Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.14. dubna 2011 budou v historickém Cassiniho sále Pařížské observatoře předány tituly doktoru honoris causa třem zahraničním vědeckým pracovníkům včetně předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc., který je také emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. dubna 2011
Václav Klaus na ParanaluTisková zpráva Evropské jižní observatoře (012/2011): Dne 6. dubna 2011 přivítala observatoř ESO Paranal vzácnou návštěvu - prezidenta České republiky Václava Klause a jeho choť Livii Klausovou. Prezidentský pár si nenechal ujít ani příležitost k prohlídce Cerro Armazones, místa vybraného pro stavbu budoucího obřího dalekohledu E-ELT.
Sopky na povrchu planety MarsKosmická sonda MARS EXPRESS patřící Evropské kosmické agentuře ESA vyslala na Zemi snímky mlhou obklopených vulkánů, nacházejících se na severní polokouli rudé planety. Dlouho po jejich ukončené vulkanické aktivitě byla tato oblast přeměňována dopady meteoritů, které pokrývaly vyvrženým materiálem spodní části úbočí vulkánů.
Přístrojový seminář v Rokycanech.V naprosto netradičním čase Vás organizátoři, tentokrát v předprázdninovém termínu, s potěšením zvou na další ročník tradičního rokycanského semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky. Seminář se uskuteční v Rokycanech od 3. do 5. června 2011.
Columbia připravená k prvnímu startuDnes, 12. dubna 2011, si připomínáme jedno z významných výročí americké
kosmonautiky. Uplyne přesně 30 let od chvíle, kdy se poprvé v rámci programu Space Shuttle vydal jeden z raketoplánů do vesmíru. Asi vás napadne, že toto datum bylo zvoleno úmyslně - ve stejný den, ale o dvacet let dříve (1961) odstartoval do vesmíru první kosmonaut. Nebylo to tak, jednalo se o pouhou shodu náhod.
Noc Jurije GagarinaV úterý 12. dubna 2011 tomu bude již půl století, kdy se člověk vydal poprvé do vesmíru. Pomyslné dveře nám tam otevřel Jurij Alexejevič Gagarin a nejen na jeho počest se každý rok slaví tzv. Noc Jurije Gagarina (Yuri's Night). Kosmo Klub, o. s. se letos rozhodl k této akci připojit a pořádá setkání právě v úterý 12. dubna od 20:00 v Restauraci Pospíšil (U výstaviště, 170 00 Praha 7), ve které se pravidelně konají Kosmoschůzky. Zváni jsou všichni, které zajímá kosmonautika, a chtějí se sejít s partou lidí se stejným zájmem.
Zemský geoid podle měření družice GOCEPo dvou letech na oběžné dráze kolem Země shromáždila evropská družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer, start 17: 3. 2009) dostatečné množství dat, aby zmapovala gravitační pole Země s bezkonkurenční přesností. Vědci nyní zpřístupnili nejpřesnější model geoidu, jaký byl kdy vůbec vypracován k našemu pochopení toho, jak Země ve skutečnosti "funguje".
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. NovichonokNedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.
Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste (Slovensko) připravily společně (nejen) pro návštěvníky Zlínského a Žilinského kraje seznam zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Především se jedná o hvězdárny a astronomické pozorovatelny jakožto objekty prvořadého zájmu obou institucí, a také o sluneční hodiny. Oba kraje však mohou návštěvníkům nabídnout i jiné zajímavosti, jako jsou muzea, přírodní a technické památky, geologické lokality, rozhledny a další vyhlídkové body, ale třeba i zahrady, památné stromy či studánky.
Jurij GagarinV Sovětském svazu byla 12. dubna 1961 vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď "Vostok" s člověkem na palubě. Kosmonautem pilotem kosmické lodi "Vostok" je občan Svazu sovětských socialistických republik letec major Jurij Alexejevič Gagarin.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 156 ze 6. 4. 2011.
Kulová hvězdokupa M 12 na snímku z HSTUvnitř kulových hvězdokup, jako je například hvězdokupa Messier 12 (M 12), kterou vidíte na fotografii pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, existuje vysoká koncentrace hvězd. Takovéto objekty jsou proto žádaným a překrásným cílem nejen pro astronomickou fotografii.
Když porotci soutěže "Česká astrofotografie měsíce" začali prohlížet a hodnotit soutěžní snímky březnového kola, zatajil se jim dech. Snímek "NGC 2237" Ondřeje Podluckého jako by kosmickému teleskopu "z oka vypadl". A nebylo to pouze použitím stejné barevné palety snímku pořízeného úzkopásmovými filtry.
Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy. Autor: Flickr NASANa Mezinárodní kosmické stanici nyní pracují pouze tři lidé, očekávající tříčlennou posilu. Ta odstartovala z Bajkonuru v noci na 5. dubna v lodi Sojuz TMA-21. Start se uskutečnil 5. dubna v 0:18 SELČ, náš přenos začal ve 23:30.
Schema pulzující hvězdyNěkteré hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. Mezi těmito proměnnými hvězdami existuje skupina nazvaná pulzují proměnné hvězdy. Řada z nich nepulzuje pravidelně a není tedy jednoduché jejich chování předvídat. Výzkumem pulzujících hvězd se zabývá dr. Viktor Votruba ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: Archiv HaP Č. Budějovice, foto V. AdámekVystoupení skupiny ÚDiF z Brna 23. března 2011 nadchlo a v pravém slova smyslu udivilo velké i malé návštevníky. Členové skupiny ÚDiF Bára Mikulecká a Honza Pavelka sehráli v kinosále Hvězdárny a planetária úžasné představení. Doslova si hráli s fyzikou a dokázali do hry zapojit i publikum. Svoje nadšení pro vše, co souvisí s fyzikou, předvedli hned při zahájení vtipným úvodem. Po celou dobu predstavení byli diváci něcím
překvapováni. Napříč sálem například prosvištela raketa vyrobená z petlahve, ke stropu stoupal improvizovaný horkovzdušný balón. ÚdiFáci předvedli také implozi, neboli doslova výbuch (nikoli výbuch na který jsme zvyklí z akcních filmu). Diváci se mohli přesvědčit, že naše oko opravdu nemůže videt vše. Bára s Honzou nás totiž s jistou dávkou vtipu provedli
i infračerveným a ultrafialovým oborem spektra. A kdo se nebál ohně, mohl si zkusit doslova podržet plamínek ohně na dlani.
Tisková zpráva Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích.
Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek o tom byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.
Vítězný snímek Ľubomíra Janoštiaka ml.Fotografická soutěž, vyhlášená k příležitosti částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 Astronomickou společností Pardubice, Českou astronomickou společností, Českým rozhlasem Leonardo a Hvězdárnou b. A. Krause DDM DELTA Pardubice, má již své vítěze. Po nesnadném vyhodnocení šestičlenná porota vybrala jako nejlepší snímek soutěže elegantní "postupku" průběhu zatmění Ľubomíra Janoštiaka ml. ze slovenského Brezna. Tomu i dalším pěti vítězům srdečně gratulujeme a všem ostatním autorům překrásných a nápaditých soutěžních snímků děkujeme.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost i v roce 2011 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
.png "Noc Jurije Gagarina")
