Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslav Šulc Ostatní

Erbenova krajina s Měsícem

Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben
Erbenova Kytice patří k pokladům naší literatury a není snad Čecha, který by alespoň jednu báseň z této sbírky nečetl. Důvod, proč se o ní zmiňujeme na těchto stránkách, je kupodivu astronomický. Jedná se totiž o líčení noci v básni Svatební košile. Erben v ní předkládá sugestivní obraz noční krajiny, bohužel ale alespoň v jednom ohledu málo pravděpodobný...

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Hostina kanibalské galaxie

cantaurus-a_ESO-NTT
cantaurus-a_ESO-NTT
Nová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope se zrcadlem o průměru 3,58 m) umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její "poslední chod" - zkroucenou menší spirální galaxii. Snímek také zachycuje tisíce hvězdokup roztroušených uvnitř galaxie jako zářící drahokamy.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2009).

redakce Ostatní

Dopis Jiřího Grygara k odmítnutí ceny "Česká hlava"

J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
Redakce astro.cz Vám s laskavým svolením RNDr. Jiřího Grygara, CSc. přináší obsah dopisu, ve kterém Jiří Grygar 6. listopadu 2009 odmítá cenu "Česká hlava" jako nesouhlas se současným postojem vlády České republiky k Akademii věd ČR. Připomínáme, že cenou "Česká hlava" jsou ocenění čeští vědci za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oceněný musí být státním občanem České republiky (oficiální znění ceny).

Petr Sobotka Multimédia

Plazma ve vesmíru online

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Přednášku prof. Petra Kulhánka na téma "Plazma ve vesmíru" si můžete kdykoli přehrát online v unikátní aplikaci ČRo Leonardo. Přednáška přináší kromě zvukového záznamu obrázky a animace použité v prezentaci.

Václav Kalaš Úkazy

Bolid nad Utahem proměnil noc v den

Bolid osvětlil zemi jako Slunce
Bolid osvětlil zemi jako Slunce
Mimořádně jasný bolid prolétl 18. listopadu 2009 v době mezi 07:07:17 a 07:07:21 UT (7 minut po půlnoci místního času) nad středozápadní částí USA. Pozorovali jej lidé nejméně v osmi státech (Utah, Wyoming, Colorado, Idaho a další), kteří ve svých hlášeních uváděli, že se "noc na okamžik proměnila v den" a po nějaké době byl údajně slyšet výbuch, při kterém se otřásla zem. Během průletu byla obloha jasně modrá jako za denního světla a bolid vrhal velmi zřetelné stíny. Intenzita záře byla taková, že na několika místech čidla veřejného osvětlení vyhodnotila situaci jako východ Slunce a zhasla lampy.

Jiří Srba Hvězdy

Tikající hvězdná časovaná bomba

Rozpínající se mlhovina kolem hvězdy V445 Pup
Rozpínající se mlhovina kolem hvězdy V445 Pup
Astronomové našli hvězdu, která vybuchne jako supernova typu Ia. Díky schopnosti teleskopu VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené "upíří hvězdou". Ta v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila. To astronomům umožnilo určit vzdálenost a skutečnou jasnost vybuchujícího objektu. Zdá se, že se jedná o dvojhvězdný systém, který je vhodným kandidátem na supernovu typu Ia, specifický typ supernovy používaný v kosmologii například při studiu temné energie.

Tisková zpráva ESO 043/09 ze 17. 11. 2009

Václav Kalaš Multimédia

Snímky Leonid

Snímek stopy bolidu od Martina McKenny
Snímek stopy bolidu od Martina McKenny
V době maxima meteorického roje Leonid v roce 2009 bylo na oblohu namířeno velké množství pozorovací techniky a tak není divu, že byla pořízena celá řada pěkných snímků, případně videozáznamů. Jednu z nejpůsobivějších fotografií pořídil amatérský astronom Martin McKenna ze Severního Irska.

Jaroslav Merc Kosmonautika

Pošlite správu na Venušu!

header_e.jpg
Potom, čo v auguste tohto roku ponúkali austrálski astronómovia možnosť poslať rádioteleskopom správu na exoplanétu, máte práve teraz možnosť poslať krátku správu na sonde AKATSUKI na Venušu. Takúto možnosť ponúka Japonská vesmírna agentúra JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency).
Petr Horálek Sluneční soustava

Setkání SMPH 27. a 28. listopadu 2009 v Pardubicích

Snímek galaxie M81 z HST
Snímek galaxie M81 z HST
V pátek 27. a v sobotu 28. listopadu 2009 se uskuteční setkání členů Společnosti pro meziplanetární hmotu na Hvězdárně b. A. Krause v Pardubicích. V pátek si přijdou na své zájemci z řad veřejnosti. Od 19 hodin se ve Velkém sále DDM Delta v ulici Gorkého v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) uskuteční přednáška pro veřejnost s názvem "Galaxie, vzdálené hvězdné ostrovy". Přednášet bude Ivo Míček, předseda SMPH.

Petr Horálek Ostatní

Předání planetky 80179 Václavu Knollovi

Václav Knoll
Václav Knoll
V sobotu 21. listopadu 2009 byl ve 14 hodin ve Velkém sále DDM Delta v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) slavnostně předán certifikát s planetkou 80179 Vaclavknoll svému jmenovci. Václav Knoll se tak stal třetím astronomem působícím v Pardubicích, který byl vyznamenán touto poctou.

Petr Sobotka Exoplanety

Rozhovor: Jiří Grygar - Definice exoplanet

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Už více jak 3 roky existuje přesná definice toho, co je to planeta. Ale na planety u jiných hvězd, tzv. exoplanety, se nevztahuje. Proč je tak obtížné se na definici exoplanety shodnout a kdy ji můžeme očekávat? Na tyto i další otázky odpovídá astrofyzik Jiří Grygar.

Václav Kalaš Kosmonautika

Pásové přepravníky Crawler-Transporter

Stavba transportéru
Stavba transportéru
Jak jste si mohli přečíst v minulém článku, v prostorech Kennedyho vesmírného střediska (KSC) můžete kromě nejnovějších technologií narazit i na stroje a zařízení, které tam slouží spolehlivě několik desítek let, ještě od dob programu Apollo. Tentokrát se podíváme na dvojici speciálních vozidel, které zde obstarávají náročnou práci již od poloviny 60. let. Jsou to opravdu mohutné stroje a podobné zaručeně nikde jinde nepotkáte. Po svém dokončení se staly největšími pásovými vozidly na světě a tento primát si udržely do roku 1978, kdy je předstihlo německé korečkové rypadlo Bagger 288. To je však, na rozdíl od nich, napájeno kabelem z elektrické sítě, takže stroje NASA si zachovaly prvenství v jedné kategorii. Stále se jedná o největší pásová vozidla, která jsou zcela soběstačná a nezávislá na externích zdrojích.

František Martinek Kosmonautika

Sluneční plachetnice poplují vesmírem

Připravovaná japonská sluneční plachetnice Ikaros
Připravovaná japonská sluneční plachetnice Ikaros
Na rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu - tlak slunečního záření - k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.

Jaroslav Merc Sluneční soustava

Sonda LCROSS definitívne potvrdila vodu na Mesiaci

Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre
Prach z impaktu 20 sekúnd po dopade vo viditeľnom spektre
Argument, že Mesiac je suché, pusté miesto už neobstojí. Dosiaľ najlepšie dôkazy o vode na Mesiaci priniesol októbrový náraz sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Spacecraft) do krátera na povrchu obežnice Zeme. Vedúci projektu Anthony Colaprete s tímom tvrdí, že nenašli len trošku vody, ale významné množstvo. V prachovom mračne, ktorý sa nad kráterom Cabeus pri južnom póle Mesiaca vzniesol po dopade sondy na povrch, sa podľa odhadov nachádzalo viac ako 95 litrov vody.

František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Enceladu

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.

Petr Horálek Úkazy

Leonidy slibují nevídanou podívanou, žel především nad Indonésií

Leonidy v roce 2001 a rozpadající se stopa po bolidu.
Leonidy v roce 2001 a rozpadající se stopa po bolidu.
Letošní maximum meteorického roje Leonidy bude silně ovlivněno vláknem prachu mateřské komety z roku 1466. Předpovědi slibují na večer 17. listopadu desetiminutový pík s frekvencí až 950 meteorů v hodině, nicméně v době, kdy bude radiant roje z našeho území jen několik stupňů nad obzorem. Proto se s vyhlídkou unikátního pozorovacího zážitku mnozí vydávají až do daleké Asie a Indonésie. Od nás, pokud se předpovědi vyplní, však zjista spatříme alespoň útržek této podívané.

Vít Straka Kosmonautika

Raketoplán Atlantis odstartuje k ISS plný náhradních dílů

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »