Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH - 11/2003

V čísle 11/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, které vyšlo 10. října 2003, jsou čtenáři informováni o úspěšném pozorování zákrytu hvězdy planetkou (709) Fringilla z našeho území i ze Slovenska. Ve stejné noci byl ze Slovenska úspěšně pozorován i zákryt hvězdy planetkou (85) Io, což je velmi neobvyklé.
Jiří Dušek Ostatní

Jak se na oblohu dostala Vývěva?

Abbe LacailleVývěva, Rydlo, Kružítko, Pec, Hodiny, Stolová hora, Mikroskop, Pravítko, Oktant, Malíř, Kompas, Mřížka, Sochař a Dalekohled. Co mají tato kuriózní souhvězdí společného? Nic menšího než "objevitele". Do nebeského panteonu je totiž uvedl slavný francouzský astronom de Lacaille.
Karel Mokrý Hvězdy

zdroj života - první supernovy

stare supernovy
stare supernovy
V ranném vesmíru byly malé protogalaxie shloučeny v ohromné vláknité struktuře. Uvnitř těchto základních stavebních bloků galaxií jako prskavky explodovaly první supernovy.
Jiří Dušek Úkazy

Jakou barvu má Měsíc?

Co je to za divnou otázku, řeknete si možná. Měsíc sice odráží jenom sedm procent dopadajícího světla, ale jinak má podobné zabarvení jako Slunce. Tedy klasická bílá, snad s trochou příměsi různých odstínů šedi; v podobě skvrnek temné lávy vyplňující prolákliny měsíčních moří. Poněkud ostřílenější pozorovatel však nebude výše uvedenou otázku považovat za zbytečnou. Naopak, stačí se "jenom" dívat.

Jan Skalický Úkazy

Půl století stará Měsíční záhada vyřešena

15. listopadu 1953 v brzkých ranních hodinách vyfotografoval Dr. Leon Stuart něco, co považoval za bílý horký měsíční ohňostroj způsobený vypařením části Měsíčního povrchu v důsledku impaktu cizího tělesa. Jeho teorie byla správná. Tento amatérský pozorovatel se stal prvním a jediným člověkem, který se stal světkem této události a ješte se mu podařilo ji zdokumentovat.

Marcel Grün Kosmonautika

Světový kosmický týden 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 52

Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

Karel Mokrý Úkazy

"Indický" meteorit

V indickém státě Orissa dopadl v sobotu velký meteorit. Při průletu ozářil krajinu "denním" světlem. Před dopadem došlo k fragmentaci a dopadlé části či doprovodná tlaková vlna poškodily několik domů. Dle posledních zpráv byly nalezeny dva fragmenty o váze 5kg.

Jan Skalický Sluneční soustava

HST objevil dosud nejmenší měsíček planety Uran

Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Novi objevený a jeden potvrzený misíc Uranu
Astronomům se podařilo objevit dva nejmenší měsíce patřící do rodiny plynného Uranu. Objevil je Hubblův kosmický dalekohled a velikost obou z nich (12-16km) se dá srovnat s velikostí San Franciska. Na jejich objev se čekalo takovou dobu z důvodu jejich nízké jasnosti. Díky ní unikly i pozornosti sondy Voyager 2, která prolétla kolem Uranu v roce 1986 a objevila 10 jeho malých satelitů.
Jiří Dušek Ostatní

Na sever!

Byl to jeden z prvních, skutečně velikých astronomických objevů. Řecký astronom Hipparchos někdy kolem roku 130 před naším letopočtem zjistil, že se posouvá průsečík rovníku a ekliptiky! Porovnáním vlastních pozorování a záznamů zhotovených o sto sedmdesát roků dříve totiž došel k podivuhodnému objevu, že se tzv. jarní bod posunul o celé dva stupně. K přesnému měření polohy Slunce přitom využil téměř geniálního triku: Jednoduše se díval, kde se v době úplného zatmění nachází Měsíc. V takovém okamžiku pak Slunce leželo přesně na opačné straně. Ostatně takto nějak možná astronomové vystopovali průběh ekliptiky mezi hvězdami.

Libor Lenža Ostatní

Žeň objevů 2001

Zen Objevu 2001 (J. Grygar)
Zen Objevu 2001 (J. Grygar)
Ojedinělý a unikátní souhrn astronomických objevů, jehož autorem je známý popularizátor vědy a astronomie především Dr. Jiří Grygar. Obdobný přehled již připravuje více než 35 let. První vlaštovka předznamenávající souhrnné vydání tohoto celoživotního a světově jedinečného díla.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Planetky mrtvým astronautům

Posádka raketoplánu Columbia Tragédie posledního letu raketoplánu Columbia 1. února 2003 velmi zasáhla kosmonautiku i obyčejné lidi. Sedm astronautů zahynulo při plnění vědecké mise a brzy se začaly objevovat návrhy jak uctít jejich památku.
Jana Tichá Sluneční soustava

Kapesní asteroid na dosah ruky

Vesmírný balvan o rozměru pěti metrů proletěl před několika dny kolem Země ve vzdálenosti 162 000 kilometrů. Je to páté nejbližší zaregistrované přiblížení asteroidu k Zemi a zároveň je to jeden z nejmenších, ne-li vůbec nejmenší, pozorovaný blízkozemní asteroid. O sledování tělesa se "podělily" Spacewatch II, KLENOT a VLT ;-)

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

GRB: nabezpečí pro život?

Gamma ray burst
Gamma ray burst
průběh výbuchu GRB
Každý den je Země na několik vteřin vystavena gamma záření pocházejícímu z kataklyzmických exlozí ve vzdálených galaxiích. Tyto exploze podobné supernovám jsou známy jako GRB - Gamma Ray Burst. K pozorování (nejen) těchto jevů slouží observatoř ESA XMM-Newton.

Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.

Ondřej Pejcha Hvězdy

Nový model pro V838 Mon

Zájem astronomů o podivnou hvězdu V838 Mon neutuchá ani více jak rok a půl od jejího zjasnění. Připomeňme, že se o jeho objev zasloužili i čeští astronomové.

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1 připraven ke startu

První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.

Zdroj: ESA

Petr Bartoš Sluneční soustava

Strkovské meteority po 250 letech

jménem Hvězdárny Františka Pešty a Historické sekce České astronomické společnosti si Vás dovoluji pozvat na vernisáž výstavy Strkovské meteority, která se uskuteční dne 2. října 2003 od 17 hodin, a to ve výstavních prostorách Městského úřadu v Plané nad Lužnicí. Výstava je uspořádána k 250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov, který nastal dne 3. července 1753. Na vernisáži výstavy budete moci zhlédnout meteority, nalezené v roce 1753 a nyní zapůjčené ze sbírek Národního muzea v Praze, stejně jako kopie dobových dokumentů, které se ke zmíněné události vztahují.
1 476 477 478 479 480 481 482 532


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »