Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
NLC z Hrádku u Rokycan 21. června 2009 před 23. hodinou. Autor: Martin HubnerStejně jako každý rok i letos v období kolem letního slunovratu, který nastane 21. června, máme šanci pozorovat noční svítící oblaka. Tato podivuhodná oblaka, která nás v minulém roce svou četností velmi mile překvapila, doplní v druhé půli června s velkou nadějí očekávaná kometa C/2009 R1 McNaught. Pakliže i letošní sezóna nočních oblak (zkratkovitě NLC z angl. Noctilucent clouds) bude tak pestrá a kometa dosáhne předpovídané jasnosti, bude nepochybně velmi zajímavé tuto raritní nebeskou kompozici v průběhu června sledovat. Avšak dočkáme se ji?
Hvězda pojídá materiál z exoplanety WASP-12bPravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Vyplývá to z pozorování, uskutečněných novým přístrojem na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Tím přístrojem je kamera COS (Cosmic Origins Spectrograph). Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskutečnilo finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Gymnáziu Jana Keplera, tedy doslova v blízkosti základů domu, kde pobýval Tycho Brahe, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 31. května 2010.
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.
Logo NASAV předcházejících dvou dílech jsme se zabývali programy, které víceméně mohou velmi spolehlivě fungovat i bez připojení k síti internet. Již v jejich samotném základu jde o plnohodnotné balíčky, které, jak jsme si již dříve ukázali, lze bez internetu naprosto běžně používat.
Atlantis přistáváRaketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.
Zemský povrch v CelestiiV prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.
Dvojhvězdný systém NLTT 11748 skládající se ze dvou bílých trpaslíkůNa kresbě vlevo je představa unikátního dvojhvězdného systému NLTT 11748, jehož větší - méně hmotná héliová hvězda - je částečně zakryta menším, avšak mnohem hmotnějším bílým trpaslíkem, který má zhruba velikost naší Země. Credit: Steve Howell/Pete Marenfeld/NOAO.
Galaxie v programu CelestiaS nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.
Japonská sonda k Venuši (původní označení Planet-C)V pátek 21. 5. 2010 (ráno místního času) vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI. Původní označení sondy k výzkumu Venuše bylo Venus Climate Orbiter (VCO) nebo PLANET-C. Sonda bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.
Kometární prach, nalezený v AntarktiděDva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.
Prázdná plošina se vrací od startovací rampyV předchozím článku o zajímavostech programu Space Shuttle padla několikrát zmínka o tom, že při převozu raketoplánu na startovací komplex je usazen na mobilní odpalovací plošině. Toto zařízení, které na Internetu najdete spíše pod anglickým názvem "Mobile Launcher Platform" nebo zkratkou MLP, patří mezi další kolosy, které je možné spatřit v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.
V pátek 14. května se raketoplán Atlantis vydal se šestičlennou posádkou a novým ruským modulem ke kosmické stanici ISS na svoji vůbec poslední misi. Jeho vzlet z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 20:20 SELČ. Přenos zde začal v 19:30.
Atlantis na startovací rampě14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
