Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí

Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí

Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013. Autor: Minoru Yaneto.
Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013.
Autor: Minoru Yaneto.
Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronomy tak i nadšené začátečníky.

Ačkoliv nebude kometa PanSTARRS ani zdaleka „odplatou“ za velkou kometu McNaught v roce 2007, nadšení je dost podobné. Kometa přilétá z jižní polokoule, odkud přes renomované internetové portály proudí dennodenně nové snímky jejího vzhledu a kompozičně promyšlené záběry dávají tušit, co zhruba v současnu zejména z australských a jihoamerických míst lidé pozorují. Podobně jako u komety McNaught se kometa PanSTARRS každým dnem před průchodem přísluním (10. března ve vzdálenosti asi 0,3 astronomické jednotky, tedy asi jako Merkur od Slunce) stává výraznější a díky jejímu prachovému ohonu fotogeničtější. V této moderní době tak máme ze snímků na internetu čím dál jasnější představu, co nás čeká.

Ohon je hlavním lákadlem

Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013. Autor: John Field.
Kometa PanSTARRS z 1. bžezna 2013.
Autor: John Field.
I když se kometa nedá zařadit mezi ty největší, co do velikosti jádra i do celkové jasnosti, její nepopiratelnou předností je prachový ohon. Pokud sledujete průběžné zpravodajství na Astro.cz, určitě vám neuniklo, že kometa měla jakousi „krizi“, když přibližně na konci minulého roku přestala tak zjasňovat předchozím tempem, neboť na povrchu jádra se zpomalila produkce plynů. Tento vcelku běžný jev u komet letících poprvé ke Slunci ovšem o dva měsíce později záhy zastínila zvyšující se aktivita uvolňování prachových částic, na nichž se sluneční záření rozptyluje. Prachový ohon je vždycky krásnější, pokud jej kometa „spustí“, neboť se řídí svými pravidly – jinými než ten plazmový. Prachové částice jsou při své nezanedbatelné hmotnosti sice odpařovány ve směru od Slunce, ale sluneční přitažlivostí rovněž taženy k sobě. Výsledkem je, že ohon komety se rozvětví do několika proudů v závislosti na hmotnosti částic.

Kromě „vějířového“ ohonu se možná můžeme těšit na další jev, který jistě pamětníkům na událost před 6 lety u komety McNaught nemusíme moc připomínat. Podle současných modelů někteří astronomové odvážně očekávají, že až se kometa „přehoupne“ na severní oblohu, proletí na své dráze oblouk v přísluní, její ohon se začne mírně vytáčet do oblouku. Nakolik bude celá událost viditelná očima a jestli se jí vůbec dočkáme, ukáže čas. Je ovšem zcela jisté, že pohled na ohon komety bude zejména v malých dalekohledech daleko od měst neopakovatelným zážitkem. A rozhodně se vyplatí i oprášit nějaký ten fotoaparát (ostatně současné snímky z jižní oblohy mluví samy za sebe).

Za vlasaticí nad stromy

Kometa PanSTARRS nad Sandringhamským jachtklubem. Autor: Alex Cherney.
Kometa PanSTARRS nad Sandringhamským jachtklubem.
Autor: Alex Cherney.
Abychom nepěli jen samé chvály, je třeba si připomenout scénář viditelnosti komety. Zítra 5. března kometa prolétá nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 1,1 astronomické jednotky (větší než vzdálenost Země od Slunce). Přibližně od 12. března začíná viditelnost komety nad západním obzorem. Kometa bude vidět v prvních dnech (mezi 12. a 15. březnem) dost krátce. Po západu Slunce se ji vyplatí najít asi 30 minut poté, kdy bude obloha ještě dost světlá. Kometa se bude v té době nacházet asi 7° nad obzorem a bude klesat rychle níž a níž. Ve středu 13. března se k pozorování přidá Měsíc, který najdeme ve fázi úzkého srpku nad kometou (asi 6°). Kometu tak asi 40 minut po západu Slunce najdeme na půli cesty mezi Měsícem a obzorem. Situace se o něco zlepší mezi 16. a 20. březnem, kdy se viditelnost komety postupně dost prodlouží (o více jak hodinu) a ještě nebude příliš rušit svit Měsíce. V té době ovšem již bude kometa slábnout. V každém případě bude zapotřebí pro pozorování komety mít místo s velmi dobrým výhledem k západu a severozápadu, nejlépe i vysoko v horách nad smogem. Tam se výhled na kometu za dobrého počasí skutečně vyjme.

Pozorovací kampaň

Kometa PanSTARRS nad Melbourne 3. března 2013. Autor: Jenni Gadd.
Kometa PanSTARRS nad Melbourne 3. března 2013.
Autor: Jenni Gadd.
K příležitosti pozorování komety se Společnost pro Meziplanetární Hmotu, sekce ČAS, vyhlásila pozorovací kampaň pro širokou veřejnost. Účelem kampaně je co nejlépe monitorovat jas komety v průběhu její viditelnosti na severní obloze, ale rovněž vývoj jejího ohonu. K dispozici jsou přehledové mapky, vybrané srovnávací hvězdy na obloze a formulář pro odeslání svých pozorování. Pro další informace kontaktujte manažera kampaně, astronoma Jakuba Černého (kaos@kommet.cz). Podrobné informace a později i výstup z pozorování najdete na webu společnosti www.kommet.cz.

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] Komety 2013 na Astro.cz
[2] Fotogalerie (nejen) komety PanSTARRS na Spaceweather.com
[3] Odhadněte si jasnost komety (SMPH - kommet.cz)
 




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa PanSTARRS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »