Počítačová simulace srážky Měsíce s menším "bratrem"Rozsáhlá hornatá oblast na odvrácené straně Měsíce může být pozůstatkem dávné kolize s menším bratrem našeho souputníka. Vyplývá to z nové studie, kterou publikovali planetologové z University of California, Santa Cruz.
Poerupční soumraky v srpnu 2011Jsou tomu již dva roky, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Před dvěma lety se o tyto dramatické pestrobarevné jevy naposledy postaral prach ze sopky Saryčev na Kurilských ostrovech. Nyní, v srpnu tohoto roku, nám přináší stejné divadlo prach došlý pravděpodobně ze severovýchodu Afriky.
Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013Před nějakou dobou se v médiích objevovaly zmínky o malé sluneční aktivitě a obavy, zda nenastane dlouhodobé sluneční minimum, jako bylo např. Maunderovo, doprovázené malou dobou ledovou [1]. Sluníčko si z nás dlouho utahovalo, nicméně v posledních dnech se zdá, že se ze své nečinnosti probere, na což poukazuje zvýšený výskyt slunečních skvrn doprovázený zvýšenou erupční aktivitou. Stále častěji se objevují sluneční erupce typu C a dokonce typu M a byla zaznamenána i erupce X [2].
NGC 3521-eso-vltTento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
Astronaut Feustel u autora Krtečka Zdeňka MileraMožná jste už četli o návštěvě Andrew Feustela a jeho rodiny všechny články, rozhovory, možná jste slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi řadu příspěvků a vstupů. Přesto stojí za to shlédnout ucelenou fotogalerii Astronomického ústavu AV ČR.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceUž jste někdy hledali poklad? A už jste někdy spatřili poklad? Zlatý, stříbrný či bronzový poklad zdobený obrazy nebeských těles, hvězdami v souhvězdích, symboly znamení zvěrokruhu, portréty astronomů a kosmonautů, poklad v podobě měřících přístrojů či malých raketoplánků? Že ne? Tak přijďte do českobudějovického planetária.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice.
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.
Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134. Autor: NASAV neděli 7. srpna 2011 se v kulturním domě v Brně-Soběšicích konala jedna z besed, jež byly součástí velkolepé návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice. Při ní přivezl zpět plyšového Krtečka, jež s ním absolvoval vesmírnou misi. Setkání s A. Feustelem jsem si nemohl nechat ujít a před besedou jsem také využil volné chvilky pana Feustela a na nejtišším možném místě - na jevišti před plnícím se sálem - jsem s ním udělal rozhovor pro astro.cz.
Feustelovi při besedě na Akademii věd 1.8.2011. Autor: Stanislava KyselováAstronaut Andrew Feustel i s rodinou odletěl zpět do USA. Jestli byl jeho pobyt v ČR úspěšný, je v tomto případě zbytečné se ptát. Vždyť všude kam přijel, vyvolal opravdové pozdvižení. Na závěr svého pobytu navštívil i Václava Havla.
Nová kopule na Hvězdárně v Rokycanech. Autor: René NovysedlákVážení záujemcovia o astronómiu, chcem vám predstaviť nový nepravidelný seriál, ktorý sa bude venovať predstavovaniu niektorých hvezdárni na Slovensku a v okolitých krajinách. V dnešnom prvom dieli se pozrieme do Čiech - Hvezdárne v Rokycanoch, neďaleko Plzne. Počas mojej návštevy som bol zvedavý hlavne na prístrojové vybavenie, pozorovacie podmienky a históriu hvezdárne. Pán riaditeľ Karel Halíř ma ochotne pozval ďalej...
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesV sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách nastane maximum známého a každoročně aktivního meteorického roje Perseidy. "Slzy svatého Vavřince," jak se roji z historických pramenů přezdívá, však letos budou padat za poměrně dosti nepříznivých podmínek. Slabé meteory se ztratí na světlé obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem. Přesto se především k ránu před rozbřeskem roj vyplatí pozorovat.
Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek
"LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaMůžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníkaDva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeDalší pokračování pořadu Hlubinami vesmíru bude mít premiéru v sobotu 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe a bude tentokrát s Mgr. Antonínem Vítkem o výzkumu Sluneční soustavy.
Snímek Vírové galaxie a supernovy 2011dh, pořízený 27.06.2011 pomocí 0,40-m f/5 JST + CCD G2-1600 + filtr R expozicí 60s (zorné pole 24'.1 x 16'.1). Vyznačené jsou srovnávací hvězdy podle AAVSO a okalibrované standardy podle práce UBVRI Photometry of tVírová galaxie M51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících Psů je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších deep-sky objektů severní oblohy. Překrásná spirální galaxie se však v poslední době dostává do středu pozornosti i díky neobvykle hojnému výskytu supernov. Během posledních sedmnácti let byly zaznamenány tři případy vzplanutí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
