec Mikko Kaasalainen se svými kolegy. Kaasalainen je profesorem na katedře matematiky Tampere University of Technology a zabývá se hlavně inverzními metodami a jejich aplikacemi v astrofyzice. Jeho metody jsou využívané pro matematické modelování v mnoha oblastech nejen astronomie. Právě díky jeho výzkumu v oblasti inverze světelných křivek dokážeme na základě fotometrických údajů z různých časů pozorování na různých místech naší planety a různými přístroji modelovat nejpravděpodobnější tvary asteroidů.
Radiové pozorování planetky. Autor: VLA, NRAO.Planetky lze také pozorovat prostřednictvím zákrytové metody a to i na amatérské úrovni. Zákryt (okultace) je astronomický jev, kdy je jeden objekt celý skrytý za druhým objektem, nacházejícím se mezi zakrytým objektem a pozorovatelem. Jasným příkladem tohoto jevu je úplné zatmění Slunce, které můžeme pozorovat ze Země, když mezi nás a Slunce vstoupí ve vhodné vzdálenosti Měsíc. Zákrytů vzdálených hvězd planetami naší Sluneční soustavy již několik staletí astronomové využívají pro zkoumání jejich atmosféry nebo počtu měsíců. Bohužel předpověď takového jevu je nesmírně složitá a podařila se poprvé až v roce 1958. V současné době se daří předpovídat mnoho zákrytů i s několikaměsíčním předstihem a údaje jsou dále s blížícím se časem zákrytu upřesňovány. Díky včasným předpovědím mohou stejný objekt pozorovat astronomové v různých státech a tak postupně celý jev podrobně zmapovat. To je velmi užitečné i při zákrytovém zkoumání asteroidů.
Fázová křivka znázorňující naměřenou světelnost v průběhu dvou rotačních period. Autor: Astronomie.cz.Fotometrie je obor optiky, který se v astronomii využívá k měření světelného toku a stanovení jasnosti nebeských objektů. Díky fotometrii jsme schopni určovat nejen hvězdné velikosti, ale také vzdálenosti a hmotnosti některých těles. Mimo jiné nám slouží jako nástroj k měření změn jasnosti planetek. Planetky nevyzařují vlastní světlo, ale odrážejí dopadající světlo ze Slunce (stejně jako náš Měsíc). Při pozorování nezjistíme jejich tvar, jelikož je vidíme pouze bodově, stejně jako hvězdy. Pokud ovšem planetka má nepravidelný tvar a rotuje, tak se množství odráženého světla v průběhu času mění a my jsme schopni tyto změny měřit.
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASASluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.
Dvojplanetka míjí Zemi. Autor: NASA.První český projekt v systému distribuovaných výpočtů BOINC a vůbec první v naší republice z oblasti astronomie Vám přináší možnost se zapojit do mezinárodního výzkumu asteoridů. Bez znalosti astronomie, bez dalekohledů, pouze s počítačem po ruce. To je Asteroids@home, projekt kterému pomohl na svět Czech National Team, kolektivní člen České astronomické společnosti. V rámci projektu Vám nyní přinášíme seriál, který Vás zavede do světa malých těles Sluneční soustavy a který Vám rovněž zevrubně popíše a předvede koncept již úspěšně rojetého projektu Asteroids@home.
Animace zážehu hlavního motoru sondy ve vesmíru Autor: NASAS půldruhou miliardou uražených kilometrů na svém tachometru se americká sonda Juno, vypuštěná před dvěma lety k největší planetě sluneční soustavy, ocitla v polovině (co se uražené – či ještě neuražené – vzdálenosti vesmírem týče) své pouti k cíli. V říjnu ji ještě čeká urychlovací průlet kolem Země ve smyslu gravitačního praku a pak je příští zastávkou již Jupiter. Sonda zde má nahlédnout pod roušku jeho rekordní atmosféry.
Observatoř Kleť Autor: Observatoř KleťAntičtí Římané měli ve svých mapách dnešní region horního Podunají a oblasti kolem Vltavy označený jako Boiohaemum - zemi keltského kmene Bójů. Z tohoto dávného názvu vzniklo později jak latinské jméno Čech - Bohemia, tak označení dnešního Bavorska - Ba(io)varia. V obou regionech nacházejí archeologové dodnes stopy keltského osídlení. Zmínit můžeme jak oppidum Třísov nad údolím Vltavy, tak třeba původ bavorského města Pasova.
Planetka 2013 MZ5. Autor: NEO.Už známe více než 10000 planetek a komet, které mohou proletět v blízkosti Země. Pořadové číslo 10000 patří objektu označenému předběžně jako planetka 2013 MZ5. Jeho první spatření se uskutečnilo v noci 18. června 2013 prostřednictvím dalekohledu Pan-STARRS-1, který je umístěn v nadmořské výšce více než 3 km u kráteru Haleakala na Havaji.
Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Autor: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.
Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteMinulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.
Objev nového měsíce planety Neptun Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevil nový měsíc obíhající kolem nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – modrozelené planety Neptun. Tímto objevem se počet známých měsíců Neptunu zvýšil na 14.
Evropská kosmická sonda Venus Express Autor: ESANejpodrobnější údaje o pohybu oblačnosti v atmosféře Venuše byly zaznamenány kosmickou sondou Venus Expres, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Bylo zjištěno, že proudění atmosféry v průběhu uplynulých šesti let neustále zvyšovalo svoji rychlost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
