Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Každoroční meteorický roj Geminidy má letos maximum v noci ze 13. na 14. prosince. Podmínky k jeho pozorování jsou poměrně mimořádné. Vrcholu své aktivity dosáhne v pondělí 14. prosince v časných ranních hodinách, kdy je radiant roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) velmi vysoko. Celé podívané nebude překážet měsíční svit, neboť Měsíc je v té době ve fázi dva dny před novem. A podle předpovědí má frekvence přesáhnout 120 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 135 z 11. 12. 2009.
Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.Kdo sleduje noční oblohu častěji, jistě si všiml, že meteory mají různé barvy, létají z různých směrů, trvají různě dlouho a jsou různě dlouhé. Tvoří zkrátka pestrou směs a vyznat se v ní není tak úplně snadné. Je nutné mít především velký počet zaznamenaných meteorů. A to astronomové z našeho ústavu mají díky celé síti kamer v republice. Proto se mohl vlastnostmi především meteorů z rojů ve své disertační práci zabývat Mgr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu AV ČR.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích si pro vás na sobotu 12. prosince připravila mimořádně bohatý program. Celodenní program pro malé i velké návštěvníky na bude začínat už v 10 hodin a mimo pozorvání denní i noční oblohy (samozřejmě jen za jasného počasí) bude zahrnovat prohlídku výstavy "Digitální kometárium".
ALMA 35-2009Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (Evropská jižní observatoř, ESO) schválila vznik jednoho z evropských center projektu nejvýkonnějšího rádiového interferometru světa ALMA v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. z 9. prosince 2009
Obr. 5: Schéma zařízení s kruhovým výměníkem filtrů, umístěným před okulárem: P) pouzdro, F) filtr, OV) ovládací kolečko výměníku, O) otočný výměník, OK) tubus pro okulár, U) kroužek pro uchycení zařízení na okulárovém výtahu dalekohledu. Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.
Severní a jižní polokoule Titanu, největšího měsíce planety SaturnPokud byste si chtěli zaplavat v některém z jezer na Titanu, největším měsíci planety Saturn, nebylo by to uskutečnitelné: zdejší jezera totiž nejsou podobná pozemským. Jezera na Titanu jsou vzhledem k okolní teplotě -180 °C zaplněna místo vody kapalným metanem a etanem. Pokud byste měli plíce, schopné dýchat zdejší atmosféru a byli byste schopni plavat v místních chemikáliích, pak byste mohli svoji dovolenou trávit na plážích na severní polokouli Titanu, kde bylo objeveno velké množství různě velikých jezer.
Zdeněk Ceplecha (1929-2009)V pátek 4. prosince 2009 zemřel ve věku 80 let Zdeněk Ceplecha, pracovník Astronomického ústavu AV ČR nedávno oceněný státním vyznamenáním - Medailí Za zásluhy, kterou mu udělil prezident republiky Václav Klaus 28. října 2009. Zdeněk Ceplecha zemřel právě v roce, ve kterém si celý svět připomněl 50. výročí pádu Příbramského meteoru, při jehož výzkumu se Z. Ceplecha stal celosvětově uznávaným odborníkem.
Dráha bílého trpaslíka NLTT 11748 naší GalaxiíAstronomové Adéla Kawka a Stéphane Vennes z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově objevili jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší Galaxii, bílého trpaslíka o extrémně nízké hmotnosti.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. prosince 2009
Neutronová hvězda v centru pozůstatku po explozi supernovy Cas ANa tomto snímku, který pořídila kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory, je zachycena centrální oblast pozůstatku po výbuchu supernovy, označovaného jako Cassiopeia A (zkráceně Cas A), tj. pozůstatku po explozi hmotné hvězdy v naší Galaxii. Byly získány důkazy přítomnosti tenké uhlíkové atmosféry na povrchu neutronové hvězdy, která se nachází v centru již zmiňované mlhoviny. Umělecká představa znázorňuje neutronovou hvězdu, obalenou uhlíkovou atmosférou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009 obdržel snímek
"Srpková mlhovina", jehož autorem je Zdenek Bardon.
Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.
Pavel ProcházkaIng. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.
Lidské okoV předcházejících dvou dílech jsme se věnovali pouze radiometrickým veličinám. V dnešní závěřečné části se zaměříme na veličiny fotometrické. Vysvětlíme si například vnímání elektromagnetického vlnění zrakovým orgánem, spektrální světelnou účinnost záření nebo veličinu známou jako světelný tok. Také nás čeká celkové shrnutí radiometrických a fotometrických veličin v přehledné tabulce.
AXRO 2009Odborníci 9 zemí se sejdou 6. až 10. 12. v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro IXO - International X-ray Observatory - obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru.
Bohuslav Mašek, František Nušl a Josef FantaJevany a Ondřejov jsou dvě známé středočeské obce, které mají více společného, než se může na první pohled zdát. Počátky jejich společné historie dohledáme někde v raného středověku, kdy byla celá zdejší oblast jakýmsi pásem hraničních lesů mezi pražskou a kouřimskou sídelní oblastí. Přes období společné příslušnosti k panství Zlenice a k panství Černokosteleckému se dostaneme až k dnešní říčanské části okresu Praha – východ.
SpektrumV minulém díle jsme si definovali důležité údaje související s prostorovým úhlem. Dále jsme se věnovali radiometrickým veličinám, jako je zářivý tok, zářivost a intenzita vyzařování. Dále jsme si okrajově vysvětlili význam Stefan-Boltzmannova zákona. V druhém pokračování článku se zaměříme na další radiometrické veličiny, mezi které patří například spektrální vyzařování a spektrální tok. Blíže se též seznámíme s Planckovým zákonem.
Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37BVojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Jako reakci na písemné dotazy tiskový mluvčí Air Force řekl, že start bezpilotního raketoplánu je naplánován na 19. 4. 2010 pomocí rakety Atlas 5 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. Okřídlený raketoplán X-37-B je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).
Bolid nad jižní AfrikouV sobotu 21. listopadu, jen tři dny poté, co nebe nad Utahem rozzářil
velmi jasný bolid, mohli podobný úkaz pozorovat lidé v jižní Africe. Nejvíce hlášení přišlo z okolí Pretorie a Johannesburgu v Jihoafrické republice, ale byl pozorován i ze Svazijska nebo Zimbabwe. Zachytilo jej několik bezpečnostních kamer, díky čemuž by mělo jít poměrně dobře určit jeho dráhu a místo, kam mohly případně dopadnout jeho zbytky.
"Saharský" soumrak 26. 11. 2009. Autor: Martin PopekVe středu 25. listopadu byla skutečně krásná noc. Už časně po soumraku byl ke spatření přelet ISS a raketoplánu Atlantis, jakoby obě tělesa drželo neviditelné lano. Ten samý skvost se pak opakoval o hodinu a půl později. Na Měsíci se pomalu poodhaloval kráter Plato význačný svou majestátnou stínohrou v období kolem první čtvrti. A do toho se odehrál soumrak, který by se zdaleka nedal popsat typickým scénářem.
Kulová hvězdokupa NGC 6397Měření světelných veličin v astronomii je úloha
zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním
věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu
spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze
starověku. Hipparchos (asi 190 až asi 125 r. př. Kr.) rozdělil hvězdy podle
jasnosti do šesti tříd ( bohužel klasifikoval jak se dodnes činí ve škole)
takže nejjasnějším přisoudil klasifikaci 1, nejslabším 6. Poněkud nepříjemné
matematické důsledky této skutečnosti se uplatňují i v současnosti.
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
