Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 196 z 9. 1. 2014.
LT 2013. Autor: Věra Bartáková.Už třetí Vesmírná odysea!
V srpnu 2014 odstartujeme na třetí výpravu do hlubokého vesmíru. Tajemná brána MAT 2, objevená před dvěma lety na Japetu a vedoucí do systému 55 Cnc, nás tentokrát zavede na velice nehostinnou, horkou a suchou planetu, obývanou drsnými Disany. Podaří se našim týmům zabránit válce mezi Disem a Nyjordem? Zachráníme miliony životů?
Černí díra v binárním systému 4U1630-47 Autor: ESA/ATG medialab Astronomové zkoumali jednu z mnoha černých děr hvězdného typu v naší Galaxii pomocí rentgenové kosmické observatoře XMM-Newton, provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařil se jim překvapující objev: družice zaregistrovala doslova koktejl různorodých částic vyvrhovaných z okolí černé díry.
Názorné porovnání velikosti planety Jupiter se Zemí. Autor: NASA.Největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter – je k Zemi nejblíže vždy kolem své opozice se Sluncem. Letos taková konstelace nastala 5. ledna 2014. Jupiter se ocitl na opačné straně oblohy oproti Slunci, vycházel za soumraku, zapadal za rozbřesku. Pro milovníky pozorování planet je od tohoto data Jupiter čím dál lépe pozorovatelný. Už v malém dalekohledu jsou vidět jeho nejjasnější měsíce, větší přístroj (na nejbližší hvězdárně) představí i tvář planety plnou oblačných pásů. Jako bonus leží v době své kulminace prakticky nejvýše nad obzorem, co to jde. Vydejte se proto Jupiter pozorovat!
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Skvrna AR1944. Autor: Rocky Raybell.Jen, co se starý rok přehoupl v nový, už je dění na obloze opět divoké. Nedávno Zemi zasáhl malý meteorit a už v té době se na východním okraji začala objevovat masivní sluneční skvrna AR1944. Ta je právě v těchto dnech nejblíže centru slunečního disku a dosahuje takových rozměrů, že Země by se do ní vešla asi 17x. Navíc je oblast eruptivně aktivní a opět nejsou vyloučeny silnější polární záře. Pro pohled na skvrnu je pochopitelně nutné mít nějaký vhodný filtr. Skrvna je ovšem krásně viditelná (přes filtr) i pouhýma očima. Do redakce již dorazilo několik zdařilých fotografií. Těšíme se na další.
Složený snímek pozůstatků po explozi supernovy SN 1987A (ALMA, HST, Chandra) - ESO1401 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Angelich. Visible light image: the NASA/ESA Hubble Space Telescope. X-Ray imTisková zpráva Evropské jižní observatoře (001/2014): Pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé v historii zachytila čerstvě zformované prachové částice v pozůstatcích po explozi nedávné supernovy. Pokud se dostatečné množství tohoto prachu postupně přesune do mezihvězdného prostoru, mohlo by to vysvětlit, jak mnohé galaxie získaly svůj prachem zastřený vzhled.
Radioteleskop Submillimeter Array Autor: The Submillimeter Array, HawaiiW49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.
Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.
Mapa oblohy 8. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 1. do 12. 1.
Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se rychle vytrácí z večerní oblohy. Jupiter je těsně po opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars a ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná nejlépe nad ránem. Slunce je aktivnější než na konci starého roku. Měla by odstartovat nákladní loď Cygnus k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. ledna v 18:00 SEČ.
Chang'e 3 a Yutu z LRO 30.12.2013 Autor: NASA / GSFC / ASUAmerická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotografovala čínskou sondu Chang'e 3 a vozítko Yutu na povrchu Měsíce. Přistávací modul vypadá jako větší světlý flíček s černým stínem a vozítko pod ním jako malý světlý bod.
Autorka u 1,5m dalekohledu kterým bylo těleso 2014 AA objeveno Autor: J. Tichá, M. Kočer. M. TichýJen několik hodin po začátku nového roku 2014 objevili naši planetkoví arizonští kolegové z Mt. Lemmon Survey (pozorovatel R. A. Kowalski) na CCD snímcích pořízených 1,5m reflektorem blízkozemní asteroid typu Apollo. V Minor Planet Center obdržel označení 2014 AA jako první objev roku 2014. Toto první „dítko“ nového roku se ovšem projevilo velmi nekonformně.
Přechod Merkuru přes Slunce ze STEREO-A, výřez z EUVI-195 Autor: NASA / STEREONe, nic jste nepropásli, žádný přechod Merkuru přes Slunce jsme v poslední době pozorovat nemohli. Jinak je tomu ovšem pro jiné prodloužené oči lidstva, protože tento úkaz nyní nemusí nastat jen pro pozorovatele na Zemi, ale například pro kosmické sondy sledující Slunce. A přesně to se stalo 12. prosince 2013 z pohledu sondy STEREO-A.
JULO 2 snímá Zemi ze stratosféry při propagačním letu balónu pro O2 Autor: Slovenská organizácia pre vesmírne aktivityV dalším vydání pravidelného seriálu za krásami vesmíru se podíváme na zatmění Slunce,
zánik komety ISON, výzkum Marsu a Měsíce a na zážitky kosmonautů cestujících na kosmickou stanici nebo k Měsíci. Snímky pořízené
ze Země nám ukáží průběh meteorického roje, západy Slunce a východy Měsíce a také tmavou oblast v polských Bieszczadech. Závěr
patří videu ze stratosféry v podání slovenských kolegů.
Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.dePoslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.
Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014
Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být
vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto
poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a
období její večerní viditelnosti pokračuje.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESAV tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!
Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém HeblíkLetos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.
Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Autor: NASAPředstavte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
