Počítání slunečních skvrn v průběhu času pomáhá ke zjištění aktivity Slunce. Dva indexy pro výpočet sluneční aktivity, které vědci v současné době používají, se ovšem rozcházejí v datech před rokem 1885. Nyní se snaží Mezinárodní tým vědců normalizovat historické výsledky za posledních 400 let. Při výzkumu se zjistilo, že sluneční aktivita je dnes velmi podobná té v minulých dobách, např. v době osvícenství.
Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.
Zdá se, že nejbližší planeta u Slunce – Merkur – je pravidelně bombardována meteorickým deštěm. Ten je pravděpodobně spojený s kometou, která produkuje četné meteorické roje také na Zemi – Enckeovou kometou. Možný objev tohoto meteorického roje na Merkuru je opravdu vzrušující a obzvlášť důležitý, protože prostředí z plasmy a prachu kolem planety je relativně neprozkoumané.
Přehled událostí na obloze od 9. 2. do 15. 2. 2015
Měsíc se blíží k poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě jasná Venuše a jen kousek výše je také planeta Mars. Jupiter je vidět celou noc. Ráno můžeme dobře pozorovat Saturn. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. února v 18:00 SEČ.
Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.
Mnohé nezodpovězené otázky fyziky Slunce se týkají koróny, vnější vrstvy sluneční atmosféry, jež se volně rozpíná do meziplanetárního prostoru slunečním větrem. Pozorování prováděná dalekohledy na kosmických družicích v ultrafialové oblasti spektra poskytují až překvapivé detaily koronální struktur. Z nich je zřejmé, že základním stavebním kamenem koróny je smyčka. Smyčka magnetického pole vyplněná horkým plazmatem propojující fotosférické paty s opačnou polaritou magnetického pole. Geometrií koronálních smyček se zabýval v práci publikované v časopise the Astrophysical Journal Jaroslav Dudík (spolupracovník AsÚ, který byl v letech 2013‒2014 na postdocovém pobytu na University of Cambridge) ve spolupráci s Elenou Dzifčákovou z AsÚ a Jonathanem Cirtainem z NASA.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.
V únoru už vrcholí série vzájemných úkazů Jupiterových velkých měsíců. Těšit se můžeme na třicet dva pozorování. Patnáctkrát se bude jednat o zákryty a sedmnáctkrát o zatmění.
Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2015 získal snímek Petera Aniola a Miloslava Druckmüllera „Kometa C/2014 Q2 Lovejoy“.
Dějiny jsou plné komet. Zejména legendy o historických událostech či nejrůznější proroctví nás tímto dojmem dozajista naplní. Kometu, dokonce snad tu nejslavnější Halleyovu, nalezneme například na slavné Tapisérii z Bayeux, znázorňující okolnosti normanské invaze do Anglie v roce 1066.
Podobné otázky jsme si kladli už po přistání Philae na kometě 12. listopadu 2014. Situace se od té doby mírně změnila, protože nyní mají vědci některé nové informace.
S výraznými zjasněními komet (outbursty), hlavně těch krátkoperiodických, se v posledních měsících doslova roztrhl pytel. V listopadu náhle zjasnila kometa C/2013 A1 (Siding Spring), a to o 2 mag. Následně, v prosinci a v lednu, nám předvedla dokonce dva outbursty kometa 15P/Finlay, při obou zjasnila o cca 3 mag. A aby toho nebylo málo, před několika dny „vybouchla“ i velice známá kometa 17P/Holmes. Není už nikterak jasná, ale nebylo to ledajaké zjasnění, protože kometa je nyní jasnější až o 5 mag, čímž se ale vrátila zpět do vizuálního dosahu.
Přehled událostí na obloze od 2. 2. do 8. 2. 2015.
Měsíc bude kolem úplňku. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše a kousek výše je také planeta Mars. Planeta Jupiter bude v opozici, je tedy viditelná celou noc. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká až střední.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února v 18:00 SEČ.
V pondělí 26. ledna došlo k průletu blízkozemní planetky (357439) 2004 BL26 okolo Země. Z pozorování se ukázalo, že tato planetka je doprovázena malým měsícem. Planetka byla zajímavá také tím, že dosáhla na obloze deváté magnitudy a byla tak pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.
Také na některé české weby dorazila zpráva od zahraničních "ufologú", kteří tvrdí, že se ve skutečnosti jedná o létající talíř [1]. Protože nad lidskou hloupostí zvítězit nelze, tento článek si neklade za cíl s těmito zprávami polemizovat. Chtěl by však zvídavému čtenáři ukázat, jak snímky, na nichž je tento měsíc vidět, správně interpretovat.
Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.
Letadlové nosiče raketoplánů byly dva speciálně upravené letouny, které převážely raketoplány na větší vzdálenosti. Nejčastěji obstarávaly dopravu z Edwardsovy letecké základny (Edwards Air Force Base, EAFB) do Kennedyho vesmírného střediska (Kennedy Space Center, KSC), ale někdy i na jiná místa.
Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.
Autor: NASA
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.
Autor: Wikipedia
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
