Autor: Jan MěšťanV noci na neděli 17. srpna nastalo částečné zatmění Měsíce. Přestože bylo na našem území povětšinou zataženo, dorazilo do redakce několik fotografií.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008V noci ze soboty 16. na neděli 17. srpna budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce. Úkaz bude pozorovatelný od 21:35 do 0:45. Nejvíce bude měsíční kotouč zakryt z 81% ve 23:10. Zatmění bude na internetu přenášet i několik webcastů.
Změny počasí na Marsu.Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).
Pozdrav od účastníků Praktika. Autor: Petr KlimentSPPH: Po loňském vydařeném praktiku pro pozorovatele, které jsme poprvé uspořádali v Krkonoších v Peci pod Sněžkou bylo jednoznačně rozhodnuto, že se i další - letošní - ročník uspořádá na stejném místě. Pro velký zájem byl letošní ročník rozšířen o možnost vzít s sebou rodinu. Praktikum se konalo v termínu od 2. do 10. 8. 2008 a to na dvou sousedních horských chatách - Alena a Eliška. Na Aleně byli ubytovaní pozorovatelé bez doprovodu a konal se zde program praktika. Na chatě Eliška byli ubytovaní účastníci s doprovodem a pozorovatelé, kteří se hlásili na poslední chvíli.
"Počítadlo" na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST se otočilo již více než 100 000krát. Toto číslo neznamená vzdálenost 100 000 mil, ale počet oběhů kolem Země, které kosmický dalekohled uskutečnil od svého vypuštění 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery.František MartinekHvězdy
Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace. Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.
Zatmění Měsíce 16. srpnaTiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 120 z 11. 8. 2008
Letošní rok bohatý na zatmění završí úkaz, jehož podmínky jsou od nás velmi příznivé. Půjde
o zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna. Ze dvou letošních měsíčních zatmění bude toto jen částečné, avšak během maximální fáze zemský stín "pohltí" téměř 81 % průměru měsíčního kotouče. Bude-li tedy počasí přát, můžeme se s jistotou připravit na pozoruhodnou letní podívanou a neobvyklé zpestření letních prázdnin.
Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)Planeta Saturn je díky sondě Cassini velmi dobře prozkoumána. Stále více podrobností se dozvídáme také o jeho 60 měsících. Jedná se o pestré světy, velmi odlišné od toho, co vědci očekávali. O nejzajímavějších Saturnových měsících nám poví doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.
Perseida, autor: Joshua Tree K létu už neodmyslitelně patří meteorický roj Perseidy. Slzy svatého Vavřince, jak se Perseidam lidově říká, ozáří již tradičně okolo 12. srpna noční oblohu.
RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)O panu fotometru, zabijačkovém kráteru a vědě astronomické…
Tak nám ten sluneční rok nějak uběhl… Už tehdy jsem redaktoru Jihočasu Freddymu
Vaclíkovi slíbil povídání o zesnulém dr. Ladislavu Křivském, doufal jsem, že se kromě
portálu astro.cz, kde o něm parádně napsala ředitelka hvězdárny
v Úpici dr. Eva Marková a kromě zmínky v Jihočasu 2/07, že se ozve s článkem lepší
znalec. Dovolte mi tedy aspoň pár vzpomínkových postřehů ze života a ze setkání s tímto
slunečním fyzikem, otevřeným člověkem a o lidech kolem něj.Jiří SrbaVzdálený vesmír
Panorama s robotickou rukou v popředí We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Přítomnost ledu se očekávala, pozdvižení v posledních hodinách spíš vyvolaly stopy chloristanu amonného, odhalené přístrojem MECA. Mise sondy Phoenix byla prodloužena do 30. září a zveřejněno bylo barevné panorama okolí.
Česká astrofotografie měsíceTisková zpráva České astronomické společnosti z 3. srpna 2008
9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou "astrofotografů roku". Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.
Raketa Falcon-1 V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.
Částečné zatmění Měsíce 16. / 17. srpna 2008Kromě částečného zatmění Slunce nás čeká v srpnu ještě další neobvyklý úkaz na obloze. V noci z 16. na 17. srpna budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce. Web České astronomické společnosti astro.cz vydává elektronický leták s potřebnými informacemi. Leták lze volně šířit.
Protuberance během úplného zatmění. Autor: Dalibor HanžlV. Expedice SAROS se stejně jako jiné expedice může chlubit úspěšným pozorováním novosibirského zatmění. Na serveru Expresních astronomických informací už vyšly dva články o průběhu naší expedice a nyní vám přinášíme poněkud netradiční deníkovou formou popsané ty nejdůležitější momenty. Článek popisuje cestu Transsibiřskou magistrálou a pozorování slunečního zatmění v sibiřské metropoli. Omlouváme se za zpoždění, přístup na internet byl v Novosibirsku komplikovanější.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
