Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co čekat od komety PanSTARRS?

Co čekat od komety PanSTARRS?

Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013. Autor: Terry Lovejoy.
Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013.
Autor: Terry Lovejoy.
Již za měsíc můžeme na naší obloze očekávat poměrně jasnou kometu PanSTARRS. Stále není jisté, jaké jasnosti dosáhne v maximu, po kterém bude vidět i na naší obloze. Zda bude, nebo nebude vidět pohodlně pouhým okem, závisí na jasnosti, které dosáhne, a na rychlosti, se kterou bude slábnout. Pokud by slábla rychleji, než se budou zlepšovat podmínky její viditelnosti, možná se komety pro pouhé oko ani nedočkáme. Podle aktuálních snímků komety si ale můžeme být naprosto jisti, na co se u komety těšit můžeme.

Kometa PanSTARRS je dostatečně velká na to, aby při průletu kolem Slunce nezanikla. Je tedy jisté, že "cosi" uvidíme, a podle aktuálních snímků komety z jižní polokoule se máme na co těšit. Bez ohledu na to, zda bude nebo nebude pohodlně viditelná pouhým okem. Ještě pořád je dále než 0,8 AU od Slunce a už nyní si vytvořila velice jasný, široký prachový ohon a výrazný, dlouhý iontový ohon.

Takzvaná celková jasnost komety není zdaleka hlavním určujícím prvkem kometárního představení na obloze. Například v roce 2007 došlo tzv. megaburstu komety Holmes. Ta byla vysoko na obloze, bez problémů viditelná pouhým okem s jasností 3 mag. V prvních fázích ovšem vypadala spíše jen jako hvězda a ani později si nevytvořila ten nejkrásnější typický kometární vzhled. Přestože byla jasná a celá událost sama o sobě byla fascinující, mezi krásné vlasatice historie se nezařadila.

Na druhé straně, kometa Lovejoy minulou zimu vytvořila nevídanou show na jižní obloze, přestože jasnost její hlavy udávaná pozorovateli neukazovala na nic výrazného. Jasnost komety se pohybovala mezi 5 - 6 mag. Zdálo by se, že by neměla být vůbec okem vidět. Ve skutečnosti ale mohli lidé na jih od rovníku spatřit pouhým okem nádhernou kometu, s více než 20° dlouhým ohonem! Ohon komety totiž měl vysokou jasnost, zatímco jádro v hlavě komety už zaniklo a rozptýlilo se právě podél celého ohonu.

Z těchto dvou příkladů jasně vyplývá, že ne každá jasná kometa je zárukou kvalitního zážitku, zatímco mohou existovat slabší komety, které předvedou úžasnou podívanou. Bohužel zatímco jasnost lze měřit a snadněji předvídat, samotná krása a dojem z komety je téměř neměřitelnou veličinou. Aby se kometa stala skutečně pěkným objektem, musí si vytvořit dobře viditelný, výrazný a dlouhý ohon. K tomu je potřeba, aby se kometa výrazně přiblížila Slunci, protože ve větších vzdálenostech si i jasnější komety sice ohon vytvářejí, byvá ale málo zřetelný a dobře viditelný jen na skutečně tmavé a kontrastní obloze. Nejvýraznější ohony mívají tzv. lízači Slunce, komety prolétající jen těsně nad viditelným slunečním povrchem.

Jasné komety uplynulých 10 let

2002 - Kometa 153P/Ikeya-Zhang
Nejednalo o žádnou dlouho očekávanou vlasatici. Byla objevena jen pár týdnů před průletem kolem Slunce. Ten nastal ve vzdálenosti 0,49 AU od něj. Její aktivita prudce rostla a za měsíc se z mlhavé skvrnky stala kometa viditelná pouhým okem. I na příměstské obloze bylo možné spatřit kometu s jasným ohonem, na tmavší obloze byl pouhým okem vidět do délky až 6°, v triedrech dosahoval téměř až 8°. Kometa se mimojiné proslavila i zdánlivým přiblížením ke galaxii M31 na obloze, která je také vidět pouhým okem a kterou kometa Ikeya-Zhang snadno "přezářila". Přestože její jasnost dosáhla zhruba jen 3 mag a kometa se nezapsala do historie mezi velké komety, ti, kdo ji viděli, mají velice pěkný zážitek. A taky vzpomínku na velice pěknou kometu viditelnou pouhým okem a nejhezčí kometu od jasné vlasatice hale-Bopp z roku 1997. Navíc byla pouhým okem vidět delší dobu, téměř dva měsíce.
Fotogalerie komety 153P/Ikeya-Zhang

2003 - Kometa C/2002 V1 (NEAT)
Další příjemné překvapení. Kometa objevená jen dva a půl měsíce před průletem kolem Slunce ve vzdálenosti 0,1 AU! Kometa dosáhla poměrně vysoké jasnosti, ale za špatných podmínek viditelnosti. Poslední pozorování, kdy měla mezi 1 - 2 mag, byla za soumraku nízko nad obzorem, a tak se nejednalo o dobře viditelný objekt. Pouhým okem byla vidět jen několik dní a bez ohonu, v triedrech byl ale pěkný ohon o délce až 3°.
Fotogalerie komety C/2002 V1 (NEAT)

2004 - Kometa C/2001 Q4 (NEAT)
Ještě před objevem obou předešlých komet byla známá dlouhoperiodická, dynamický nová kometa NEAT, objevená daleko od Slunce a více než dva a půl roku před průletem kolem Slunce. Jednalo se o dlouho očekávanou kometu a původní předpovědi jasnosti hovořily o maximu jasnosti kolem 1 mag při dobrých podmínkách viditelnosti i od nás. Jak se u dlouhoperiodických komet často stává, i tato přestala při přibližování ke Slunci zjasňovat a jasnost se vyšplhala jen k 3. magnitudě. Ke Slunci se nedostala o mnoho blíž než naše Země, největší přiblížení bylo na 0,96 AU. Díky blízkosti k Zemi měla velkou a rozlehlou komu, což jí ubralo na kráse, na světlejší obloze nebyla výrazným objektem pro pouhé oko. Honosila se sice také ohonem dlouhým přes 10°, ale ten nebyl pro smrtelníky viditelný pouhým okem a vynikl jen na fotografiích. Tato kometa se přes relativně vysokou jasnost až 3 mag (nezkušení pozorovatelé jí odhadovali dokonce pod 4 mag) a špatně viditelný, nevýrazný, ovšem dlouhý ohon také nedostala mezi jasné komety historie. Mezi pozorovateli způsobila spíše zklamání. Okem byla od nás vidět jen necelé 3 týdny.
Fotogalerie komety C/2001 Q4 (NEAT)

2005 - Kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Další nadějná kometa na sebe nenechala dlouho čekat; ještě za odletu komety C/2001 Q4 (NEAT) byla vizuálně objevena další dlouhoperiodická kometa Machholz. Ke Slunci se přiblížila jen na 1,2 AU. Stejně jako v předešlém případě se jednalo spíše o fotografickou kometu. Neozbrojeným okem byla sice vidět s jasností kolem 4 mag, opět ale nebyla výrazným objektem a ohon byl ještě méně výrazný. Nebyl vidět okem a v triedrech dosahoval délky zhruba 3°. Na rozdíl od komety NEAT nebyla u této komety tak vysoká očekávání s ohledem na menší "čekací čas". Okem byla vidět přibližně dva měsíce.
Fotogalerie komety C/2004 Q2 (Machholz)

2007 - Kometa C/2006 P1 (McNaught)
Slavná kometa McNaught byla za posledních deset let jedinou sktuečně velkou kometou na noční obloze, bohužel zejména pro pozorovatele na jižní polokouli. Z našich šířek se jednalo o výrazný objekt jen pár dní před průchodem perihelem. Jasnost komety výrazně rostla až k cca -5 mag, které dosáhla na denní obloze. V pravé poledne byla pohodlně vidět menšími dalekohledy jen kousek vedle Slunce i s cca 0,5° dlouhým ohonem. Na noční obloze nebyla dobře vidět kvůli nepřízni počasí, a pokud jste měli štěstí a dobré pozorovací místo, mohli jste ji pouhým okem spatřit jen kousek nad obzorem utopenou na jasné obloze. Tehdy byl vidět ohon až 4° dlouhý. Jasnou vlasaticí s výrazným ohonem se stala až po průletu kolem Slunce, kdy od nás nebyla vůbec pozorovatelná.
Fotogalerie komety C/2006 P1 (McNaught)
 

Co tedy lze čekat od komety Panstarrs?

Co se jasnosti komety týká, bude směrodatné maximum jasnosti, kterého kometa dosáhne, a především rychlost se kterou bude slábnout. Kometa PanSTARRS prochází jen 0,35 AU od Slunce, a tak lze čekat, že se plně vyvine její ohon. A bude dobře viditelný, minimálně v triedrech. Bude u Slunce mnohem blíže než například kometa NEAT z roku 2004 nebo kometa Machholz, a tak na rozdíl od nich lze čekat i viditelnost ohonu pouhým okem. Kometa na posledních snímcích ukazuje zřetelný vývoj ohonu. Je dobře vidět jak prachový (0.5° dlouhý) tak iontový ohon do (délky skoro 2°). Nyní je kometa 0,8 AU od Slunce, při průletu by měl ještě narůst do délky a největší by měl dosáhnout až po něm. V celé druhé polovině března bude navíc Slunci blíže než 0,7 AU. Problémem bude rušení Měsíce. 15. března bude možné kometu poprvé spatřit večer po 19. hodině na konci nautického soumraku, jen několik stupňů nad obzorem s jasností 3 mag. Už tou dobou se bude s kometou po obloze pohybovat i Měsíc. Jak se budou zlepšovat podmínky viditelnosti komety, bude dorůstat i Měsíc. 28. března konečně bude možné na večerní obloze spatřit kometu v plné kráse, ale to už bude mít jasnost kolem 5 mag. Avšak bude ještě 0,61 AU od Slunce, takže by ohon mohl být vidět pouhým okem alespoň na kratším úseku. V triedrech mimo města by ale měla být kometa vidět v plné kráse. Viditelnost na ranní obloze je horší. Kometa se na ní octne později a s ní i Měsíc poblíž úplňku, který se navíc ke kometě bude poté na obloze přibližovat.

Máme se tedy na co těšit? I přes všechna negativa ano. Od roku 1997, kdy z oblohy zmizela Hale-Boppova kometa, jsme na jasnější vlasatice na naší obloze neměli štěstí. Co se jasnosti týká, nebude se asi jednat o snadný objekt. K pozorování komety PanSTARRS bude potřeba najít si vyvýšené místo s dobrým výhledem na západní obzor večer mezi 15. až 31. březnem. Tou dobou bude mít vyvinutější ohon než např. kometa Ikeya-Zhang. Ohon komety bude mnohem lépe viditelný než v případě komet NEAT z roku 2004 a Machholz, podmínky viditelnosti budou lepší než u komety NEAT z roku 2003 i slavné velké komety Mcnaught. Radost nám bude kazit jen jasnější obloha za soumraku a Měsíc.

Rozhodně stojí za to si na pozorování vzít i nějaký menší dalekohled, nebo triedr, stačí 7x50, 10x50 nebo i menší. Pořizovací cena takového dalekohledu je řádově ve stovkách, umožní nám vidět ohon komety v plné kráse a případně pomůže s jejím nalezením na obloze, pokud nebudeme úspěšní pouhým okem.

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »